VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kauza Budínka odkryla zločiny po druhé světové válce

Dobronín – Kauza Budínka se naplno rozhořela v srpnu 2010. Tehdy totiž policejní vyšetřování ukázalo, že povídačky o masovém hrobu na louce Budínka u Dobronína se zřejmě zakládají na pravdě. Antropologové tehdy podle kostí, které našli zahrabané na louce, identifikovali třináct lidí. Všichni byli muži německé národnosti. Podle pamětníků měli být tito lidé ubyti rýči a lopatami po konci války revolučními gardami.

11.11.2014
SDÍLEJ:

Po dvouhodinové mši se smuteční hosté v září 2012 přesunuli ke hrobu s mohutným žulovým křížem se jmény všech ubitých sedláků českých Němců.Foto: Deník/ archiv

Kauza vyšla poprvé na světlo světa v roce 2009, kdy na ni poukázal novinář Miroslav Mareš. Ten o ní našel zmínku na německé Wikipedii a začal se o osud dobronínských českých Němců po druhé světové válce zajímat. Dalším podnětem k pátrání byla vydaná kniha BergersDorf německé spisovatelky Hermy Kennel, která pojednává o historii Kamenné, což je obec kousek od Dobronína.

Německá spisovatelka už v září roku 2009 k události, která se měla stát deset dnů po konci druhé světové války, Deníku řekla, že obětmi měli být němečtí sedláci, kteří byli v květnu 1945 vězněni v místní hasičárně. „Pravděpodobně by se dalo říct, že šlo o spontánní výbuch zloby na Němce, který byl navíc posilněn alkoholem," uvedla Kennel.

V dalších letech se na čin u Dobronína pozapomnělo, v osmdesátých letech se však mělo na kosti narazit v rámci meliorace terénu. Tehdy měl traktorista kosti při práci vyhrabat, ale nakonec se práce ukončily a půda opět upravila.

Případ se proto otevřel až v novém tisíciletí. V srpnu roku 2010, kdy začala případ vyšetřovat policie, byly v masovém hrobě na Budínce nalezeny pozůstatky 13 místních Němců. Experti však po takové době nemohli spolehlivě prokázat, že se stali oběťmi násilného trestného činu. Kosti byly dlouho v zemi, a byly značně porušené. Další kosterní pozůstatky tří lidí se našly v květnu 2011 v dobronínské lokalitě U viaduktu. Ostatky dvanácti obyvatel z masového hrobu byly pohřbeny v září 2012 na Ústředním hřbitově v Jihlavě. Tam také stojí kříž z mrákotínské žuly, na kterém jsou jména obětí zapsána. Pouze jednoho člověka z masového hrobu expertizy nedokázaly určit. V okolí Dobronína mělo přijít v poválečném chaosu o život celkem sedmnáct Němců.

Johann Niebler, zástupce všech pozůstalých, nechal všech sedmnáct lidí napsat na náhrobek na hřbitově. Podle něj je mysteriózní, podle jakého klíče byli vybráni zrovna tito lidé. „Zřejmě šlo o náhodný výběr," uvedl Niebler. Ten se zmínil o svědectví lidí z tehdejší doby, které potvrzovalo verzi o násilném trestném činu na německých sedlácích žijících v Dobroníně a okolí.

Státní zastupitelství před rokem potvrdilo vyšetřovací závěr policie z konce roku 2012. Kauzu Budínka odložilo. Nemá totiž koho stíhat, všichni účastníci a svědci té doby totiž zemřeli.

Autor: Jana Kodysová

11.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
20 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies