VYBERTE SI REGION

Kdo řídí Mini Cooper, musí mít úsměv na tváři

Třebíč - V srpnu 1959 byl v Anglii představen zcela nový vůz nejnižší třídy s názvem Mini. Jeho pomyslným otcem byl automobilový návrhář Alec Issigonis. Genialita konstrukce byla ve zdařilém využití obestavěného prostoru. Koncepce s motorem uloženým vpředu napříč a použití malých kol umístěných až v rozích karoserie dávala tomuto vozítku, co se týká prostoru pro cestující, vlastnosti větších vozů.

29.5.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
12 fotografií
Mini Cooper Mk II z roku 1967

Mini Cooper Mk II z roku 1967Foto: Jan Kotlík

Navzdory malým vnějším rozměrům nalezli uvnitř karoserie pohodlí čtyři dospělí pasažéři. Připočteme-li k tomu přiměřeně dimenzovaný zavazadlový prostor v zádi a objemné odkládací schránky ve dveřích, vedle zadních sedadel i na přístrojové desce, můžeme mluvit o malém zázraku na kolech. Mini se samozřejmě stal okamžitě hitem. Byl poháněn řadovým čtyřválcem o objemu 850 ccm, který byl spojen se čtyřrychlostní převodovkou umístěnou pod motorem. V průběhu výroby vzniklo několik dalších modifikací jako např. malé combi s názvem Countryman nebo malý sedan s názvy Wolseley Hornet a Riley Elf. Zajímavostí je poloterénní otevřený vůz Mini Moke, který byl původně postaven pro britskou armádu a později nalezl uplatnění jako vozítko pro volný čas nebo jako vozidla policie např. na Barbadosu a dalších rekreačních oblastech.

Vyhrával vše

Opravdová bomba však přišla v roce 1961. John Cooper, konstruktér Formule 1 a přítel Aleca Issigonise, se rozhodl přesvědčit výrobce Mini o možnosti využití přirozených dobrých jízdních vlastností tohoto vozu a postavit sérii sportovních Mini potřebných k homologaci do automobilových soutěží. A tak vzniknul Mini Cooper. Malý sportovec měl zvětšený objem motoru, širší kola, kotoučové brzdy na přední nápravě a další vylepšení. Mini Cooper byl schopen uhánět rychlostí až 140 km/h. Pozdější verze s dalšími úpravami motoru dokázaly až 160 km/h! Je zřejmé, že malé autíčko s tak velkým potencionálem se rázem stalo tvrdým oříškem pro všechny soupeře automobilových soutěží. Cooper vyhrával doslova vše, co se dalo, včetně Rallye Monte Carlo v letech 1964, 1965 a 1967!

Máša a Teddy

Když potkáte v ulicích Třebíče toto veselé a sympatické autíčko řízené jeho majitelkou stejných vlastností, pak věřte, že jste právě narazili na Ivu „Mášu" Némethovou a jejího Mini Coopera Mk II z roku 1967. Oba dva se dokonale doplňují a svoji jízdu si opravdu užívají. Společnost jim dělá sbírka vycpaných medvídků „Teddy", které někde zapomněl věčný zmatkař Mr. Bean. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl nastoupit a poznat Mini na vlastní kůži. Mini, navzdory netypicky umístěnému volantu téměř ve vodorovné poloze, se řídí velice dobře. Záhadou jsou mi jízdní vlastnosti Cooperu, protože auto se v jakékoliv rychlosti a v jakékoliv zatáčce chová naprosto neutrálně a poslušně drží svoji stopu. Tak teď už vím, jak to bylo s těmi vítězstvími v soutěžích rallye… Musím také ocenit opravdu velkorysý vnitřní prostor vzhledem k celkovým rozměrům autíčka a velice útulný a sympatický interiér. Narozdíl od jiných vozů této třídy mám dokonce pocit, že řídím téměř plnohodnotné auto se vším všudy. Posádka Mini nepociťuje žádné kompromisy. Vzpomínám na fakt, že i v mnohem větších vozech jsem se cítil více stísněn, nežli v Mini. Vyjížďka končí, loučím se s majitelkou Mášou, s medvídky Teddy a s jasně červeným Cooperem, který mě v ospalém nedělním odpoledni dokázal potěšit a zvednout mi náladu. Další záhada vyřešena. Už vím proč má Máša stále úsměv na tváři…

JAN KOTLÍK

Autor: Redakce

29.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Nezvládnutý staford napadl na ulici dalšího psa, skončil v útulku

Olomoucký kraj – Policisté se zabývají případem nebezpečného křížence stafordšírského teriéra, který v Zábřehu napadl několik psů i lidí. Poslední incident se stal zkraje týdne poblíž husitského kostela u areálu bývalých kasáren, kde staford zaútočil na dalšího psa. Toho majitelka právě venčila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies