VYBERTE SI REGION

Kostel si vzali do parády mistři malíři

Strážek - Poprvé po osmnácti letech mohli farníci ve Strážku otevřít dokořán okna v kostele svatého Šimona a Judy. K tomu jim dopomohlo lešení, které slouží malířským mistrům, již si vzali svatostánek do parády.

16.7.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Poprvé po osmnácti letech mohli farníci ve Strážku otevřít dokořán okna v kostele svatého Šimona a Judy. K tomu jim dopomohlo lešení, které slouží malířským mistrům, již si vzali svatostánek do parády.

Poprvé po osmnácti letech mohli farníci ve Strážku otevřít dokořán okna v kostele svatého Šimona a Judy. K tomu jim dopomohlo lešení, které slouží malířským mistrům, již si vzali svatostánek do parády.Foto: Deník/Helena Zelená Křížová

„Po domluvě s duchovním správcem strážecké farnosti Vítem Fatěnou jsme se rozhodli nechat kostel vymalovat. Nejdříve jsme se ale museli obrátit na památkáře, ti nám předložili své požadavky," uvedla členka farní rady Marie Kulková.

Památkáři určili druh barvy a taky její odstín. „Barva musí být na bázi vápníku, aby neucpávala póry a nepodporovala tak vznik plísně. Barva byla zvolena bílá, štuky budou okrové, aby z malby ještě více vystoupily," popsal místní kostelník František Koukola.

Ještě před samotným malováním bylo nutné vynést vše, co šlo uschovat v jiných prostorách a důkladně zakrýt větší kusy, jako jsou například varhany. Komplikace nastaly, když chtěli farníci vynést ze svatostánku mohutný kříž. „Je to původní kříž a pochází z Rakouska. Je velice těžký, je vytvořen z jednoho kusu dřeva," informoval František Koukola. „Nemohli jsme ho dostat ven, neprošli jsme s ním dveřmi. Je nám záhadou, jakým způsobem se do kostela dostal. Pokud jde ale o původní kříž tak, jak se předpokládá, je možné, že byl dovnitř vnesen ještě před tím, než byla přistavěna věž. Vchod tehdy mohl být o něco větší," doplnila Marie Kulková.

Trubkové lešení

Chrámové prostory, jakkoliv se na první pohled zdají mohutné a úctyhodné, nedovolují použití některých moderních technologií. Komplikovaná se ukázala například instalace lešení. „Kloubové lešení jsme dovnitř nedostali kvůli malým vstupním dveřím. Museli jsme proto sehnat klasické trubkové a to je dneska nedostatkové zboží," vysvětlil kostelník František Koukola.

Strop kostela svatého Šimona a Judy zdobí i fresky svatých. „Ty se letos nerenovují, to by bylo finančně moc nákladné. Dotace jsme nezískali žádné, všechno zaplatí sami farníci," řekla Marie Kulková.

Malířskou partu, která by se ujala obnovy svatostánku, nemuseli ve Strážku dlouho hledat. „Pomáhají nám farníci z okolních obcí. Ti kostel malovali už před 18 lety. Trochu nám zestárli a možná jsou malinko pomalejší, ale jsou pořád stejně šikovní," pousmál se František Koukola.

Kostel svatého Šimona a Judy má bohatou historii. „Jest to úhledný stánek v gotickém slohu stavěný. Stojí na vysokém vrchu uprostřed hřbitova, na místě dřívějšího prastarého protestantského kostela svaté Trojice, o němž zachován nápis nad hlavním vchodem na jižní straně chrámu se nalézající. Nápis, vlastně verše ty jsou latinské a pochází z roku 1616 od protestant. Viléma Munka z Ivančic, majitele panství Moraveckého. Po stranách je chrám chráněn 14 mohutnými pilíři. Vnitř chrámu jsou dva oltáře, dvě oratoria a jedna prázdná hrobka podzemní," popsala v roce 1915 strážecký kostel Ozvěna z Novoměstska.

První písemná zmínka o svatostánku pochází z roku 1239, kdy se podací kostelní uvádí v souvislosti s darem brněnského kastelána Přibyslava z Křižanova a jeho manželky Sibily hospitalu johanitskému u svatého Ducha na Starém Brně. „Do rukou katolíků se kostel dostal až v roce 1633," připomněla Kulková.

Do starobylého kostela patří i starý hudební nástroj. Ten strážecký je opravdu unikátní. „Naše varhany jsou výjimečné tím, že v Českých zemích se od téže firmy nacházejí už jen dva nástroje. Jeden z nich je na Pernštejně a druhý na Karlštejně," potvrdila Marie Kulková.

Kostel svatého Šimona a Judy ovšem není známý pouze svou hlubokou historií, ale také minulostí zcela nedávnou. „Byl u nás natáčen známý seriál Četnické humoresky. Jednou v noci a jednou ve dne. Náš pan farář Valerián vítal nevěstu. A splašili se u toho koně, takže jsme museli sehnat další, ze Šiklova mlýna," prozradil František Koukola.

Veškeré události, které se týkají strážeckého svatostánku, jsou hodny záznamu. I na něj místní farníci myslí. „V tajné schránce, která je umístěna nahoře nad kazatelnou a kterou budeme teprve otevírat, jsou už mnohé historické zápisky. Chceme si tyto poznámky ofotit a vrátit zpět. A taky k nim přidáme další záznam," řekla Kulková.

Autor: Redakce

16.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies