VYBERTE SI REGION

Kraj má dobré základy, říká někdejší hejtman Vystrčil

Vysočina - Až budou voliči na podzim vybírat lidi, kteří za ně budou v příštích čtyřech letech rozhodovat v krajském zastupitelstvu, najdou na volebních lístcích i jméno někdejšího hejtmana Miloše Vystrčila. Ten byl členem všech čtyř dosavadních zastupitelských sborů kraje. „S krajem je nějakým způsobem spojen takřka celý můj politický život a určitě u toho chci zůstat alespoň jako zastupitel," říká pětapadesátiletý politik z Telče.

7.3.2016
SDÍLEJ:

Miloš Vystrčil. Foto: Deník/Lukáš Kaboň

Jak vzpomínáte na přelom tisíciletí, na vznik Jihlavského kraje?

Uvědomím si to v podstatě na každé schůzi zastupitelstva. Rozdíly jsou obrovské. Tehdy jsme měli pár pronajatých kanceláří, dva zaměstnance. Prvním uvolněným zaměstnancem byl hejtman František Dohnal, pak jsme postupně přibývali my další. Dnes vím, že mi možnost být při tom, když něco vzniká, dala velkou výhodu. Kraj se postupně rozrůstal, dnes má přes čtyři stovky úředníků a je to velká instituce. Pořád se mi ale zdá, že funguje poměrně efektivně a stále je zde cítit rukopis z počátků kraje. Je to třeba v používání a zavádění informačních technologií, v němž Vysočina byla a stále je na špičce. Když dnes porovnám třeba senátní úřad s krajem, tak je na tom kraj určitě lépe.

V čem třeba?

Třeba proces elektronizace a způsob výměny informací. Musím se smát, jak dnes různé iniciativy požadují třeba transparentnost. My jsme například už někdy v roce 2004 zveřejňovali podklady pro jednání rady kraje. Nyní se opět s velkou slávou začínají psát pravidla, jak by se to mělo dělat, ale my jsme o tom nemluvili. Byla to pionýrská léta, ale utvrdilo mě to v přesvědčení, že kdo chce být v politice úspěšný, musí být otevřený. Je to v jeho zájmu, lidé to ocení a budou ho volit.

Dnes už to tak podle vás není?

Ne vždycky. Pokud člověk nechce, pak mu to můžete stokrát přikázat, ale stejně se nic nedozvíte. Dnes se často děje, že řada materiálů a informací skrývá například kvůli ochraně osobních údajů. Motivace musí být opačná a člověka musí nutit k tomu, aby byl transparentní, zveřejňoval smlouvy, podklady pro jednání, aby měl zájem na přímých přenosech z jednání, aby byly přístupné zápisy z výborů.

Vy i první hejtman Dohnal jste měli zkušenosti z radnic. Hodily se vám na kraji?

Určitě. František Dohnal byl starostou Jihlavy, já jsem z Telče věděl, co potřebují malá města a vesnice. Kraj byl nový, takže bylo třeba, abychom drželi všichni pohromadě. Všichni jsme se snažili o všem mluvit. O většině bodů se diskutovalo. I nás to bylo tak, že jsme to četli všichni a diskutovalo se. Dnes mám zprávy o tom, že se zprávy schvalují v blocích. Možná jsme byli pečliví až příliš, ale tyhle často nekonečné debaty měly určitě přínos v tom, že byl takto nastaven systém fungování úřadu.

Jak vy sám vnímáte roli zesnulého prvního hejtmana Františka Dohnala, který byl pro mnohé velmi kontroverzní postavou?

Jeho role byla velice významná. Já sám jsem se od něj mnoho věcí naučil a věřím, že naše společné debaty byly přínosné i pro něj. Dnes s odstupem přiznávám, že jako politik byl často o několik tahů před ostatními. První vedení kraje mělo vizi a poslání, že musí prokázat životaschopnost kraje, a z toho myslím Vysočina těží dodnes. Vysočina měla hned od začátku výrazné postavení mezi kraji. Hodně jsme se věnovali práci na o rozdělení peněz a i díky tehdejšímu vlivu a práci v aso-ciaci krajů dnes Vysočina dostává více než sedm procent peněz, určených pro všechny kraje. I díky Františku Dohna-lovi je Vysočina vnímaná jako moderní a fungující kraj.

O Jihlavském kraji, nyní Kraji Vysočina, se mluvilo jako o nesourodém kočkopsovi bez perspektivy. Je to kočkopes?

Já jsem to tak nikdy necítil. Současný kraj kopíruje region Horácko. Nemá sice dlouhodobou formální historii, ale to se ukázalo jako nepodstatné. Je to fungující celek s rozumným tvarem a výhodnou polohou v centru země. Myslím, že se postupně daří Vysočinu etablovat jako kraj, který bude rovnocenný těm ostatním.

Jihlava je sice krajské město a sídlí zde největší zaměstnavatel, ale pokud se lidé chtějí dostat do práce, musí jezdit auty…

Dopravní spádovost byla historicky nastavena jinak a přeměrovat infrastrukturu třeba do Jihlavy není jednoduché. Postupně se to mění, ale je to na desítky let.

I po šestnácti letech ale Vysočina stále patří mezi takzvané neplnohodnotné kraje. Proč ze stále není třeba krajský soud?

Poté, co se změnily vlády, se zabrzdila takzvaná třetí vrstva reformy veřejné správy, která měla spočívat v tom, že se posílí krajské instituce a zeštíhlí se centrální úřady. Tohle se ale nepovedlo. Když třeba dostaly kraje na starosti střední školy, dalo by se předpokládat, že na ministerstvu školství lidí ubude. To se ale nestalo a dnes je to tak, že přibylo úřednictva a další řídicí článek, aniž by ten původní centrální orgán zmizel.

Takže se ona s velkou slávou proklamovaná reforma veřejné správy, jejíž součástí byl i vznik krajů, nepovedla?

Vyšuměla a není dotažená do konce. Když vzniknou kraje a nikde neubude ani jeden úředník, tak je to divné. Leda by se zvýšila kvalita, ale to není zcela zřetelné. To, že se na základě vzniku krajů nereformovala ministerstva a neubyli tam úředníci, je chyba. Měly by být jasně vymezeny kompetence mezi obcemi kraji a mezi ústředními orgány. Ty by měly jednoznačně zeštíhlet a měly by si nechat jen řídící a případně kontrolní funkci a neměly by se starat o to, co je delegováno na kraje. Bohužel to ale nevidím jako reálné. Naopak se mi zdá, že vláda chce opět vše řídit z centra.

Takže se to celé otáčí?

Ano. A tahle typicky česká tendence ode zdi ke zdi nás velice brzdí. Vždy se vrhneme nějakým směrem, pak ale začneme přemýšlet, zda je to správně. Mezitím jsme do toho dali mnoho peněz, energie a veškerý pokrok je pomalý.

V prvním volebním období vedla kraj hodně široká koalice včetně sociálních demokratů, ve druhém už tam bylo stran méně…

Dnes už chápu, proč chtěl František Dohnal, aby v té první koalici byla i sociální demokracie. Chtěl, aby kraj byl stabilní a abychom úvodní období zvládli, aniž bychom byli napadáni ze všech stran. Tehdy jsem z toho nebyl nadšený, ale dnes tomu rozumím.

Po dvou volebních obdobích převzali kraj menšinově vládnoucí sociální demokraté. Jak vnímáte jejich působení?

Nechci, aby to znělo jako nářky zhrzelého politika, protože v jednání současných radních lze určitě nalézt řadu rozumných rozhodnutí. Ale celkově jsem přesvědčen, že už téměř osmiletá jednobarevná vláda sociální demokracie podporovaná komunisty kraj dusí. Ti lidé mají téměř stoprocentní jistotu, že jim všechno projde. Oslabuje je už jen to, že nejsou nuceni obhajovat své názory a řešení před koaličními partnery. Mají jistotu, že se domluví, protože jsou z jedné partaje. Tato bohorovnost určitě dlouhodobě snižuje kvalitu rozhodování.

Jak je to ale v zastupitelstvu? Tam se přece vyjádřit můžete…

Skutečná opozice je v menšině, a tudíž je přehlasována socialisty a komunisty. Komu-nisté jsou uplacenou pseudoopozicí, která mnohdy bezhlavě podporuje sociální demokraty za to, že na kraji dostala tři placená místa.

Bezhlavě? V čem třeba?

Typickým případem absurdního hlasování je rozhodnutí o tom, že se kraj nepřihlásí o náhradu možné újmy, která by mohla vzniknout v tendru na sypače pro silničáře. Socialisté mají v této kauze obviněného svého náměstka, tak ještě chápu, že se jej snaží chránit, byť by i pro ně měl být přednější zájem kraje. Ale už vůbec nerozumím tomu, proč jim v tomto krytí pomáhá i komunistická kvaziopozice.

Jakou váhu má tedy nyní v zastupitelstvu pravice?

V zastupitelstvu existuje v podstatě jediný opoziční klub, a to jsme my. Ostatní většinou mlčí. Kraj disponuje velkým množstvím peněz a velkým vlivem. Pokud budu třeba starostou ve vsi, kde se má za rok opravovat silnice, tak nebudu kritizovat něco, co si socialisté s komunisty stejně odhlasují. Je-li koalice jednobarevná, bere se kritika jednoho jako útok na všechny.

Krajskou vládu sociální demokracie s podporou komunistů lze jazykem politologů označit jako svého druhu ideovou koalici, zatímco vy sám jste byl členem koalic, které šly napříč politickým spektrem. Co je lepší?

Říká se, že neexistuje pravicová a levicová kanalizace, ale určitě existuje třeba pravicové a levicové financování. Musím ale říci, že náměstek Vladimír Novotný, který sociálním demokratům hlídá finance, je pragmatický člověk, který se někdy chová až nesocialisticky. Na druhé straně jsme se nedávno dověděli, že z loňského hospodaření zbyla miliarda. Už se ale nemluví o tom, že přebytek má protiváhu v dluzích. Neříkám, že je špatné si půjčit, ale musí se počítat má dáti dal.

Chápu, že je opozice kritická. Lze současné radní ale i chválit?

Kraji určitě pomohlo, že sociální demokraté po svém nástupu nic překotně neměnili. Byla zachovaná kontinuita, způsob sestavování rozpočtu, způsob komunikace, fungování úřadu, nastavení Fondu Vysočiny. Přistoupili k tomu racionálně, nejdřív všechno vyhodnotili a případné změny si rozmysleli. Tak by měla výměna politických garnitur vypadat. Bohužel je to zásada, kterou teď porušujeme na celostátní úrovni. Důležitá rozhodnutí by se neměla dělat, pokud se k tomu opozice nestaví alespoň neutrálně. Kraj Vysočina by v tomto směru mohl jít příkladem. Při všech výhradách se nám daří nechodit ode zdi ke zdi.

Na podzim vám skončí šestiletý mandát senátora za Jihlavsko, Dačicko a Slavonicko. Budete opět kandidovat?

Ano, ODS mě nominovala, takže mě čeká opět boj o senátorské křeslo.

V lednu jste byl znovu zvolen do nejužšího vedení ODS. Co se v kdysi nejsilnější politické straně děje, že jí nyní celostátní průzkumy volebních preferencí dávají deset procent a třeba na Vysočině jen necelých sedm?

Dlouho trvalo, než jsme se vypořádali s minulostí a zbavili se mediální nálepky kmotrovské strany. Lidé, kvůli kterým strana upadla do problémů, jsou pryč, atmosféra je úplně jiná, zvedáme se a věřím, že opět získáme důvěru většího počtu lidí. Máme výborného předsedu, jsme jednotní a konzistentní v názorech, máme moderní program.

Na Vysočině se ale v průzkumech stále pohybujete těsně nad hranicí kvóty volitelnosti…

To, že jsme měli o něco nižší podporu než jinde v zemi, platilo vždy. Nyní se musíme snažit lidi přesvědčit, že je naše kandidátka kvalitní. Máme nového, krajskou politikou nezatíženého lídra, který přináší nové pohledy na věc.

Váš lídr Zdeněk Geist má za sebou sice poměrně pestrou politickou minulost, ale není příliš známý. Neopakuje ODS stejnou chybu jako před čtyřmi roky?

Dnes je to tak, že ODS na Vysočině nemá mezi členy mnoho známých osobností. Vyjmenovat mohu poslankyně Miroslavu Němcovou a Janu Fischerovou, lídra z předchozích voleb Otu Bence a snad to nezní moc neskromně také sebe. Regionální sněm vybral Zdeňka Geista a to, aby lidi zaujal, bude záležet na něm. Lídra ale nedělá jen popularita, musí mít také vizi, mít tmelící potenciál, vyjednávací schopnosti. Na to, aby náš lídr dostatečně představil své názory, bude dost času. Ještě ale dovolte poznámku ke kandidátce: Velice bych si přál, abychom dali svou otevřenost najevo i tak, že přizveme na kandidátku nestraníky. Zda se to ale úplně podaří, zatím nevím.

Neuvažoval jste o tom, že byste se o čelní místo ucházel z pozice předsedy krajského regionálního sdružení opět vy sám?

Ne. Mám v úmyslu usilovat jen o post zastupitele, protože považuji za přínosné být u toho. Je dobré znát všechny aspekty politiky od komunální přes krajskou až po práci v parlamentu.

Co se vám vybaví, když se ohlédnete za roky v Senátu?

V Senátu to funguje jako svého času na vojně dva roky jste bažantem, dva roky ročákem a dva roky suprákem. Vaše úspěšnost se měří i tím, jak postupujete ve výborech. Dnes jsem předsedou výboru poměrně významného výboru, takže z tohoto pohledu to myslím špatné není. Jako úspěch vidím i to, že se mi podařilo od začátku připravit změnu zákona, která pomohla mnoha lidem k tomu, aby nemuseli být zaměstnáni přes zprostředkující agentury a mohli být přímo zaměstnanci firem. Pomohli mi i odboráři z firmy Bosch Diesel.

Dovedete si představit, že byste se zase vrátil za katedru?

To si nemusím představovat, protože stále učím. Na jihlavské polytechnice učím regionální rozvoj. Dělám to proto, abych se udržel v odborné kondici, poznal názory mladých, ale i proto, abych problematiku regionálního rozvoje, které se hodně věnuji, znal ze všech stran. Na centrální úrovni jsem předsedou výboru pro územní rozvoj a to, že studuji i teorii, se mi třeba při vyjednávání s ministryní pro místní rozvoj hodí. Navíc je to propojené i s tím, že jsem ve stálé regionální radě, nebo třeba v mikroregionu Telčsko. Takže ze všech těchto stran vím, jaké jsou požadavky a potřeby a to je velice výhodné.

Jak má vypadat ideální politik?

Zní to jako klišé, ale měl by být otevřený, pracovitý a měl by mít kontinuální názory. Pro mě je také důležité, aby byl politik slušný. Ne ve všech situacích je to výhodné, protože se asi lépe prosazují ti, kdo křičí a bouchají do stolů, ale dlouhodobě se pokora a slušnost určitě vyplácí. Já mám také výhodu, že jsem žil se třemi ženskými, které mě vycepovaly. Každý člověk a politik zvlášť, by měl mít někoho, kdo ho hned zkrotí, když začne jevit známky pýchy. Není to vždycky příjemné, ale je to velice prospěšné.

Autor: Stanislav Caha

7.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Policie vyšetřuje učitele, který se ve škole zamykal s žáky

Šumperk – Nestandardní chování pedagoga v Základní škole Sluneční v Šumperku vyšetřují kriminalisté. Učitel se koncem minulého týdne zamkl s několika žáky čtvrté třídy v jedné z učeben. Co se za zavřenými dveřmi dělo, je nyní předmětem dohadů. Údajně si kantor na mobilní telefon fotografoval hochy vysvlečené v prádle. Později měl učitel vysvětlovat, že se jednalo o projekt do hodin anglického jazyka.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku. Zeman zároveň Trumpa pozval na návštěvu České republiky, americký prezident pozvání přijal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies