VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kolegyně by byly rády, abych už někam odjel, říká veterinář

Vysočina /ROZHOVOR/ - Veterinář Luděk Kučera z Horních Vilémovic na Třebíčsku si své povolání vybral už před více než třiceti lety. Kladný vztah k přírodě i zvířatům mu zůstal, stejně jako láska ke sportu. Ten je také jeho nejoblíbenějším odpočinkem.

24.7.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Veterinář Luděk Kučera z Horních Vilémovic přijímá své pacienty i na klinice v Jihlavě. Kromě psů, koček a hospodářských zvířat už ošetřoval chameleony, hroznýše, kajmany nebo třeba pštrosy. Podílel se i na poznávání života divokých vyder.Foto: Archiv Luďka Kučery

Jak jste se vlastně dostal k veterině?

V dětství jsem velmi rád jezdíval na prázdniny k babičkám, které měly malé záhumenky. Ke krávě mě sice nepustily, ale dojil jsem a pásl kozy, staral se o králíky, drůbež, pomáhal při zabijačkách a toulal se po lesích se psem. V deštivých dnech jsem hltal vedle foglarovek kouzelné knihy od Jamese Herriota, anglického venkovského veterináře, a knihy Josefa Vágnera o africké zvířeně.

Takže to byla postupná cesta?

Někdy v sedmé třídě bylo rozhodnuto. Můj zájem o zvířata se zintenzivnil a později jsem byl přijat na Střední zemědělskou technickou školu, obor veterinární do Kroměříže, která byla v té době velmi prakticky zaměřená. Pak jsem vystudoval i Vysokou školu veterinární v Brně.

Jak často míváte dovolenou?

S dovolenou doopravdy šetřím, ale je to z mé vlastní vůle. V ordinaci mám šikovné kolegyně, které by určitě byly někdy velmi rády, abych někam už konečně odjel.

Dovolená je tedy pro vás tabu?

Několikrát jsem absolvoval v průměru týdenní dovolenou, většinou strávenou v horách anebo na divoké vodě. Spíše se snažím od veteriny odpočinout průběžně.

Jak konkrétně?

Prakticky denně jezdím na kole, obden běhám v nádherných lesích a plavu v třebíčském bazénu. Naposled jsem si udělal radost ve zdraví dokončeném dlouhém triatlo- nu Moraviamanu v Otrokovicích. Také mně dělá velmi dobře manuální práce doma v Horních Vilémovicích, typu řezání a štípání dřeva, ale k tomu se nyní dostávám pouze ojediněle.

Jak vypadá váš běžný pracovní týden?

Převážnou část pracovní činnosti zabírá péče o malá zvířata v ordinaci v Jihlavě, kam se tréninkově dopravuji na kole. Otevřeno máme i v sobotu a v neděli. Třikrát v týdnu dopoledne provádím preventivní a léčebnou činnost u velkých zvířat. Občas se, k oboustranné spokojenosti, vidím i s tolerantní manželkou.

Jak se veterinární profese po dobu vaší praxe proměnila?

Zpočátku převažovala péče o velká zvířata, ale některé zemědělské podniky neobstály v porevolučním konkurenčním prostředí, a byly zrušeny. Na druhou stranu se začal zvyšovat zájem o kvalitnější ošetření psů chovaných pro služební a sportovní účely a postupem času o takzvané domácí mazlíčky. Většina mé praktické činnosti se začínala přesouvat tímto směrem.

Proč k takovým změnám došlo?

Stoupla naše životní úroveň a kopírujeme v dobrém i špatném vyspělé země. Došlo k nárůstu chovaných psů a koček v domácnostech, později se přidali i drobní savci. Například ve Velké Británii je nejčastěji chovaným zvířetem zakrslý králík a ve Spojených státech amerických fretka. Většina z nás potřebuje mít u sebe někoho, ať už psa, či kočku, komu se můžeme vypovídat anebo si zanadávat a on je nám vděčný za misku s krmením, vždy nás rád přivítá a zavrtí ocasem.

Větších chovů skotu a prasat ubylo. Dá se říct to stejné o drobnějších chovatelích nebo o lidech, kteří vykrmují jednotky kusů hospodářských zvířat cíleně pro vlastní spotřebu?

V České republice patří Kraj Vysočina stále mezi oblasti s nejvyššími stavy hovězího a vepřového dobytka. V některých okresech dojný skot již nenajdete. Změnila se také struktura chovů a převládají velkokapacitní stáje pro chov mléčného skotu a masný skot je odchováván na pastvách. S rozvojem technologií pracuje v zemědělství nesrovnatelně méně lidí než dříve. Propuštění zaměstnanci si museli najít jiný typ práce ve vzdálenějších lokalitách. V oblasti, kterou objíždím, je několik sou-kromě hospodařících zemědělců, kteří mají většinou hovězí dobytek na pastvách. Drobnochovem se nyní zabývají spíše lidé v důchodovém věku.

Jaký je poměr mezi vaší péčí o hospodářská zvířata a domácí mazlíčky nyní?

Osmdesát procent času věnuji psům, kočkám, drobným savcům a exotům. Zbylých dvacet procent času hospodářským zvířatům.

Změnil boom v chovu domácích mazlíčků vaši profesi i z pohledu nástrojů a přístrojů, které používáte?

Veterinární medicína, podobně jako spousta ostatních oborů, udělala velký krok dopředu. Technické vybavení a zákroky, o kterých se před dvěma desetiletími ani na špičkových pracovištích nesnilo, jsou nyní běžnou součástí soukromých praxí.

O jaké přístroje například jde?

Využíváme analyzátory na vyšetření krve, provádíme sonografická, rentgenová, endoskopická vyšetření, operace jsou vedeny v inhalační anestézii. Je však třeba si uvědomit, že vždy nejdůležitější je pečlivě provedené základní vyšetření, všechny technické vymoženosti nám většinou jen upřesňují diagnózy a pomáhají při případných chirurgických zásazích. Ohromné množství nových informací nás tlačí ke specializacím jako v humánní medicíně, což někdy vede k velmi zúženému pohledu na problémy, a ztrácí se zdravý nadhled.

Jaké nejneobvyklejší zvíře jste v poslední době ošetřoval či přímo operoval?

Nedokážu říci, které zvíře bylo nejneobvyklejší. Převážná většina pacientů jsou psi a kočky, hodně ošetřujeme drobné savce, třeba králíky, morčata, fretky, potkany, častými pacienty jsou plazi: leguáni, chameleoni, hroznýši, želvy suchozem-ské a vodní, papoušci. Ošetřoval jsem netopýry, kaj-many, drápkaté opičky, lamy, pštrosy a dravce. Z farmově chovaných zvířat se narkotizační puškou uspávají daňci, mufloni i divoká prasata. Zajímavé byly aplikace vysílaček do dutiny břišní volně žijícím vydrám s cílem sledovat jejich migraci a zvyky. I přes svou praxi mě někdy překvapuje schopnost psů pozřít neuvěřitelné předměty, což je způsobeno jejich hltavostí a konkurenčním bojem o potravu.

Co třeba pozřeli a vyžádalo si to váš zásah?

Mezi vyjmutými tělesy ze zažívacího traktu byli hopíci velikosti tenisového míčku, velké osušky, vyjímal jsem i kůži divokého prasete a trojzubec na opékání špízu.

Čemu se na jihlavské klinice nejčastěji věnujete?

I vzhledem k našemu zaměření nejčastěji řešíme ortopedická onemocnění a onemocnění drobných savců a exotů.

Jsou někdy na vině sami chovatelé?

V současnosti má většina z nich velmi solidní znalosti o chovu svých mazlíčků, což se zvláště týká chovu málo častých exotů, a je spíše na nás veterinářích, abychom s nimi drželi krok.

Co vás v těchto letních dnech nejvíc zaměstnává?

V letním a prázdninovém obdobím často řešíme onemocnění kůže, zažívací problémy, alergické reakce. Častější jsou také úrazy, třeba zlomeniny. Těsně před naším rozhovorem jsem u jorkšírského teriéra chirurgicky vyjímal polknutý rybářský háček, který proklouzl skrz stěnu jícnu a uvízl před vstupem do žaludku. Endoskopicky byl nedosažitelný a s velkými obtížemi se nám jej podařilo zpět skrz žaludeční stěnu vtlačit do žaludku. Až pak jsme jej vyjmuli.

Jaká onemocnění jsou pro nynější letní období typická v chovech drobných hospodářských zvířat?

Pro drobnochovy králíků je nejnebezpečnější mor a nyní se již objevuje i myxomatóza. U holubů je zase rizikem pseudomor. Většina chovatelů však má s těmito onemocněními bohaté zkušenosti, a tak králíky i holuby preventivně vakcinuje.

Autor: Kamil Černý

24.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies