VYBERTE SI REGION

Nemocnice v Třebíčí hledá úspory. Propustí třicet zaměstnanců

Třebíč - Na účtu třebíčské nemocnice je nyní přibližně deset milionů korun, za dalších dvacet od banky bude ručit Kraj Vysočina. Peníze mají pokrýt loňskou čtrnáctimilionovou ztrátu a také odškodní rodinu Hlavatých za smrt rodičky. Nemocnici rovněž opustí asi třicítka zaměstnanců. Hlavním problémem ale prý jsou faktury s až rok prošlou splatností.

17.5.2013 1
SDÍLEJ:

Jan Ferenc.Foto: Deník/ Libor Běčák

Vedení nemocnice se v úterý ujal krizový manažer Jan Ferenc a hned ve středu obměnil management. Ekonomickou náměstkyní jmenoval Radku Mahrovou, která pracovala jako vedoucí obchodního oddělení, náměstkyní pro ošetřovatelskou péči se stala vrchní sestra chirurgie Ivana Andělová. „Krizové vedení je postaveno, tam už nebudeme nic měnit," řekl Ferenc.

Změny se ale dotknou dalších asi třiceti zaměstnanců, zejména zdravotních sester, které mají sjednanou smlouvu na dobu určitou. Podle sestry porodního sálu a předsedkyně odborového svazu pracovníků třebíčské nemocnice ale taková praxe funguje už přibližně rok.

„Není to nic nového, protože čerstvým absolventům středních škol se dávají roční smlouvy a jejich prodloužení se vždy řeší individuálně. Je ale pravdou, že jsou prodlužovány spíše výjimečně," podotkla Alexandra Vlčanová s tím, že o větším propouštění zaměstnanců zatím nic neslyšela.

Přesná čísla dodá personální audit

Všemu ale bude podle Ference předcházet personální audit v nemocnici, která v současné době zaměstnává 930 lidí. „Provedeme systematizaci dle pojišťoven, přesná čísla bychom měli znát příští středu," upřesnil. Propouštění by nemělo být jediným prostředkem ke zlepšení hospodaření nemocnice.

„Pracujeme na strategickém krizovém plánu, který bychom do konce května měli předložit Kraji Vysočina. Každý náměstek musí navrhnout tři opatření, která povedou k úsporám. Budeme se zabývat cenami nejdražších nakupovaných komodit, přesčasovou prací i řadou dalších věcí," vysvětlil krizový manažer nemocnice.

Loňskou čtrnáctimilionovou ztrátu by mělo pokrýt deset milionů korun, které má nemocnice na kontokorentním účtu, a dalších dvacet od banky. Za jejich ručení se na úterním jednání zastupitelstva zavázal kraj. „Zbývá už jen podepsat smlouvu s bankou," potvrdila mluvčí Nemocnice Třebíč Simona Kafoňková. Také ona bude jednou z těch, kteří nemocniční areál brzy opustí, její pracovní pozice bude zrušena k 31. květnu.

Obrovským problémem je podle Ference skutečnost, že nemocnice nemá dlouhodobě volné peníze. Faktury se tak prý platí až rok po lhůtě splatnosti. „Se čtrnáctimilionovou ztrátou se nikdo nevyrovná, navíc zálohové platby od pojišťoven jsou letos o osm procent menší. Pokud se nezmění úhradová vyhláška, bude ztráta ještě vyšší. Půjde o nastavení postupného oddlužování nemocnice," mínil Ferenc.

Krom ztráty ale musí uhradit také dva a půl milionu jako dosud nezaplacenou část odškodného za smrt Jitky Hlavaté při porodu v roce 2006. Ve středu o tom definitivně rozhodl Vrchní soud v Olomouci. „Jakmile obdržíme oficiální doručení rozsudku, jsme připraveni zbylou částku rodině Hlavatých uhradit," řekla Kafoňková s tím, že jeden milion uhradila již loni.

Autor: Kamil Černý, ČTK

17.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
děti na základní škole
1 14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies