VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Najít kronikáře je těžké, zní z obcí na Žďársku

Žďársko - „Je mi šestatřicet let a nepamatuji si, že by během této doby někdo u nás v obci psal kroniku," konstatoval současný starosta Podolí na Novoměstsku Pavel Blažek.

19.5.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK

Zároveň dodal, že v dnešní době o tuto činnost nemá nikdo zájem. Mladí lidé podle jeho slov zaznamenávat dějiny obce nechtějí, a když osloví starší obyvatele, vzájemně se odkazují jeden na druhého.

V sedmdesátých letech se navíc původní kronika Podolí ztratila. „Vloni jsme schválili jednorázovou odměnu ve výši pět tisíc korun za informace vedoucí k jejímu nalezení, ale prozatím se knihu objevit nepodařilo," vyjádřil se ještě starosta Blažek.

Současný zákon o kronikách přitom stanovuje, že knihu se stránkami popsanými zprávami o důležitých a pamětihodných událostech v obci musí povinně vést každá radnice v republice. Postihu se obecní úřady obávat nemusejí. „Příslušný zákon totiž neobsahuje žádné sankce," vysvětlil odborný archivář žďárského okresního archivu Vít Křesadlo.

Píše i starostka

Zatímco města na Žďársku nemívají problémy dosadit na místo kronikáře člověka, jenž by měl na starosti knižní historický dokument, v menších obcích to vesměs podle oslovených starostů bývá velký problém. Někdy se do záznamové činnosti pro budoucí generace pouštějí i sami šéfové úřadů.

„Sehnat kronikáře je hodně těžké, už se o to pokoušíme řadu let. A tak dávám trochu informací dohromady sama. Času na to ale není vzhledem ke starostovským úkonům moc," poznamenala starostka Unčína na Bystřicku Vlasta Grohová. Jak dále sdělila, obec svého kronikáře měla, ale poté, co koncem minulého století správně spadala pod Dalečín, museli kroniku odevzdat. Od opětovného osamostatnění před zhruba dvaceti lety však vlastním kronikářem nedisponují.

A lépe na tom nejsou v současné době ani v Kozlově na Velkomeziříčsku. Za poslední roky se tam psát kroniku sice odhodlali podle starosty Jaroslava Ambrože dva lidé, ti ale po několika měsících funkci zase opustili.

„Najít kronikáře se nám nedaří. Oslovili jsme v této záležitosti několik místních občanů, zájem nebyl. V malé obci, jako jsme my, je to složité," popsal své zkušenosti při pátrání po novém „zapisovači" historie Jaroslav Ambrož, starosta Kozlova, kde trvale žije kolem dvou stovek obyvatel.

Šťastnou ruku ve shánění kronikáře měli teprve nedávno, nebo naopak již před mnoha lety například v obcích Věžná na Bystřicku, Vlachovicích a Javorku na Novoměstsku nebo Horních Radslavicích na Velkomeziříčsku.

„Funkci kronikáře, respektive kronikářky jsme nabídli třicetileté ženě. Vystudovala vysokou školu, shodou okolností obor český jazyk a dějepis. Jsme rádi, že výzvu nakonec přijala. Už má za sebou i školení pro kronikáře," řekla starostka Horních Radslavic Magda Komínková s tím, že mladou dámu čeká mimo jiné zdlouhavá práce spojená s přepisováním staré kroniky, kterou objevili.

Mnohem větší zkušenosti s evidencí historie má kronikář v Javorku. Podle starosty Jiřího Kaláška tuto funkci zastává jeden a tentýž člověk již řadu let. „Časově to má nyní náročnější, vychází zejména ze zápisů ze zasedání zastupitelstva," podotkl Kalášek.

Cílem javoreckého kronikáře Emila Žáka bylo vždy podle jeho slov do obecní kroniky zachycovat všechno, čím dědina žila i jak se v průběhu jednotlivých let měnila od počasí a přírody až po kulturní a sportovní život. „Jsem příznivcem ručně psané kroniky. Má to své kouzlo. A podle mého názoru, některé věci, již jsou veřejně přístupné kdykoliv a komukoliv, ztrácí tak trochu na svém půvabu a rovněž na ceně," myslí si kronikář Emil Žák.

Zápis do kroniky se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok, a to ručně, nebo v elektronické podobě. Nedílnou součástí je příloha, jež obsahuje písemné, obrazové či zvukové dokumenty doplňující zápis. O obsahu rozhoduje obec, přičemž ta také zabezpečuje podle zákona kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu k ní.

Autor: Zlata Ptáčková

19.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pomněnkový den. Ilustrační foto.
5

Policie pátrá po dvou stovkách ztracených dětí

Generální tajemník NATO Jens  Stoltenberg a Donald Trump
7

Trump přijel do Bruselu. Ten čekají protesty

Unikát ve Valticích: pohár Alexandra Velikého

Ve svém oboru to považuje za největší objev, jaký kdy učinil. „Myslím si, že je to i největší objev tohoto roku u nás," neskrýval nadšení umělecký historik a kurátor David Majer. Právě on přivezl do valtického zámku jedinečné umělecké dílo vytvořené ve druhé polovině čtvrtého století před naším letopočtem ve Střední Asii. Zlatý pohár, z něhož pil válečník Alexandr.

Otec doufá, že ústavní soudci zachrání jeho syna před sektou

Sedmiletý chlapec zatím nic netuší, ale o jeho dalším osudu dnes rozhodne Ústavní soud.

Zatajit dech a vydržet. Nová metoda lépe cílí na nádory

/FOTOGALERIE/- Nikdo neumí léčit rakovinu šetrněji než my, hlásí odborníci z pražského Protonového centra. Našli unikátní metodu, díky které dokážou sežehnout jen skutečně nemocnou tkáň. Jenomže další lékaři se k protonům staví rezervovaně. Podle šéfa odborné společnosti, která radioterapii zastřešuje, není tato léčba stále dostatečně ověřená. Její cena je navíc příliš vysoká.

Pohledem Vojtěcha Žižky: Kouření a jiné škodliviny

Už za týden to vypukne – začne platit zákaz kouření v restauracích a hospodách. Když tak poslouchám některé zastánce protikuřáckého zákona (ach, jak dlouho museli tito apoštolové voňavějších zítřků trpět ústrky a čekat na sladkou chuť triumfu), skoro se začínám těšit. Nastává nová doba. Bude se žít lépe, bude se žít radostněji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies