VYBERTE SI REGION

Nejen v Jihlavě. I v Telči se chlubí unikátními skřipkami s dlouhou tradicí

Telč – Jsou unikátní, mají bohatou tradici a k Telčsku neodmyslitelně patří desítky let díky bratrům Josefu a Ladislavu Mátlovým. Ti se zasloužili o jejich zachování a propagaci nejen u nás, ale i v zahraničí.

15.7.2015
SDÍLEJ:

Telčské skřipky.Foto: archiv Jaroslava Nováka

To jsou hlavní důvody, proč nyní Jaroslav Novák usiluje o zapsání telčských skřipek a skřipácké, nebo také dyndácké muziky na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.

Skřipácká muzika do poloviny dvacátého století přežila hlavně ve Velkém Beranově, kde ji udržovali bratři Josef 
a Jan Havrdovi. „Po roce 1946 se skřipky a skřipácká muzika rozšířily z Velkého Beranova dále. V roce 1946 je Josef Mátl přivezl do Telče," podotkl Jaroslav Novák z telčského folklorního souboru Podjavořičan. V roce 1954 se díky Miloslavu Brtníkovi dostaly skřipky do Jihlavy a ke konci padesátých let potom spolu s Františkem Dobrovolným doputovaly z Vysočiny na sousední jižní Moravu do Brna.

V závěru loňského roku byly na vysočinský prestižní seznam zapsány jihlavské skřipky. „Měly by tam ale být 
i ty telčské, i ty jsou zajímavé," namítl Jaroslav Novák.

Na krajský seznam byly kromě skřipek z Jihlavy loni zapsány také třešťské betlémy. Tyto unikátní ukázky tradiční lidové kultury se dále mohou dostat na celostátní seznam, a odtud se jim může otevřít cesta až na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.

Skřipáckou tradici v Telči od roku 1999 udržuje soubor Podjavořičan. Hudební nástroje, několikery housle 
a basu, získal v roce 1993 od pěveckého sboru Smetana. Všechny nástroje musely projít rozsáhlou renovací, která trvala několik let.

Zbylo z nich totiž jen to základní, některé jejich části úplně chyběly.

„Tyto nástroje, se kterými Podjavořičan vystupuje, vyráběl Rudol Mašek v Telči na zakázku pro bratry Mátlovy. Jsou z let 1946 až 1970. Tradice skřipácké muziky žila až do roku 1982, po smrti bratrů Mátlových upadla. Obnovit se ji podařilo zhruba před patnácti lety," doplnil Novák.

Muzikanti z telčského Podjavořičanu interpretují místní skladby v úpravách Josefa Mátla. Na nástroje je zpočátku učil hrát Miloslav Brtník, který v roce 1954 založil jihlavský soubor Vysočan.

Jaroslav Novák na 20. září na zámku v Telči chystá akci, kde se sejdou současné skřipácké muziky z Telče, Jihlavy i Brna. Kromě hudebních vystoupení je v plánu tematická výstavka.

„V Jihlavě nyní tradici udržuje soubor Pramínek, který ji převzal od Vysočanu," zmínil Novák. Na sousední jižní Moravě, v Brně se o to aktuálně stará Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. „Každá muzika využívá úpravy skladeb, typické pro danou lokalitu,"přiblížil k tomu ještě Novák .

Co si ale pod pojmem skřipky představit? Jde o podomácku vyrobený nástroj velmi podobný houslím. Obvyklé je takzvané skřipácké kvarteto, které se skládá ze dvou malých čtyřstrunných houslí (první, druhé housle), velkých tří᠆strunných houslí a skřipácké basy neboli kontrabasu.

„Housle jsou vyrobené 
z jednoho kusu javorového dřeva, housle i basa jsou na první pohled jednodušší než klasické nástroje, které běžně známe. Hráči, kteří na skřipky chtějí hrát, musí mít pevnou tvrdou ruku," doplnil další informace Novák. Na skřipky proto hrají spíše muži než ženy. Skřipky jsou velice citlivé a poměrně velmi snadno se rozladí. V Telči se ve skřipáckých muzikách, které vznikaly při místních folklorních seskupeních, od 40. do 80. let minulého století vystřídali hudebníci z řad obyvatel města, někteří místní pamětníci dosud žijí.

„Snažím se informace ke všemu okolo skřipek čerpat 
i od nich. Ale je to už trochu složitější. Hodně také spolupracujeme s Mílou Brtníkem
 a jeho synem," dodal Novák.

Právě Miloslav Brtník se 
v padesátých letech zasloužil 
o udržení této tradice v Jihlavě. První písemné zmínky 
o jihlavských skřipkách však pocházejí už ze 14. století. Největší rozmach skřipky zaznamenaly v 19. století.

Od roku 1850 do roku 1943 hrálo na skřipky ve třiceti kapelách asi 140 muzikantů, více Němců, ale i Češi. Útlum skřipácké muziky v Jihlavě přišel po roce 1945, kdy byli z celého tehdejšího jihlavského německého jazykového ostrova odsunuti čeští Němci. V tradici pokračovaly české kapely 
v Kozlově a Velkém Beranově. I díky tomu se podařilo typickou lidovou zvyklost z Horácka zachovat.

Autor: Redakce

15.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve Švýcarsku byl plně zprovozněn nejdelší železniční tunel světa

Erstfeld (Švýcarsko) - Nejdelší a nejhlubší železniční tunel na světě, vybudovaný ve Švýcarsku pod Alpami, byl dnes otevřen pro plný dopravní provoz. Gotthardský tunel, přezdívaný podle francouzské zkratky GBT, je dlouhý 57,1 kilometru a v některých místech je až 2,3 kilometru pod povrchem.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Sobotka: Přes návrhy změn by se měly firmy na EET nadále chystat

Praha - Přes návrhy změn v elektronické evidenci tržeb (EET), které projednává Poslanecká sněmovna, by se měli podnikatelé na její zavedení připravovat podle platného zákona. Norma jasně uvádí, koho se evidence tržeb týká. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to dnes uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj se zdá, že návrhy z dílny ministerstva financí i koaličních lidovců nebudou schváleny. Byla by to nejlepší varianta, dodal premiér.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies