VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kůrovcová kalamita: Správce vyzývá k pečlivé kontrole les

Senožaty – Už loni odborníci varovali před přemnožením kůrovce. Letos se má ukázat, zda se prognózy o kůrovcové kalamitě vyplní.

15.3.2016
SDÍLEJ:

Napadení kůrovcem se u smrku pozná podle opadávajícího jehličí a odlupující se kůry. V opa-dané kůře jsou pak malé otvory a v lýku pod kůrou se nachází množství malých chodbiček. Foto: Deník/archiv

Například ze zprávy senožatského správce lesů Jana Brothánka, kterou uveřejnily i Senožatské noviny, vyplývá, že od loňského srpna do října zaznamenali v Senožatech obzvláště velký výskyt kůrovcové hmoty, a to 330 metrů krychlových. I proto Jan Brothánek vyzval všechny majitele, aby své lesy kontrolovali a nejpozději do konce dubna z lesa odvezli veškerou polomovou čerstvou dřevní hmotu.

„Pak je třeba dodržet interval návštěv lesa asi po čtrnácti dnech a v případě nalezení žíru kůrovců je nutné ihned přikročit ke zpracování a asanaci dřeva," upozornil na obvyklý zásah proti šíření kůrovce správce obecních lesů v Senožatech.

Podle správce byly v lesích mimo obecní správu vidět nezpracovaná kůrovcová kola a roztroušené kůrovcové stromy. „To umožňuje vývoj brouka a spolu s včas nezpracovanou polomovou hmotou vytváří základ budoucí kůrovcové kalamity," zmínil správce s tím, že kůrovcová ohniska vznikla loni vlivem krátkého jara a suchého léta i v místech, kde by to málokdo předpokládal. „Další kůrovcová ohniska vzniknou jistě i letos," varoval Brothánek.

Senožaty v současné době vlastní zhruba 174 hektarů lesů. Starosta obce Zdeněk Vaněk konstatoval, že toto číslo není zanedbatelné a že pokud letos bude panovat podobné počasí jako loni, tak v souvislosti s kůrovcem očekávají nepříjemné následky. „Jako obec na tom budeme bití, jelikož cena poškozeného dřeva bude podhodnocená. Také si nejsem úplně jistý, zda se kůrovcem napadené dřevo dá využít i jinak než jen jako palivo," přemítal o možných důsledcích případné kůrovcové kalamity pro obec Zdeněk Vaněk.

Vaněk dodal, že Senožatští přehodnotí těžbu v obecních lesích. „Předpokládáme, že se nebudeme držet původního plánu těžby, ale že budeme těžit tam, kde se vyskytne kůrovec," řekl starosta s tím, že ani náklady na těžbu a novou výsadbu nejsou pro obecní kasu zanedbatelné. „Většinu stromů máme v hůře přístupných místech. Odtud je po skácení musíme vyvést, lokalitu vyčistit a pak vysázet stromy nové. A to znamená docela velké náklady," uvedl další příklad komplikace pro obec Vaněk.

Senožatský starosta také podotkl, že tamní lesy jsou náchylné i proto, že většinou 
v nich rostou smrky. A právě suchem oslabené smrky jsou pro žluté brouky ideálním útočištěm. „Dva tři roky se už snažíme vysazovat více listnáčů v různých lokalitách," doplnil Vaněk, k jakému dalšímu preventivnímu opatření obec přistoupila.

Správce senožatských lesů Brothánek se ve zprávě o stavu obecního majetku vyjádřil právě i k vývoji ceny dřeva. „Vysoké těžby kůrovcové hmoty od poloviny roku 2015 až dosud způsobují trvalé snižování cen pilařské kulatiny, která je nosným sortimentem lesnictví. Každoročně plánujeme hlavní těžby tak, aby-chom dosáhli podstatných tržeb již na začátku roku. Letos tento model použijeme také," zmínil Brothánek.

Správce přidal pro představu i čísla z těžby v senožatských lesích. „V roce 2014 jsme vytěžili 990 metrů krychlových, v roce 2015 to bylo 867 metrů krychlových, což je nejméně za posledních jedenáct let. Plán tržeb byl však vždy dodržen, respektive překročen," konkretizoval Jan Brothánek s tím, že současnou snahou je prodat polovinu ročních těžeb dřeva alespoň za současné ceny. „V loňském roce byl schválen nový Lesní hospodářský plán, který bude platit dalších deset let. Podle něj je možná desetiletá těžba v objemu 11 660 metrů krychlových. To je průměrně 1 166 metrů krychlových ročně," dodal Brothánek.

Podle jeho vyjádření je rozdíl mezi plánovanou a uskutečněnou těžbou během uplynulých dvou let, který činí 475 metrů krychlových, nakonec výhodný. „Objem letošní vynucené těžby je nepředvídatelný a tato záloha se nám bude možná velice hodit," odhadoval správce.

Libor Chromek z oddělení lesního hospodářství jihlavského magistrátu už loni v sou-vislosti se zaznamenáním vyššího výskytu kůrovce, který trápí celou republiku, připomněl, že včasnému odhalení napadeného dřeva výrazně přispívá důsledná prevence 
a pravidelná kontrola porostů. „Nejstarší, nejpoužívanější a stále účinnou metodou asanace napadeného dříví je jeho pokácení a vyvezení mimo lesní porosty ke zpracování. Přitom je třeba dbát na to, aby bylo dříví zpracováno před dokončením vývoje ků-rovce," vylíčil Chromek.

Jan Brothánek ještě vyzval k tomu, aby lidé bez ohledu na to, o čí les jde, při zjištění výskytu kůrovce nebo nezpracovaného dřeva co nej-dříve upozornili příslušného odborného lesního hospodáře.

Autor: Aneta Slavíková

15.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stojící tramvaje. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
7

Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje

Oto Košta sleduje výsledky hlasování o jeho odvolání z funkce hejtmana
AKTUALIZUJEME
31

Hejtman Olomouckého kraje Košta odvolán, vládnout by měl Okleštěk

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Sazka může na internetu provozovat Sportku nebo Eurojackpot

Sázková společnost Sazka může na internetu provozovat loterie jako například Sportku, Eurojackpot, Euromiliony nebo Kasičku. Dnes to sdělil mluvčí společnosti Václav Friedmann. Informaci potvrdilo i ministerstvo financí (MF), které Sazce licenci udělilo. Spuštění her online plánuje Sazka v nejbližší možné době.

AKTUALIZOVÁNO

Vraždu novorozence potrestal soud 15 lety vězení

Za vraždu novorozence potrestal dnes ústecký krajský soud ženu ze Štětí na Litoměřicku patnácti lety vězení. Matka dvou dětí těhotenství tajila, dítě porodila doma a životaschopného chlapce uložila do igelitové tašky, uvedla obžaloba. Tělíčko našel o měsíc později na poli traktorista.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies