VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé na Pelhřimovsku nestíhají včas dokončit novostavby, žádají prodloužení

Pelhřimov – Manželé Charvátovi už potřetí žádali město o prominutí pokuty 50 tisíc korun. Ta se týká toho, že do smluvené doby nestihli zkolaudovat dům v pelhřimovské lokalitě Polní Dvůr.

2.10.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Petra Nováková

Mezi zastupiteli minulý týden proběhla diskuse, v níž pak vystoupil i sám Jiří Charvát. Když se zastupitelé ujistili, že městu zatím pokuta nehrozí, schválili odklad o rok.

Manželé koupili pozemek 
v srpnu 2009 a měli stavbu uvést do užívání do tří let, tedy v srpnu 2012. Nestihli to, 
a žádali o prodloužení,vždy po půl roce, teď už potřetí.

Výbor pro nakládání 
s obecním majetkem prominutí nedoporučil. „Konstatujeme, že se vždy prodlužovalo maximálně dvakrát. Toto je třetí prodloužení. Je obava, aby se z opakovaného promíjení lhůt nestal precedens. Ale je to na zastupitelích," řekl předseda výboru, místostarosta Tomáš Dufek.
Město totiž na zasíťování parcel na Polním Dvoře dostává dotace. Ty sice tvoří malý podíl, ale pokud domy na parcelách nejsou ve lhůtě určené státem zkolaudované, může o ně Pelhřimov přijít.

Dvě lhůty

Proto se jistí tím, že už na začátku jeho zastupitelé odhlasovali vlastní lhůtu, a to tři roky. Státní lhůta se přitom postupně prodloužila z původních pěti na sedm a teď až na deset let, přičemž ale řada dnešních stavitelů podepisovala smlouvu s městem v době pětileté lhůty.

„Tři roky je krátká doba, zvlášť když chcete všechno dodržet podle zákona. Jen kvůli procesu žádání o úvěr 
u banky jsme stáli tři čtvrtě roku. Další věc je zpoždění ze strany stavebních firem. Jiná situace by byla, kdybychom stavbu vůbec nezačali. Ale my už děláme vnitřky a chceme dostavět, jen to nejde podle našich představ," sdělil Deníku Jiří Charvát. A tvrdí, že zatímco on poctivě žádá 
v daných termínech, jsou 
i „stavitelé", kteří už mají termíny propadlé a neřeší to. „Jde o to, že po prvních parcelách byl hlad, ale teď už je zájem nižší, takže samotný prodej parcel trvá městu delší dobu," vysvětluje rozdíl mezi „městskou" a „státní" lhůtou vedoucí investičního odboru města Josef Koňák.

„Město si musí vytvářet rezervu, aby nemuselo vracet dotaci, a chránilo své investice. Parcely se navíc neprodají hned po zasíťování a neprodají se najednou. I proto každou žádost o prodloužení posuzujeme individuálně," dodal místostarosta Tomáš Dufek.

Parcela manželů Charvátových spadá do páté etapy Polního Dvora, čítající 25 parcel s dotací 1,25 milionů. Státní dotace dříve byla 80, teď je 50 tisíc korun na parcelu. Kolaudační rozhodnutí staveb zahrnutých do čtvrté a páté etapy musí město státu poslat do roku 2017 až 2018.
„Když jsme připravovali zásady, byl hlavně zájem na tom, aby se začalo stavět. Jako nadstavbu jsme dali to, aby se stavby do určité doby dokončily. Myslím, že kdybychom lhůtu prodloužili, že by to nevyvolalo davovou psychózu a stavebníci by byli pomalí, takže zásadní precedens by to snad nebyl," naznačil možnost prominutí pokuty manželům Charvátovým radní Josef Doubek.

Několik zastupitelů pak navrhlo, že pokud nehrozí ztráta dotace, jsou pro prodloužení lhůty. V diskusi vystoupil i Jiří Charvát. „Máme podepsanou smlouvu, že do 31. srpna 2014 se musíme ze současného bydliště odstěhovat, takže termín, kdy bychom kolaudovali, by neměl přesáhnout srpen 2014," řekl.
„Pana Charváta je třeba jako chlapa vzít za slovo. Takže pokud nesplní 31. srpen 2014, bude 50 tisíc pokuty," reagoval hejtman Jiří Běhounek. Takto formulovaný návrh pak schválila většina zastupitelů, dva se hlasování zdrželi.

„Já jsem tehdy radši bez žádosti o prominutí zaplatil 80 tisíc korun, protože jsem věděl, že za tři roky nemám šanci postavit a odklad o půl roku nebo rok by nic nevyřešil. Když dáte skoro milion za pozemek, tak málokdo má hned další tři miliony na stavbu, zvlášť v době krize," říká člověk, který na Polním Dvoře také staví a nepřál si být jmenován.

„Slyšeli jsme, že tříletá lhůta je i opatřením proti spekulantům, kteří by pak dráž prodali pozemek. Ale to by přece zamezilo předkupní právo. Motivovat ke stavbě by se dalo jinak – třeba tím, že by se do určité doby musela zapsat do katastru. Každopádně město by mohlo lidi, kteří tu chtějí trvale bydlet, víc podpořit," domnívá se nejmenovaný vlastník stavební parcely.

I další obce v okrese mají lhůty na dostavbu – například v Pacově to řeší tak, že při kolaudaci do tří let vracejí 50 korun za metr čtvereční, a naopak při nedostavění do čtyř let by měl dotyčný platit sankce.

Autor: Jan Mazanec

2.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies