VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejen v Jihlavě. I v Telči se chlubí unikátními skřipkami s dlouhou tradicí

Telč – Jsou unikátní, mají bohatou tradici a k Telčsku neodmyslitelně patří desítky let díky bratrům Josefu a Ladislavu Mátlovým. Ti se zasloužili o jejich zachování a propagaci nejen u nás, ale i v zahraničí.

15.7.2015
SDÍLEJ:

Telčské skřipky.Foto: archiv Jaroslava Nováka

To jsou hlavní důvody, proč nyní Jaroslav Novák usiluje o zapsání telčských skřipek a skřipácké, nebo také dyndácké muziky na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.

Skřipácká muzika do poloviny dvacátého století přežila hlavně ve Velkém Beranově, kde ji udržovali bratři Josef 
a Jan Havrdovi. „Po roce 1946 se skřipky a skřipácká muzika rozšířily z Velkého Beranova dále. V roce 1946 je Josef Mátl přivezl do Telče," podotkl Jaroslav Novák z telčského folklorního souboru Podjavořičan. V roce 1954 se díky Miloslavu Brtníkovi dostaly skřipky do Jihlavy a ke konci padesátých let potom spolu s Františkem Dobrovolným doputovaly z Vysočiny na sousední jižní Moravu do Brna.

V závěru loňského roku byly na vysočinský prestižní seznam zapsány jihlavské skřipky. „Měly by tam ale být 
i ty telčské, i ty jsou zajímavé," namítl Jaroslav Novák.

Na krajský seznam byly kromě skřipek z Jihlavy loni zapsány také třešťské betlémy. Tyto unikátní ukázky tradiční lidové kultury se dále mohou dostat na celostátní seznam, a odtud se jim může otevřít cesta až na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.

Skřipáckou tradici v Telči od roku 1999 udržuje soubor Podjavořičan. Hudební nástroje, několikery housle 
a basu, získal v roce 1993 od pěveckého sboru Smetana. Všechny nástroje musely projít rozsáhlou renovací, která trvala několik let.

Zbylo z nich totiž jen to základní, některé jejich části úplně chyběly.

„Tyto nástroje, se kterými Podjavořičan vystupuje, vyráběl Rudol Mašek v Telči na zakázku pro bratry Mátlovy. Jsou z let 1946 až 1970. Tradice skřipácké muziky žila až do roku 1982, po smrti bratrů Mátlových upadla. Obnovit se ji podařilo zhruba před patnácti lety," doplnil Novák.

Muzikanti z telčského Podjavořičanu interpretují místní skladby v úpravách Josefa Mátla. Na nástroje je zpočátku učil hrát Miloslav Brtník, který v roce 1954 založil jihlavský soubor Vysočan.

Jaroslav Novák na 20. září na zámku v Telči chystá akci, kde se sejdou současné skřipácké muziky z Telče, Jihlavy i Brna. Kromě hudebních vystoupení je v plánu tematická výstavka.

„V Jihlavě nyní tradici udržuje soubor Pramínek, který ji převzal od Vysočanu," zmínil Novák. Na sousední jižní Moravě, v Brně se o to aktuálně stará Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. „Každá muzika využívá úpravy skladeb, typické pro danou lokalitu,"přiblížil k tomu ještě Novák .

Co si ale pod pojmem skřipky představit? Jde o podomácku vyrobený nástroj velmi podobný houslím. Obvyklé je takzvané skřipácké kvarteto, které se skládá ze dvou malých čtyřstrunných houslí (první, druhé housle), velkých tří᠆strunných houslí a skřipácké basy neboli kontrabasu.

„Housle jsou vyrobené 
z jednoho kusu javorového dřeva, housle i basa jsou na první pohled jednodušší než klasické nástroje, které běžně známe. Hráči, kteří na skřipky chtějí hrát, musí mít pevnou tvrdou ruku," doplnil další informace Novák. Na skřipky proto hrají spíše muži než ženy. Skřipky jsou velice citlivé a poměrně velmi snadno se rozladí. V Telči se ve skřipáckých muzikách, které vznikaly při místních folklorních seskupeních, od 40. do 80. let minulého století vystřídali hudebníci z řad obyvatel města, někteří místní pamětníci dosud žijí.

„Snažím se informace ke všemu okolo skřipek čerpat 
i od nich. Ale je to už trochu složitější. Hodně také spolupracujeme s Mílou Brtníkem
 a jeho synem," dodal Novák.

Právě Miloslav Brtník se 
v padesátých letech zasloužil 
o udržení této tradice v Jihlavě. První písemné zmínky 
o jihlavských skřipkách však pocházejí už ze 14. století. Největší rozmach skřipky zaznamenaly v 19. století.

Od roku 1850 do roku 1943 hrálo na skřipky ve třiceti kapelách asi 140 muzikantů, více Němců, ale i Češi. Útlum skřipácké muziky v Jihlavě přišel po roce 1945, kdy byli z celého tehdejšího jihlavského německého jazykového ostrova odsunuti čeští Němci. V tradici pokračovaly české kapely 
v Kozlově a Velkém Beranově. I díky tomu se podařilo typickou lidovou zvyklost z Horácka zachovat.

Autor: Redakce

15.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z areálu muniční továrny v Boříně se ozývají exploze. Hasiči se z místa museli stáhnout.
SLEDUJEME ON-LINE
13 18

Výbuch v Poličce: 19 zraněných. Policie chystá evakuaci okolí

Tramvaj přejela mladého muže u brněnského Ústředního hřbitova.
AKTUALIZOVÁNO
4

Tramvaj přejela muže ležícího na kolejích. Amputovala mu obě nohy

AKTUALIZOVÁNO

Muž se dotkl tyčí vedení na železniční trati. Na místě zemřel

Podivín – Tragické následky měl ve čtvrtek pro muže kontakt s vedením na železniční trati mezi Podivínem a Ladnou. Policii o tom informoval dozorčí železničního provozu.

Vybavení a spotřeba českých domácností: Auto vlastní dvě třetiny českých rodin

Praha - Zhruba dvě třetiny energií, které české domácnosti spotřebují, používají k vytápění. V roce 2015 to bylo 196 585 terajoulů. Průměrná energetická náročnost českých domácností od roku 1990 klesla o 28 procent na 65 gigajoulů na byt. Televizí, pračkou a ledničkou disponuje drtivá většina českých domácností. 

VIDEO: Na Moravě se hnuly ledy. Přehnaly se přes jez a zamířily k Dunaji

Hodonín – Zajímavou podívanou připravilo tání ledu v meandrech řeky Moravy. Ve středu se uvolněné ledové kry nahromadily u Rohatce, na druhý den se dostaly k hodonínskému jezu. „Kolem jedenácté dopoledne už směřovaly k Dunaji," uvedl provozovatel Přístaviště U Jezu František Ondruš.

Zlikviduje KLDR svého velvyslance v Česku? Prý je na řadě

Paranoidní severokorejský režim v čele s Kim Čong-unem by mohl zlikvidovat svého velvyslance v Česku Kim Pchjong-ila, který patří k členům vládnoucí dynastie. Tvrdí to zahraniční experti na KLDR, podle nichž je ambasador pro režim hrozbou, stejně jako nedávno zavražděný bratr diktátora Kim Čong-una.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies