VYBERTE SI REGION

Kostel v Brtnici ukrývá řadu tajemství

Brtnice – Zámecký kostel blahoslavené Juliány v Brtnici nyní bývá pro veřejnost otevřený spíše výjimečně, a to několikrát do roka. Už brzy by se to však mohlo změnit.

26.7.2015
SDÍLEJ:

Vnitřní prostory brtnického kostela.Foto: Deník/Libor Plíhal

V plánu jsou totiž opravy, zpřístupnění věže s vyhlídkou na město, krypty a dalších prostor, 
a k tomu i vytvoření několika expozic. Lidé se tak konečně seznámí i s tajemstvími, která tato brtnická dominanta dosud ukrývala. A že jich není zrovna málo.

Za myšlenkou, aby brtnická církevní památka ožila, stojí farář Petr Balát, který ve městě působí tři roky. „V době, kdy jsem do Brtnice přišel, se podařilo opravit střechu kostela. Vyšlo to na dva miliony korun. Říkal jsem si, že je škoda, že je hotová taková nákladná investiční akce, 
a kostel je nevyužitý. Mše tu probíhají dvakrát do roka, sem tam je tu nějaký koncert či svatba. Přitom se kostel může více otevřít veřejnosti," řekl Balát s tím, že jednou z prvních vlaštovek je i aktuální výstava věnovanou mistru Janu Husovi.

Řada oprav

Ještě než se kostel promění 
v další brtnickou turistickou atrakci, je potřeba udělat řadu oprav a úprav v celém prostoru tak, aby byl pro návštěvníky bezpečný. Farář nyní usiluje zejména o zpřístupnění věže, odkud je krásný výhled na Brtnici a okolí do všech čtyř světových stran.

„Spolu s farníky jsme už dříve věž vyklidili, to byl další takový krok. To byste nevěřili, kolik tam bylo nepořádku. Nyní je potřeba opravit schody a vyhlídkový prostor, aby na ni mohli turisté běžně chodit a nic se jim nestalo. O silvestrovské půlnoci odtud fotograf fotil slavnostní ohňostroj a příchod Nového roku si z tohoto netradičního místa vychutnala jedna místní rodina, které jsem to nabídl," doplnil další informace Balát.

Po nutných opravách kostela a ostatních úpravách přijde postupně na řadu vytváření expozic. Kromě věže a hlavní lodi se budou moci zájemci podívat i do krypty nebo do půdních prostor. Zatím jde ale o výhledové plány, vše záleží na penězích. Kostel by měl být otevřený během letní turistické sezony.

V jednotlivých místnostech kostelní věže by turisté našli expozice o historii kostela 
a farnosti. V té nejvyšší místnosti, kde vyhořely stropy, by se nacházelo barokní nebe 
a byla by věnovaná především blahoslavené Juliáně a jejímu životu. „Věž má i své tajemství. Při průzkumu jsme objevili dvě zazděné místnosti. Zatím nevíme, co tam je. Ale chceme je probourat a umístit tam pokladnu a tvořivou interaktivní dílničku pro návštěvníky," přiblížil jednu ze zajímavostí brtnického kostela Balát.

To ale není zdaleka všechno. Faráře a architekta překvapil i průzkum krypty, kam se dříve pohřbívalo. „Nachází se tam malý průhled do vedlejší místnosti, ta skulina je velká asi jako tři cihly. A v té místnosti je vidět něco jako ohořelé kusy dřeva. Domníváme se, že by to mohly být zbytky rakví, ale samozřejmě, zatím to jsou jen takové dohady," prozradil Balát.
A dodal, že i v kryptě je nutné udělat nějaké opravy 
a v budoucnu by se i tam mohla udělat tematická expozice.

Barokní krovy

Prohlédnout by si lidé mohli také půdní prostory kostela 
s barokními krovy, které by byly speciálně nasvíceny. Dále by se tam dozvěděli informace o historickostavebním vývoji kostela a o slavné brtnické pouti, která se koná na přelomu srpna a září.

Další expozice v prostoru kostela mají být věnované italskému staviteli Giovannimu Pieorinimu, rodu Collaltů, kteří brtnické panství vlastnili, protestantské historii kostela a podobně.

Lidé by mohli nahlédnout 
i do oratoří nad hlavním oltářem, kde sedávalo panstvo či mniši ze sousedního kláštera, kde jsou teď městské byty.

Několik záhad

„Existoval průchod z kláštera do kostela do oratoře, i ten by se mohl v budoucnu obnovit," popsal záměr duchovní. 
A hned nezapomněl zmínit unikát, který se skrývá v bývalém klášteře. Je to jediná dochovaná freska, kde jsou zřejmě zobrazeni mniši z brtnického kláštera.

Během brtnické pouti bývají v kostele vystaveny ostatky blahoslavené Juliány, jedná se o kousek kůstky. Po rekonstrukci kostela by se tam tyto ostatky světice, která dala kostelu jméno, měly vrátit natrvalo.

Myšlenku zpřístupnění kostela veřejnosti podporuje 
i město. Bližší informace například o konkrétní finanční podpoře však nechtěla starostka Miroslava Švaříčková podávat. Peníze na obnovu kostela nyní shání i farář Petr Balát. Lidé mohou v současné době přispět tím, že navštíví výstavu o mistru Janu Husovy, část výtěžku ze vstupného totiž poputuje na výše zmíněný záměr.

O kostele:Kostel je původně pozdně gotický a původně patřil evangelíkům. Jeho současná podoba je renesančně-barokní, odráží se 
v něm italský styl rodu Collaltů, kteří byli jedni z významných vlastníků brtnického panství. Blahoslavená Juliána pocházela právě z tohoto rodu. Žila ve 
13. století v Itálii a založila klášter. „Ke konci života ji sužovaly velké bolesti hlavy, ona se s nimi dokázala vypořádat. Proto se 
k ní obrací ti, kteří mají nejen tyto zdravotní problémy, ale 
i zmatek a chaos v hlavě," uvedl farář Petr Balát. V současné době kostel blahoslavené Juliány vlastní římskokatolická církev.

Autor: Redakce

26.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Brusel schválil Česku miliardy na velké infrastrukturní projekty

Brusel - Tři velké projekty obnovy české silniční a železniční sítě v celkové hodnotě 161 milionů eur (asi 4,35 miliardy Kč) z evropských fondů schválila Evropská komise, která to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies