VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kauza Budínka odkryla zločiny po druhé světové válce

Dobronín – Kauza Budínka se naplno rozhořela v srpnu 2010. Tehdy totiž policejní vyšetřování ukázalo, že povídačky o masovém hrobu na louce Budínka u Dobronína se zřejmě zakládají na pravdě. Antropologové tehdy podle kostí, které našli zahrabané na louce, identifikovali třináct lidí. Všichni byli muži německé národnosti. Podle pamětníků měli být tito lidé ubyti rýči a lopatami po konci války revolučními gardami.

11.11.2014
SDÍLEJ:

Po dvouhodinové mši se smuteční hosté v září 2012 přesunuli ke hrobu s mohutným žulovým křížem se jmény všech ubitých sedláků českých Němců.Foto: Deník/ archiv

Kauza vyšla poprvé na světlo světa v roce 2009, kdy na ni poukázal novinář Miroslav Mareš. Ten o ní našel zmínku na německé Wikipedii a začal se o osud dobronínských českých Němců po druhé světové válce zajímat. Dalším podnětem k pátrání byla vydaná kniha BergersDorf německé spisovatelky Hermy Kennel, která pojednává o historii Kamenné, což je obec kousek od Dobronína.

Německá spisovatelka už v září roku 2009 k události, která se měla stát deset dnů po konci druhé světové války, Deníku řekla, že obětmi měli být němečtí sedláci, kteří byli v květnu 1945 vězněni v místní hasičárně. „Pravděpodobně by se dalo říct, že šlo o spontánní výbuch zloby na Němce, který byl navíc posilněn alkoholem," uvedla Kennel.

V dalších letech se na čin u Dobronína pozapomnělo, v osmdesátých letech se však mělo na kosti narazit v rámci meliorace terénu. Tehdy měl traktorista kosti při práci vyhrabat, ale nakonec se práce ukončily a půda opět upravila.

Případ se proto otevřel až v novém tisíciletí. V srpnu roku 2010, kdy začala případ vyšetřovat policie, byly v masovém hrobě na Budínce nalezeny pozůstatky 13 místních Němců. Experti však po takové době nemohli spolehlivě prokázat, že se stali oběťmi násilného trestného činu. Kosti byly dlouho v zemi, a byly značně porušené. Další kosterní pozůstatky tří lidí se našly v květnu 2011 v dobronínské lokalitě U viaduktu. Ostatky dvanácti obyvatel z masového hrobu byly pohřbeny v září 2012 na Ústředním hřbitově v Jihlavě. Tam také stojí kříž z mrákotínské žuly, na kterém jsou jména obětí zapsána. Pouze jednoho člověka z masového hrobu expertizy nedokázaly určit. V okolí Dobronína mělo přijít v poválečném chaosu o život celkem sedmnáct Němců.

Johann Niebler, zástupce všech pozůstalých, nechal všech sedmnáct lidí napsat na náhrobek na hřbitově. Podle něj je mysteriózní, podle jakého klíče byli vybráni zrovna tito lidé. „Zřejmě šlo o náhodný výběr," uvedl Niebler. Ten se zmínil o svědectví lidí z tehdejší doby, které potvrzovalo verzi o násilném trestném činu na německých sedlácích žijících v Dobroníně a okolí.

Státní zastupitelství před rokem potvrdilo vyšetřovací závěr policie z konce roku 2012. Kauzu Budínka odložilo. Nemá totiž koho stíhat, všichni účastníci a svědci té doby totiž zemřeli.

Autor: Jana Kodysová

11.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda pendolina u Studénky.
DOTYK.CZ

Přejezdy zabíjejí. Stát jich desítky ročně ruší, víc než stovku letos opraví

Premiér Bohuslav Sobotka.
2 5

Sobotka chce o korunových dluhopisech jednat s daňovou správou

AKTUALIZOVÁNO

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Jako v Jiříkově vidění si musejí připadat úředníci z obcí s rozšířenou působností (ORP) při naplňování svých povinností v souvislosti s novelou takzvaného komínového zákona.

První rok jsem nerozuměl nikomu, říká český Ir Gavin Huban

Naučit se zvládat dobře češtinu slovem i písmem je pro mnoho cizinců mnohdy téměř nemožné. A problém s ní nemají často jen Němci, Angličané nebo třeba Francouzi.

V ČSSR musela být před 40 lety kvůli havárii odstavena JE Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích nedaleko slovenské Trnavy byla první svého druhu na území někdejšího Československa. Její první reaktor, ve kterém se řetězová reakce rozběhla v říjnu 1972, ale sloužil k výrobě elektrické energie pouze necelých pět let. Před 40 lety, 22. února 1977, byl po havárii odstaven. Tuto etapu budování jaderné energetiky tak nyní připomíná pouze budova stojící vedle čtyř novějších bloků.

EXKLUZIVNĚ

Pražští radní projednají převzetí společnosti PVK

Praha - Radní v úterý projednají záměr převzetí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které stoprocentně vlastní francouzská firma Veolia. O jak velký podíl bude Praha usilovat, zatím není jasné. Radní také projednají rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a harmonogram tvorby Metropolitního plánu. Na programu jednání je i nákup vozů pro městskou policii a veřejná zakázka na opravu Vinohradské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies