VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kostel si vzali do parády mistři malíři

Strážek - Poprvé po osmnácti letech mohli farníci ve Strážku otevřít dokořán okna v kostele svatého Šimona a Judy. K tomu jim dopomohlo lešení, které slouží malířským mistrům, již si vzali svatostánek do parády.

16.7.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Poprvé po osmnácti letech mohli farníci ve Strážku otevřít dokořán okna v kostele svatého Šimona a Judy. K tomu jim dopomohlo lešení, které slouží malířským mistrům, již si vzali svatostánek do parády.Foto: Deník/Helena Zelená Křížová

„Po domluvě s duchovním správcem strážecké farnosti Vítem Fatěnou jsme se rozhodli nechat kostel vymalovat. Nejdříve jsme se ale museli obrátit na památkáře, ti nám předložili své požadavky," uvedla členka farní rady Marie Kulková.

Památkáři určili druh barvy a taky její odstín. „Barva musí být na bázi vápníku, aby neucpávala póry a nepodporovala tak vznik plísně. Barva byla zvolena bílá, štuky budou okrové, aby z malby ještě více vystoupily," popsal místní kostelník František Koukola.

Ještě před samotným malováním bylo nutné vynést vše, co šlo uschovat v jiných prostorách a důkladně zakrýt větší kusy, jako jsou například varhany. Komplikace nastaly, když chtěli farníci vynést ze svatostánku mohutný kříž. „Je to původní kříž a pochází z Rakouska. Je velice těžký, je vytvořen z jednoho kusu dřeva," informoval František Koukola. „Nemohli jsme ho dostat ven, neprošli jsme s ním dveřmi. Je nám záhadou, jakým způsobem se do kostela dostal. Pokud jde ale o původní kříž tak, jak se předpokládá, je možné, že byl dovnitř vnesen ještě před tím, než byla přistavěna věž. Vchod tehdy mohl být o něco větší," doplnila Marie Kulková.

Trubkové lešení

Chrámové prostory, jakkoliv se na první pohled zdají mohutné a úctyhodné, nedovolují použití některých moderních technologií. Komplikovaná se ukázala například instalace lešení. „Kloubové lešení jsme dovnitř nedostali kvůli malým vstupním dveřím. Museli jsme proto sehnat klasické trubkové a to je dneska nedostatkové zboží," vysvětlil kostelník František Koukola.

Strop kostela svatého Šimona a Judy zdobí i fresky svatých. „Ty se letos nerenovují, to by bylo finančně moc nákladné. Dotace jsme nezískali žádné, všechno zaplatí sami farníci," řekla Marie Kulková.

Malířskou partu, která by se ujala obnovy svatostánku, nemuseli ve Strážku dlouho hledat. „Pomáhají nám farníci z okolních obcí. Ti kostel malovali už před 18 lety. Trochu nám zestárli a možná jsou malinko pomalejší, ale jsou pořád stejně šikovní," pousmál se František Koukola.

Kostel svatého Šimona a Judy má bohatou historii. „Jest to úhledný stánek v gotickém slohu stavěný. Stojí na vysokém vrchu uprostřed hřbitova, na místě dřívějšího prastarého protestantského kostela svaté Trojice, o němž zachován nápis nad hlavním vchodem na jižní straně chrámu se nalézající. Nápis, vlastně verše ty jsou latinské a pochází z roku 1616 od protestant. Viléma Munka z Ivančic, majitele panství Moraveckého. Po stranách je chrám chráněn 14 mohutnými pilíři. Vnitř chrámu jsou dva oltáře, dvě oratoria a jedna prázdná hrobka podzemní," popsala v roce 1915 strážecký kostel Ozvěna z Novoměstska.

První písemná zmínka o svatostánku pochází z roku 1239, kdy se podací kostelní uvádí v souvislosti s darem brněnského kastelána Přibyslava z Křižanova a jeho manželky Sibily hospitalu johanitskému u svatého Ducha na Starém Brně. „Do rukou katolíků se kostel dostal až v roce 1633," připomněla Kulková.

Do starobylého kostela patří i starý hudební nástroj. Ten strážecký je opravdu unikátní. „Naše varhany jsou výjimečné tím, že v Českých zemích se od téže firmy nacházejí už jen dva nástroje. Jeden z nich je na Pernštejně a druhý na Karlštejně," potvrdila Marie Kulková.

Kostel svatého Šimona a Judy ovšem není známý pouze svou hlubokou historií, ale také minulostí zcela nedávnou. „Byl u nás natáčen známý seriál Četnické humoresky. Jednou v noci a jednou ve dne. Náš pan farář Valerián vítal nevěstu. A splašili se u toho koně, takže jsme museli sehnat další, ze Šiklova mlýna," prozradil František Koukola.

Veškeré události, které se týkají strážeckého svatostánku, jsou hodny záznamu. I na něj místní farníci myslí. „V tajné schránce, která je umístěna nahoře nad kazatelnou a kterou budeme teprve otevírat, jsou už mnohé historické zápisky. Chceme si tyto poznámky ofotit a vrátit zpět. A taky k nim přidáme další záznam," řekla Kulková.

Autor: Redakce

16.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Řezání nosorožčích rohů
4

Obchod se zvířecími rohy vynáší víc než ten s kokainem

Různě zdobené účtenky Andreje Babiše neznepokojují. Považuje je za výraz české lidové tvořivosti.
4

Účtenky za pivo? Sorry jako i agent Bureš

AKTUALIZOVÁNO

Nejlepší poločas v historii ČR! Fotbalisté zničili San Marino šesti góly

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Povinné vítězství vyšperkované šesti góly. Čeští fotbalisté pod vedením trenéra Karla Jarolíma potvrdili roli favorita a na půdě San Marina zvítězili vysoko 6:0. V pátém duelu kvalifikace mistrovství světa si tak připsali druhou výhru. V Serravalle dokonce odehráli nejlepší půli v historii, fotbalovému trpaslíkovi vystřelili do pauzy pět branek.

Pohledem Vojtěcha Žižky: Na rozhodčí nesahat

„My nesmíme ani naznačovat," říká Smrtka v jedné z cimrmanovských her a výhrůžně u toho brousí kosu. Chmurný žnec by mohl z fleku pracovat ve vedení hokejové extraligy. Ani v ní se totiž nesmí naznačovat. Jinak přilétne pokuta.

Stávka řidičů. Odbory: Bude! Dopravci: Není k tomu důvod

Odborový svaz dopravy oznámil, že na některý den vyhlásí celostátní stávku řidičů autobusů, kteří jezdí na regionálních linkách. Tři největší dopravní společnosti, které zajišťují drtivé množství autobusových regionálních linek na Vysočině, ale tvrdí, že řidiči v kraji nemají ke stávce důvod.

Ostrava je u filmařů stále oblíbenější. Město láká domácí i zahraniční tvůrce

/FOTOGALERIE/ Nejenom architektonické skvosty Prahy nebo malebná jihočeská krajina či moravské vinice, ale také město Ostrava jako atraktivní lokalita láká domácí i zahraniční filmaře při natáčení filmů i televizních seriálů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies