VYBERTE SI REGION

Největší problém ve žďárském okrese? Horníci přijdou o práci

Žďársko - Co nejvíce tíží starosty měst a obcí okresu Žďár nad Sázavou? Především zaměstnanost. Shodli se na tom při setkání s vysočinskými poslanci a senátorem v Křižanově.

9.1.2016
SDÍLEJ:

Poslední fungující hlubinný důl na uranovou rudu ve střední Evropě bude uzavřen. Důlní závod Rožná 1 (Karel Havlíček Borovský) vznikl v roce 1958. Vlastní těžba byla zahájena o rok později. V současné době zaměstnává okolo devíti stovek lidí.Foto: Deník/Libor Plíhal

„Dohodli jsme se, že je nutné podpořit usnesení vlády, které má zaplnit průmyslovou zónu v Bystřici, a to v reakci na restrukturalizaci uranových dolů tak, aby ti, kteří přijdou o práci v dolech, ji našli jinde," uvedl starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.

Končící těžba v dole Rožná 1 v Dolní Rožínce je hrozbou. „Považuji to za velmi závažnou skutečnost, která bude mít velký dopad na zaměstnanost v regionu. Týká se to především lidí z Novoměstska a Bystřicka," řekl poslanec Karel Černý. O práci uzavřením posledního hlubinového uranového dolu ve střední Evropě, které je plánované na rok 2017, přijde několik stovek lidí. „Z původních devíti set klesne počet zaměstnanců na tři sta padesát," řekl Černý s tím, že problémem se už zabývala i vláda.

„Do průmyslové zóny v Bystřici nad Pernštejnem by měla přijít státní dotace. A řeší se i další záležitosti v rámci státního podniku Diamo. Důl Rožná 1 je nejhlubším dolem ve vlastnictví státu, kde se mohou zkoušet určité věci vztahující se k úložišti jaderného paliva. A ve hře je stále také zásobník plynu," dodal Karel Černý.

Jednou z možností řešení problému zaměstnanosti na Bystřicku je přilákání nových firem do průmyslové zóny v Bystřici. „Je vypracováno usnesení vlády na dofinancování naší průmyslové zóny. Rádi bychom, aby nás poslanci podpořili a lobbovali za nás. Mohlo by to být vzorové řešení i pro další podobné lokality," řekl bystřický starosta Karel Pačiska.

V návrhu vládního usnesení, které by mělo být v příštím týdnu schváleno, je také zapracovaný souhlas s investicí do bystřické průmyslové zóny do výše 17 milionů korun. Za tyto peníze mají být pozemky zasíťovány a zhotovena obslužná komunikace v podnikatelské zóně.

Podle novoměstského starosty Šmardy musí na problematiku zaměstnanosti v regionu reagovat všechna města. „Bystřici je nutné podpořit. Ve Žďáře mají záměr průmyslovou zónu rozšířit a v Novém Městě máme už schválený projekt revitalizace průmyslové zóny. Chceme se pokusit po dohodě se současnými vlastníky některé zanedbané areály oživit tak, aby znovu plnily svou funkci," řekl Šmarda.

Zaměstnanost na Žďársku je nedílně spojena i s dostupností jednotlivých měst. V tomto směru je důležité zachování takzvané Tišnovky, tedy železniční trati spojující Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem. „Je úplně jedno, jestli se nový zaměstnavatel usadí v Bystřici, ve Městě, nebo ve Žďáře, tato města nejsou od sebe zase tak daleko. Důležité je, aby se tam lidé, kteří pojedou za prací, měli jak dostat," prohlásil Michal Šmarda.

Vlaková zastávka

Znovu také vyvstala otázka vybudování zastávky v průmyslové zóně ve Žďáře nad Sázavou, která už jednou ve žďárské radnici zazněla.

„Shodli jsme se na tom, že z hlediska zaměstnanosti je důležité, aby fungovala dopravní dostupnost. Myšlenku výstavby zastávky v průmyslové zóně jsme proto znovu otevřeli. Jednou z podmínek jejího vybudování je buď přemostění, anebo podchod pod silnicí I/19. Otázkou je, kdo by měl být investorem takto náročné akce, zda Ředitelství silnic a dálnic ČR, jež spravuje komunikaci, nebo Správa železniční a dopravní cesty, která by vybudovala zastávku, či město jako provozovatel průmyslové zóny. Je to běh na dlouhou trať, ale domluvili jsme se na prvních jednáních," řekl starosta Žďáru nad Sázavou Zdeněk Navrátil.

Co také řekli starostové na křižanovském setkání?*

Diskutovalo se i o dalších problémech, které region tíží. V případě Velkého Meziříčí je to například otázka vyjmutí některých pozemků ze zemědělského půdního fondu. „Stát změnil pravidla, a tím pádem u nás zarazil rozvoj průmyslové zóny. Rádi bychom se o něj pokusili, máme to i v územním plánu, ale protože má tamní půda bonitu číslo dvě, tak je vyjmutí ze zemědělského fondu podle současné legislativy nemožné. Tímto způsobem stát zablokoval rozvoj obcí a měst," posteskl si velkomezeříčský starosta Radovan Necid.

Účastníci setkání v Křižanově probrali také nově připravované zákony, jejichž znění mají právě poslanci šanci ovlivnit. „Mluvili jsme o vodním zákonu a zákonu o skládkování a odpadovém hospodářství. Ty se nyní připravují. Pokud jde o vodní zákon, tak jsme upozorňovali na možnost zpoplatnění podzemní vody, což by značně zdražilo vodu pro všechny. V případě druhého zákona se mluví se o tom, že od roku 2023 by se nesmělo sládkovat. Vhledem k tomu, že jsou v republice pouze tři spalovny a likvidace odpadů by se takto velmi prodražila, tak bychom do podobných věcí také rádi mluvili. Tak, aby se pro místní obyvatele nezvedly tyto poplatky nesmyslným způsobem," sdělil Karel Pačiska, starosta Bystřice nad Pernštejnem.

Zúčastnění starostové se domlouvali na společném postupu při řešení problémů, které obyvatele žďárského regionu nejvíce trápí. Stěžejními body jednání byl zákon o rozpočtovém určení daní a problematika zaměstnanosti v regionu. „Jednali jsme o tom, co bychom chtěli, aby poslanci prosazovali z hlediska příjmu obcí. Vzhledem k tomu, že v poslední době čím dál více hrozí zániky malých škol, bylo by dobré v zákonu o rozpočtovém určení daní zohlednit i to, zda obec zřizuje, či nezřizuje školu. A stejně tak podpořit i ty, jež jsou zřizovateli sociálních zařízení nebo domovů pro děti a mládež," popsal jeden z problémů novoměstský starosta Michal Šmarda.

* Starostové největších měst Žďárska, poslanci a senátor se poprvé setkali v Křižanově. Domluvenou mají druhou schůzku, uskuteční se v Bystřici nad Pernštejnem.

Autor: Helena Zelená Křížová

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies