VYBERTE SI REGION

Kostel si vzali do parády mistři malíři

Strážek - Poprvé po osmnácti letech mohli farníci ve Strážku otevřít dokořán okna v kostele svatého Šimona a Judy. K tomu jim dopomohlo lešení, které slouží malířským mistrům, již si vzali svatostánek do parády.

16.7.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Poprvé po osmnácti letech mohli farníci ve Strážku otevřít dokořán okna v kostele svatého Šimona a Judy. K tomu jim dopomohlo lešení, které slouží malířským mistrům, již si vzali svatostánek do parády.

Poprvé po osmnácti letech mohli farníci ve Strážku otevřít dokořán okna v kostele svatého Šimona a Judy. K tomu jim dopomohlo lešení, které slouží malířským mistrům, již si vzali svatostánek do parády.Foto: Deník/Helena Zelená Křížová

„Po domluvě s duchovním správcem strážecké farnosti Vítem Fatěnou jsme se rozhodli nechat kostel vymalovat. Nejdříve jsme se ale museli obrátit na památkáře, ti nám předložili své požadavky," uvedla členka farní rady Marie Kulková.

Památkáři určili druh barvy a taky její odstín. „Barva musí být na bázi vápníku, aby neucpávala póry a nepodporovala tak vznik plísně. Barva byla zvolena bílá, štuky budou okrové, aby z malby ještě více vystoupily," popsal místní kostelník František Koukola.

Ještě před samotným malováním bylo nutné vynést vše, co šlo uschovat v jiných prostorách a důkladně zakrýt větší kusy, jako jsou například varhany. Komplikace nastaly, když chtěli farníci vynést ze svatostánku mohutný kříž. „Je to původní kříž a pochází z Rakouska. Je velice těžký, je vytvořen z jednoho kusu dřeva," informoval František Koukola. „Nemohli jsme ho dostat ven, neprošli jsme s ním dveřmi. Je nám záhadou, jakým způsobem se do kostela dostal. Pokud jde ale o původní kříž tak, jak se předpokládá, je možné, že byl dovnitř vnesen ještě před tím, než byla přistavěna věž. Vchod tehdy mohl být o něco větší," doplnila Marie Kulková.

Trubkové lešení

Chrámové prostory, jakkoliv se na první pohled zdají mohutné a úctyhodné, nedovolují použití některých moderních technologií. Komplikovaná se ukázala například instalace lešení. „Kloubové lešení jsme dovnitř nedostali kvůli malým vstupním dveřím. Museli jsme proto sehnat klasické trubkové a to je dneska nedostatkové zboží," vysvětlil kostelník František Koukola.

Strop kostela svatého Šimona a Judy zdobí i fresky svatých. „Ty se letos nerenovují, to by bylo finančně moc nákladné. Dotace jsme nezískali žádné, všechno zaplatí sami farníci," řekla Marie Kulková.

Malířskou partu, která by se ujala obnovy svatostánku, nemuseli ve Strážku dlouho hledat. „Pomáhají nám farníci z okolních obcí. Ti kostel malovali už před 18 lety. Trochu nám zestárli a možná jsou malinko pomalejší, ale jsou pořád stejně šikovní," pousmál se František Koukola.

Kostel svatého Šimona a Judy má bohatou historii. „Jest to úhledný stánek v gotickém slohu stavěný. Stojí na vysokém vrchu uprostřed hřbitova, na místě dřívějšího prastarého protestantského kostela svaté Trojice, o němž zachován nápis nad hlavním vchodem na jižní straně chrámu se nalézající. Nápis, vlastně verše ty jsou latinské a pochází z roku 1616 od protestant. Viléma Munka z Ivančic, majitele panství Moraveckého. Po stranách je chrám chráněn 14 mohutnými pilíři. Vnitř chrámu jsou dva oltáře, dvě oratoria a jedna prázdná hrobka podzemní," popsala v roce 1915 strážecký kostel Ozvěna z Novoměstska.

První písemná zmínka o svatostánku pochází z roku 1239, kdy se podací kostelní uvádí v souvislosti s darem brněnského kastelána Přibyslava z Křižanova a jeho manželky Sibily hospitalu johanitskému u svatého Ducha na Starém Brně. „Do rukou katolíků se kostel dostal až v roce 1633," připomněla Kulková.

Do starobylého kostela patří i starý hudební nástroj. Ten strážecký je opravdu unikátní. „Naše varhany jsou výjimečné tím, že v Českých zemích se od téže firmy nacházejí už jen dva nástroje. Jeden z nich je na Pernštejně a druhý na Karlštejně," potvrdila Marie Kulková.

Kostel svatého Šimona a Judy ovšem není známý pouze svou hlubokou historií, ale také minulostí zcela nedávnou. „Byl u nás natáčen známý seriál Četnické humoresky. Jednou v noci a jednou ve dne. Náš pan farář Valerián vítal nevěstu. A splašili se u toho koně, takže jsme museli sehnat další, ze Šiklova mlýna," prozradil František Koukola.

Veškeré události, které se týkají strážeckého svatostánku, jsou hodny záznamu. I na něj místní farníci myslí. „V tajné schránce, která je umístěna nahoře nad kazatelnou a kterou budeme teprve otevírat, jsou už mnohé historické zápisky. Chceme si tyto poznámky ofotit a vrátit zpět. A taky k nim přidáme další záznam," řekla Kulková.

Autor: Redakce

16.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies