Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kauza Budínka odkryla zločiny po druhé světové válce

Dobronín – Kauza Budínka se naplno rozhořela v srpnu 2010. Tehdy totiž policejní vyšetřování ukázalo, že povídačky o masovém hrobu na louce Budínka u Dobronína se zřejmě zakládají na pravdě. Antropologové tehdy podle kostí, které našli zahrabané na louce, identifikovali třináct lidí. Všichni byli muži německé národnosti. Podle pamětníků měli být tito lidé ubyti rýči a lopatami po konci války revolučními gardami.

11.11.2014
SDÍLEJ:

Po dvouhodinové mši se smuteční hosté v září 2012 přesunuli ke hrobu s mohutným žulovým křížem se jmény všech ubitých sedláků českých Němců.Foto: Deník/ archiv

Kauza vyšla poprvé na světlo světa v roce 2009, kdy na ni poukázal novinář Miroslav Mareš. Ten o ní našel zmínku na německé Wikipedii a začal se o osud dobronínských českých Němců po druhé světové válce zajímat. Dalším podnětem k pátrání byla vydaná kniha BergersDorf německé spisovatelky Hermy Kennel, která pojednává o historii Kamenné, což je obec kousek od Dobronína.

Německá spisovatelka už v září roku 2009 k události, která se měla stát deset dnů po konci druhé světové války, Deníku řekla, že obětmi měli být němečtí sedláci, kteří byli v květnu 1945 vězněni v místní hasičárně. „Pravděpodobně by se dalo říct, že šlo o spontánní výbuch zloby na Němce, který byl navíc posilněn alkoholem," uvedla Kennel.

V dalších letech se na čin u Dobronína pozapomnělo, v osmdesátých letech se však mělo na kosti narazit v rámci meliorace terénu. Tehdy měl traktorista kosti při práci vyhrabat, ale nakonec se práce ukončily a půda opět upravila.

Případ se proto otevřel až v novém tisíciletí. V srpnu roku 2010, kdy začala případ vyšetřovat policie, byly v masovém hrobě na Budínce nalezeny pozůstatky 13 místních Němců. Experti však po takové době nemohli spolehlivě prokázat, že se stali oběťmi násilného trestného činu. Kosti byly dlouho v zemi, a byly značně porušené. Další kosterní pozůstatky tří lidí se našly v květnu 2011 v dobronínské lokalitě U viaduktu. Ostatky dvanácti obyvatel z masového hrobu byly pohřbeny v září 2012 na Ústředním hřbitově v Jihlavě. Tam také stojí kříž z mrákotínské žuly, na kterém jsou jména obětí zapsána. Pouze jednoho člověka z masového hrobu expertizy nedokázaly určit. V okolí Dobronína mělo přijít v poválečném chaosu o život celkem sedmnáct Němců.

Johann Niebler, zástupce všech pozůstalých, nechal všech sedmnáct lidí napsat na náhrobek na hřbitově. Podle něj je mysteriózní, podle jakého klíče byli vybráni zrovna tito lidé. „Zřejmě šlo o náhodný výběr," uvedl Niebler. Ten se zmínil o svědectví lidí z tehdejší doby, které potvrzovalo verzi o násilném trestném činu na německých sedlácích žijících v Dobroníně a okolí.

Státní zastupitelství před rokem potvrdilo vyšetřovací závěr policie z konce roku 2012. Kauzu Budínka odložilo. Nemá totiž koho stíhat, všichni účastníci a svědci té doby totiž zemřeli.

Autor: Jana Kodysová

11.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policisté vyšetřují na místě, kde k hrůzné události došlo.
AKTUALIZOVÁNO
8

V Doubici zavraždili mladou dívku, další bojuje o život

Tomio Okamura ve Sněmovně.
8 9

Piráti a Okamura ve Sněmovně, TOP 09 mimo, říká průzkum

Trump nám vyhlásil válku, tvrdí Severokorejci. Americké bombardéry sestřelíme

Ministr zahraničí Severní Koreje Ri Yong-ho dnes v New Yorku oznámil, že Pchongjang si vymezuje právo sestřelit americké bombardéry i v případě, že budou mimo severokorejský vzdušný prostor. USA podle něj Severní Koreji vyhlásily válku. Svět by si „měl jasně pamatovat“, že to byli první Američané, kdo válku deklaroval, prohlásil Ri Yong-ho.

Rekonstrukce české ambasády v Berlíně spolyká přes půl miliardy korun

Rekonstrukci české ambasády v Berlíně za víc než půl miliardy korun dnes schválila vláda. Návrh počítá s tím, že by se s přípravou mělo začít příští rok, úprava by měla být dokončena do roku 2023. Budoucnost stavby ze 70. let, která leží v centru Berlína na prestižní adrese Wilhelmstrasse 44, se v posledních letech řešila opakovaně.

Zadeh manželovi vyhrožoval a nechal ho unést, tvrdí svědkyně

Podnikatel Shahram Abdullah Zadeh obžalovaný z daňových úniků za 2,5 miliardy a údajného ovlivňování svědka v pondělí opět stanul před Krajským soudem v Brně. Soud vyslýchal bývalou zaměstnankyni firmy, kde byl Zadeh investor. „Manželovi vyhrožoval a nutil ho účastnit se daňových úniků. Také ho nechal unést a poté nás jeho lidé sledovali,“ řekla svědkyně Milena Fajfrová.

Dvanáct korun za vydání léku nestačí. Lékárníci chtějí třicetikorunu

Lékárníci kritizují připravovanou úhradovou vyhlášku. Chtějí od zdravotních pojišťoven více peněz za výdej léku na recept. Česká lékárnická komora (ČLK) to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Nyní mají za takzvaný signální výkon 12 korun, podle komory by měl být 30 korun jako zrušený regulační poplatek. Vyhlášku, která upravuje platby za výkony zdravotní péče pro příští rok, poslalo ministerstvo minulý týden do připomínkového řízení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení