VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Myslivci na Vysočině letos chtějí odstřelit tisíce divočáků

Vysočina – Ani devět tisíc loňských odstřelů nevedlo na Vysočině k žádoucímu snížení stavů přemnožené černé zvěře.

29.1.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Pech

V kraji se stále pohybuje více než tři tisíce tři sta kusů divokých prasat. Odborníci se proto shodují, že po letošních vrzích bude nutné odlovit ještě více divočáků, a to zhruba deset tisíc. Je to kvůli tomu, že černá zvěř se velice rychle množí. K regulaci přistoupí myslivci také v dalších krajích v republice, odstřelit by měli až tři sta tisíc kusů divočáků.

„Situace na Vysočině není podle mého názoru tak vážná jako v jiných oblastech. Je to dáno nejen zvyšujícím se počtem odlovených prasat, ale také vyšší nadmořskou výškou a klimatickými podmínkami, které u nás v posledních letech panují. I minulá studená a velmi deštivá jara přispěla k přirozené regulaci stavu divočáků, mnoho selat a slabších či nemocných kusů je nepřežilo. Na snižování populace černé zvěře se ale do jisté míry podílí i doprava a následky střetů vozidel, které jsou často pro prasata fatální," konstatoval Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva Přibyslav.

To vykonává myslivecké právo v honitbě o rozloze čtyř tisíc hektarů na Havlíčkobrodsku a Žďársku. „Bez ohledu na to nelze škody, které přemnožená černá zvěř páchá, a to především v zemědělských plodinách, bagatelizovat. Tlak na mysliveckou veřejnost je silný. Ovšem představa, že pouze zvýšeným počtem odstřelů se situace podstatně zlepší, je iluzorní. Změnit by se totiž musela celá řada věcí, a to se nestane během několika měsíců nebo roků," shrnul Svoboda.

Chybí legislativa a dohoda s farmáři

V prvé řadě to je legislativa, podle které mohou nyní myslivci střílet celoročně jen selata a mladé kusy ve stáří do dvou let. Dospělá prasata mohou lovit jen v době od 1. srpna do 31. ledna. „Individuálně si mohou lovci vyjednat na krajském odboru životního prostředí odstřel několika starších kusů, to ale samozřejmě nemůže stačit," podotkl Svoboda.

Podstatnou roli musejí sehrát i zemědělci. Ti totiž často pěstují monokultury na plochách přímo navazujících na lesní porosty. Černá zvěř má díky tomu možnost přebíhat z jednoho bezpečného úkrytu do druhého. „Řešením by proto byla dohoda s farmáři, aby podél lesa vysévali pruhy obilí. Po jeho sklizni by pak vznikl prostor, který by umožnil myslivcům prasata snadněji odlovit," vysvětlil Svoboda.

Svůj podíl na přemnožení prasat má ale také sama veřejnost.

V příměstských a chatařských oblastech lidé často vyvážejí na okraje osad či k lesu zahradní odpad nebo popadané ovoce. Divočáci ovšem nepohrdnou ani malými hlodavci, kteří se v kompostech a zbytcích od domků a chalup hojně vyskytují.

V honitbě Lesního družstva Přibyslav bylo při posledním sčítání zvěře zaznamenáno zhruba sto padesát kusů divočáků. Každým rokem jich šedesát nebo sedmdesát myslivci odstřelí. „Myslím, že jsme i nadále schopni udržet jejich stavy na takové úrovni, která je pro zemědělce a jejich plochy únosná," zdůraznil Svoboda.

V důsledku vyšších počtů odlovených divokých prasat se na trh dostává i více masa.

„Něco si koupí myslivci, něco se dostává na plesy do tomboly, většina jde ale do výkupu. Každý kus je ale kontrolován. Každý střelec má u sebe plomby a z každého kusu se odebírají vzorky ke kontrole v laboratořích, které jsou v každém okrese. Vyšetření je povinné a z lovu nemůže být žádný kus bez vzorku a průvodního lístku, který jde s kusem až ke spotřebiteli," vysvětlil ledečský myslivec Josef Pikl.

Aujeszkyho choroba

Veterinární správa v souvislosti s plánovanou mysliveckou odstřelovou „kampaní" varuje před šířením nákazy nebezpečnou Aujeszkyho chorobou, která se u divokých prasat objevuje. Kapacita veterinárních ústavů pro kontroly i při zvýšeném odstřelu je dostatečná. Podle veterinářů je nebezpečí přenosu zmíněné choroby už například na lovecké psy.

„Lovci by proto měli zabránit kontaktu psa s ulovenými divočáky a rozhodně by je neměli krmit vývrhy nebo syrovým masem," varoval Pikl.

Autor: Jaromír Kulhánek

29.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hotel Diplomat v pražských Dejvicích.

Thajci kupují pražský hotel Diplomat a plzeňský Angelo

Ivan Bican.
2 6

Ivan Bican o stadionu: Prostor k jednání je mezi řády statisíců a milionů

Silný vítr povalil skleněnou stěnu na dálnici u Bezděčína

Silný vítr v noci na pátek zasáhl také Mladoboleslavsko. Podle Jaroslava Gabriela, mluvčího středočeských hasičů, vyjížděly jednotky k celkem dvanácti mimořádným událostem. Vše se obešlo bez zranění lidí.

DOTYK.CZ

Izraelci spočítali židy v okolí Trumpa. Na výročí šoa

Ministr financí Steven Mnuchin, šéf Národní ekonomické rady Gary Cohn, zvláštní zmocněnec pro mezinárodní vyjednávání Jason Greenblatt, hlavní politický poradce Stephen Miller či poradce pro Blízký východ Jared Kushner. Tito a dalších šest vysoce postavených spolupracovníků amerického prezidenta Donalda Trumpa má židovskou národnost a/nebo vyznání. Upozornil na to přední izraelský deník Jerusalem Post (JP). A učinil tak v článku z 27. ledna, který se celosvětově připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Co by se stalo, kdyby totéž udělal český antisemita Adam B. Bartoš?

AKTUALIZUJEME

Kolem strojíren bude zakázaná zóna. Munice létala i mimo areál

Policie se v Poličce chystá na scénář "Vrbětice". Okolí strojíren může zůstat uzavřeno několik týdnů.

Opočno je po čtvrtstoletí tahanic státu

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové v letitém sporu o renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku. Justice památku loni v dubnu pravomocně přiřkla státu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies