VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na druhém konci světa jsou lidé milejší a pozornější

Dědice - Jako Kluci z Dědic na cestách se označují Lukáš Mandát a Stanislav Pešl. Jak název napovídá, cestují po světě a na svém facebookovém profilu své zahraniční cesty přibližují fanouškům. Od roku 2011 procestovali několik evropských států a nyní jsou třetím týdnem na Novém Zélandu. K cestování je přivedla touha po poznání a nových dobrodružstvích.

20.11.2015
SDÍLEJ:

Lukáš Mandát (vlevo) a Stanislav Pešl se v těchto dnech nachází v novozélandském městě Opotiki.Foto: Lukáš Mandát

Cestujete pokaždé pouze vy dva?

Nyní se nacházíme na Novém Zélandu a tady jsme dva. Na některých místech jsme byli ve třech nebo čtyřech lidech.

Kdy jste začali cestovat?

Naše první zahraniční cesta byla v roce 2011 do Amsterdamu.

Co následovalo? Jaké další země jste od té doby navštívili?

Byli jsme na Korsice, v Itálii, Anglii a nyní jsme na Novém Zélandu. Sólově jsme toho ale procestovali víc. Byli jsme například v Srbsku, Švýcarsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině a v mnoha dalších státech.

Jak dlouho se v zahraničí obvykle zdržujete?

Všude jsme se zdrželi kolem týdne až čtrnácti dnů.

Stanislav: Ale na Novém Zélandu budu nejspíš do května.

Lukáš: Já asi do konce platnosti víza. To máme na jeden rok.

Proč jste vůbec začali cestovat?

Asi jako všechny nás k tomu přivedla touha vidět něco nového. Poznat cizí kulturu, odlišnou zemi, lidi, přírodu a v neposlední řadě samozřejmě zažít nějaké dobrodružství.

Zahraniční cesty plánujete předem, nebo si prostě zabalíte potřebné věci a někam odjedete?

Moc dopředu neplánujeme. Spíš někdo přijde s nápadem. Řekne, že bychom mohli někam jet, domluvíme se a vyřešíme kdy a jak pojedeme.

Cestujete jako turisté nebo v zahraničí i pracujete?

Zatím jsme cestovali jako turisté. Teď na Novém Zélandu i pracujeme. Zaštipujeme v sadu kiwi.

Je to vaše první zahraniční pracovní zkušenost?

Stanislav: Já už jsem tři měsíce pracoval na Slovensku u Horské služby.

Lukáš: Já jsem všude byl jako turista anebo na služební cestě. Takže i já mám nějakou zkušenost s prací v zahraničí.

Kde právě se v těchto dnech nacházíte?

V novozélandském městě Opotiki.

Jaké máte po pár týdnech s touto zemí zkušenosti?

Největším překvapením pro nás bylo nedodržování dopravních předpisů. Pak jsme zjistili, že v protisměru jedeme my. Ano, jezdí se tu vlevo. Zvykli jsme si na to ale brzo, všude nám pomáha-jí modré šipky určující směr při odbočování. Mimo měs- ta je povolená rychlost sto kilometrů za hodinu. V menších vesnicích bývá snížená jen na osmdesát.

V noci spáváte v ubytovně, nebo u nějaké novozélandské rodiny?

Spíme v našem autě, které jsme si tu koupili. Pořídili jsme si Toyotu Estimu. Místo zadních sedaček má postel, pod kterou se nachází úložný prostor na věci. V kufru vozíme malou kuchyňku s plynovým vařičem. Ačkoliv se to nezdá, vyspíme se královsky, a dokonce ani nemusíme krčit nohy.

Co byste chtěli na Novém Zélandu vidět?

Přesně naplánované nic nemáme. Chceme ale procestovat severní ostrov a v novém roce zamířit na jižní ostrov.

V jakém státě a proč se vám nejvíce líbilo?

Sice jsme tu krátce, ale i tak vyhrává Nový Zéland.

Vrátili jste se z nějaké cesty zklamaní?

Asi není nic, co by nás vyloženě zklamalo.

A váš největší zážitek?

Je jich hodně. Ale asi největší zážitek je, když dorazíte do cíle a řeknete si, tak jsme tu a teď už je pouze na nás, co budeme dělat.

Zažili jste naopak nějakou pro vás těžkou situaci?

Krize se vyskytnou často. Nikdy ale nebyly tak velké, abychom nevěděli co dál. A doufám, že ani nebudou. Vždycky si nějak poradíme, nebo nám někdo pomůže.

Liší se lidé v jednotlivých částech světa? Jaké s nimi máte zkušenosti?

Na druhém konci světa jsou lidé milejší a pozornější než u nás. Když vás vidí ve městě s mapou, hned přijdou a ptají se, jestli nepotřebujeme pomoc. Není tady tak rychlé tempo jako u nás. Na vše je čas a hlavní heslo je zde no worries hlavně v klidu.

Kdy se vrátíte do České republiky?

Stanislav: Já pravděpodobně v květnu.

Lukáš: Já ještě přesně nevím, víza máme na rok, takže asi za rok.

Kam byste se v dalších letech rádi podívali?

Stanislav: Já bych rád projel na motorce střední Asii.

Lukáš: Mě také láká Asie. Ale můj velký sen je podívat se do vesmíru. A v březnu máme v plánu vyjet na ostrov Samoa.

DAVID ŠIBOR

Autor: Redakce

20.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vztek, údiv, pobavení i pohrdání se včera zračilo v tváři Jiřímu Zimolovi při jednání krajského zastupitelstva o kauze Lipno.
1 6

Sobotka: Svolat rozhodčí řízení kvůli Zimolovi neumožňují stanovy

Místo, kde se v berlínském parku Teirgarten scházejí mladiství prostituti.
5 7

Prodáváme se, abychom přežili, říkají mladí uprchlíci - prostituti v Německu

DOTYK.CZ / AKTUALIZOVÁNO

Australané řeší, co s místními žraloky

Mnoho Australanů se donedávna usmívalo nad pověstí své země jakožto rejdišti světově obávaných zvířat. Byla to ale smrt místní surfařky Laeticie Brouwerové, která odstartovala zájem státních orgánů ohledně řešení, které by eliminovalo riziko útoků a zároveň nevedlo k drastickým opatřením.

Zpěvačka Špinarová byla uvedena do Síně slávy cen Anděl

Do Síně slávy hudebních cen Anděl byla dnes in memoriam uvedena zpěvačka Věra Špinarová. Majitelka nenapodobitelného hlasu zemřela letos v březnu ve věku 65 let. 

Muž se přiznal, že vláčel ženu na laně za autem

V listopadu 2016 šokoval německé městečko Hameln případ brutálního násilí kurdského muže, který se pokusil zabít bývalou přítelkyni mimořádně krutý způsobem. Uvázal jí lano kolem krku, lano pak přivázal k autu a vláčel ženu po silnici.

Odpad třídí stále více lidí. Radnice je motivují i dárky

Rok od roku Pardubice rozšiřují území, na němž mohou obyvatelé rodinných domů odkládat do samostatných kontejnerů biologicky rozložitelný odpad. Od roku 2007, kdy město s odděleným ukládáním bioodpadu začalo, ho separuje 2750 domácností. Letos byl sběr rozšířen i do okrajových částí města – do Lánů na Důlku a Opočínku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies