„Mám ráda Saunu. Podle mě je to nejlepší diskotéka ve městě a asi nejsem sama, protože je tam každý pátek plno. Když se ale podíváte na parket, nechce se vám věřit, že provozovatel opravdu dodržuje povolenou kapacitu. Také jsem několikrát zkoušela únikový východ a pokaždé byl zamčený," postěžovala si Daniela Králová, pravidelná návštěvnice pelhřimovské diskotéky.

Jejím slovům ale odporuje tvrzení spolumajitele podniku Ondřeje Kampeho. Podle něj jsou východy vždy odemčené. „Zvenku je na dveřích koule, aby se dovnitř nedostával větší počet lidí, než je povoleno. Kapacita je sto dvacet až sto třicet lidí a hlídají ji vyhazovači u hlavního vchodu," řekl Kampe.

Hasiči kontrolují

Stejně tak je tomu i v humpoleckém Hell clubu. „Díky propojení klubu s restaurací máme tři únikové východy, speciální dveře, které jsou v případě požáru připravené pro okamžitý únik všech hostů," uvedl manažer klubu Radek Ulrych.

Bezpečnost na diskotékách se řídí pokyny stanovenými v zákoně. Každé takové zařízení obdrží při kolaudaci provozní řád a evakuační plán, v němž je zaznamenána kromě jiného poloha únikových východů či plynových bomb. V případě boje s požárem se jím pak hasiči řídí.

V takových provozovnách se konají dva typy bezpečnostních prohlídek. Pravidelně probíhají takzvané tematické kontroly, které se soustředí především na požární bezpečnostní prvky.

Každoročně jsou pod dohledem hasicí přístroje, jednou za dva roky dochází k revizi plynu a v pětiletých intervalech je dohlíženo na elektřinu. Kontroluje se i volný přístup k hlavnímu uzávěru vody a plynu a hlavnímu vypínači elektrické energie.

„Počet hasicích přístrojů či nouzových východů se odvíjí od plochy podniku. Minimum je jeden přístroj na 200 metrů čtverečních, přičemž na každém patře musí být umístěn alespoň jeden přístroj, i kdyby byla plocha patra menší," vysvětlila hasička Marie Bartošková, která bezpečnostní kontroly provádí.

Kromě pravidelných tématických kontrol dochází také k prohlídkám namátkovým. „Hasiči mohou přijít kdykoli. Pod dohledem jsou především únikové východy. Ty by měly být za každých okolností během provozu odemčené. Moderní kluby dnes využívají dveře s takzvaným panikovým kováním. To znamená, že je zevnitř otevřete pouhým vražením do nich. Jedná se ale o finančně nákladnou investici, takže starší podniky je většinou nemají," uvedl majitel hudebního klubu Stará Tiskárna Václav Háva.

Vstupné může paradoxně pomoci

Mezi střežené evakuační prvky patří také nouzová světla na stěžejních a dobře viditelných místech anebo fluorescenční šipky označující směr, kterým by se panikařící měli v případě nouze dát. Těchto značek by si návštěvníci měli všimnout nejlépe hned při vstupu do budovy. Ale ruku na srdce, kdo z nás si během přílivu serotoninu a nadšení z bujarého večírku všímá výstražných znamení?

Uhlídat počet návštěvníků je v podnicích bez vstupného či speciálních pásků na ruku asi nemožné. Majitelé situaci řeší různě. „Máme nižší ceny drinků než ve městech, vybíráme ale drobné vstupné. Na něm se pak dá krásně spočítat, kolik je v budově lidí," vysvětlil Robert Buřič, který má na starost bezpečnost a produkci na diskotéce v Nové Cerekvi.

A kdo je za případné škody a újmu na zdraví zodpovědný? Jsou to právě majitelé klubů, nočních podniků a diskoték, popřípadě jejich pověření zástupci. Také by měl být pravidelně proškolován personál, aby věděl, jak se v kritických situacích chovat.

„Tohle si opravdu hlídáme. Nestojíme o to, aby se někomu něco stalo. Pokud by se totiž nějaká tragédie udála, vinu nese majitel. Když je na dovolené, dělí se vina mezi něj a jeho zástupce, tedy i proškolený personál," řekl Háva.

Karolína Hovorková