Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historie leží na dně přehrady. Archeologové bádají pod elektrárnou

Mohelno - Skupina archeologů bádá na dně mohelenské přehrady. Vodohospodáři jim na tři dny snížili hladinu vody a uvolnili lokalitu Plevovce u Mohelna. Právě tam měli před 15 tisíci lety sídlit lidé a zanechat po sobě důkazy své zručnosti a života.

13.9.2013
SDÍLEJ:

Na dně částečně vypuštěné mohelenské přehrady v těchto dnech bádá desetičlenná skupina brněnských archeologů a studentů tohoto vědního oboru.Foto: Deník/ Kamil Černý

Mezi nálezy nechybí zbytky sobích zubů nebo kamenné a křišťálové nástroje. Archeology k nim před deseti lety přivedl hajný.

Pátrání po způsobu života našich předků pokračuje od čtvrtka na dně přehrady pod přečerpávací elektrárnou u Mohelna. Lokalita Plevovce je z velké části a po většinu roku pod vodou. Archeologům se znovu po dvou měsících uvolnila v těchto dnech.

„Původně jsme měli začít s průzkumem už ve středu, bohužel ale v síti chyběla elektřina, a tak elektrárna musela vyrábět o den déle, než jsme původně plánovali," řekl vedoucí archeologického týmu Petr Škrdla z brněnské pobočky Akademie věd České republiky.

Škrdla na místě bádal také před dvěma měsíci. S kolegy objevil předměty, které dokazují stálé, tedy ne pouze přechodné osídlení lokality. Stáří osady, která mohla čítat i několik desítek lidí, odhaduje na 15 až 19 tisíc let.

„Uhlíkové vzorky, které jsme odeslali do laboratoře, nám přesnější dataci odhalí během několika měsíců. Podle srovnání s předměty, které byly objeveny v Brně v ulici Vídeňská, však můžeme usuzovat, že naše odhady jsou správné. Vzorky odsud s těmi nalezenými v Brně jsou si totiž hodně podobné," podotkl Petr Škrdla.

Jde o jednu z mála lokalit, kde se na východním území Česka našly sobí zuby nebo pazourky. „Hovoříme o období závěru doby ledové, o kterém víme jen opravdu málo. Tento průzkum nás může posunout o poznání dál," vylíčil vedoucí týmu archeologů.

Lokalitu Plevovce zaplavila v sedmdesátých letech voda řeky Jihlavy, z údolí tak vznikla přehrada, která je součástí vodního a jaderného komplexu, a ČEZ, její provozovatel a zároveň majitel pozemků záchranný průzkum nyní umožnil.

„Podle zákona ho musíme také zafinancovat," upřesnila Jana Štefánková z oddělení komunikace Jaderné elektrárny Dukovany. „Po současném průzkumu, který končí v sobotu, budeme mít více informací a s archeology zůstaneme nadále ve spojení," doplnila.

Badatele však nezaujaly jen opracované pazourky z křišťálu, pozůstatky sobích zubů nebo kostí jiných zvířat, upoutaly je také kameny, které tvoří promyšlenou soustavu.

„Podle toho, co už známe, tak mohou vymezovat obydlí nebo třeba kamennou dlažbu. Mohla to být i sauna, to už jsou ale spíš domněnky," řekl Petr Škrdla.

Čas však rozsáhlému průzkumu nepřeje. Původní plány tak musel archeologický tým pozměnit.

„Několik sond, které jsme chtěli udělat blíž lesu, dělat nebudeme. Soustředíme se pouze na kamenné struktury. Právě pod nimi jsme při minulých průzkumech nalezli nejzajímavější předměty," připomněl Škrdla.

Poznání historie ztěžuje vítr i voda

Cenné artefakty navíc ohrožuje voda a paradoxně také vzduch. „Vše si dokumentujeme fotoaparátem a v období mezi průzkumy se nám kameny splavují jinam. A také na ně samozřejmě působí eroze," vysvětlil hlavní archeolog.

K ruce mu jsou dobrovolníci a studenti archeologie z brněnské Masarykovy univerzity.

„Průzkumné území o velikosti deset na deset metrů jsme si rozdělili na čtverce o rozměrech půl a půl metru. V každém jdeme postupně do hloubky, odebíráme půdu, která tady byla ještě před vznikem přehrady do kbelíků a kolegové z ní potom vyplavují drobné nálezy," vysvětlil Ondřej Mikláš ze slovenské Nitry.

„Od rána jsme našli jen drobné střípky, které jsou staré jen několik staletí. Pro archeology zatím tedy nic moc," dodal student Mikláš.

Do Plevovců nasměroval archeology před přibližně deseti lety hajný z Mohelna. Zavítal tehdy přímo do pracovny Petra Škrdly.

„Řekl mi, že tam úplně běžně nachází pazourky. Nějaký čas nám ale trvalo, než jsme místo vůbec našli, protože nám je popsal dost zběžně," zavzpomínal.

Archeologické bádání pokračuje dnes a zítra. „Musíme sebou hodit a pracovat na těch nejvýznamnějších věcech, tedy na kamenné struktuře, která je vidět, protože příště už tady být nemusí. Podobnou příležitost totiž nebudeme mít dřív než příští léto," upozornil Škrdla.

Autor: Kamil Černý

13.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Aukční síň tvrdí, že hodinky, které prodala za více než milion eur, ruskému prezidentovi nepatřily.
8

Putinovy hodinky za milion euro? Nebyly prý jeho, dementoval Kreml

Unikátní plovoucí solární systém
5

Čína posouvá hranice v ekologii. Vybudovala největší plovoucí elektrárnu světa

Člověk v tísni se rozroste. Pobočku bude mít v Londýně

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Člověk v tísni dostane k letošním pětadvacátým narozeninám dárek: novou pobočku v Londýně. Deníku to řekl ředitel humanitární organizace Šimon Pánek.

Veselnická, která se sešla s Trumpem mladším, dělala i pro FSB

Ruská právnička Natalia Veselnická, která se před americkými prezidentskými volbami sešla s Donaldem Trumpem juniorem, má mezi svými klienty i ruskou tajnou policii FSB. Uvádí to agentura Reuters s odkazem na dokumenty, které získala k dispozici. 

Nejbizarnější přestup fotbalového léta? Portugalsko přišlo o klenot

/VIDEO/ Mohl si říct, kam půjde. Chtěla ho Chelsea, po jeho ceně pátrali i zástupci Arsenalu, Liverpoolu nebo Manchesteru United. Rúben Neves však zaskočil fotbalový svět.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení