Řekl to v sobotu při slavnostním přivítání olympijské vítězky na náměstí Republiky ve Žďáře nad Sázavou.

Vyhlášení sbírky pro rychlobruslařskou dráhu je tedy jisté?
Je to můj sen, aby v republice jednou nebyly stovky, 
ale tisíce rychlobruslařů. 
Za rychlobruslařský ovál bojuji už třicet let. A věřím, 
že teď nastala správná doba, 
a že se to podaří. Aby děti mohly přijít na ovál učit se bruslit a potom vyrazit 
do světa pro medaile.

Kdy se začnou peníze sbírat?
Sbírka bude vyhlášena 
v příštích dnech. Musím vymyslet, jak se pak odměnit lidem, kteří přispějí. Možná by  v té hale mohla viset jejich jména. Jisté je, že sbírka bude pod mým jménem. Nechci, aby byla zastoupena agenturou, protože potom sbírce nebudou lidé věřit.

Na konci vašeho snu je tedy krytý ovál pro rychlobruslení?
Ani by nevadilo, kdyby to nebyla hala. I odkrytá dráha by byla splněním mého dalšího sportovního snu.

Kolik se musí vybrat?
Ať se vybere, co se vybere. Hlavně to bude správný počin do skládačky, na jejímž konci je rychlobruslařská dráha. Třeba zaplacená právě z peněz od lidí, ale i od státu a také sponzorů.

Posune dráha rychlobruslení 
v Česku zase o kus dál?
Určitě. Dnes trénink v zahraničí na dráze stojí obrovské peníze. Jeden až patnáct eur. To jsou strašné sumy peněz, které by museli následovníci Martiny vynakládat. Proto věřím, že na té naší krásné Vysočině bude rychlobruslařská dráha stát.

Co je pravdy na tom, že 
po skončení aktivní kariéry 
by Martina mohla jít ve vašich trenérských šlépějích?
Martina je nastavená, 
aby po mně převzala trenérské žezlo a pokračovala.

Co říkáte atmosféře, kterou 
pro vás vaši fanoušci ve Žďáře připravili?
Je to neskutečný zážitek. Nikdy by mě nenapadlo, 
že na náměstí ve Žďáře budou tisíce lidí kvůli rychlobruslení. I proto věřím, že Žďár nebo Nové Město rychlobruslařskou dráhu bude mít.

Ještě jedno uvítání vás s Martinou čeká. Jak se těšíte za fanklubem do Studnic?
Petr Pechánek, šéf fanklubu, věřil už před olympiádou, že Martina získá medaili. Už tehdy říkal, že zase pozve celý Novis team do Studnic. Studnické uvítání po Vancouveru bylo něco tak úžasného, takže jsem jí slíbil, že si na setkání po sezoně najdeme čas.

A vy jste si už našel čas zastavit se ve studnické hospůdce 
Pod zvoničkou?
Našel. Večer jsem mezi ně asi na tři hodiny přišel. Abych jim mohl poděkovat za to, že tak skvěle fandí. Připili jsme si a předal jsem jim originální peníz, který jsem pro ně koupil v Soči. A věřím, že udělají díru do zdi, aby si ho tam mohli vystavit. Ta hospůdka dýchá rychlobruslením. Mají ji krásně vymalovanou. Petr Pechánek, to byl ten první vůl, který mi uvěřil, že jednou Martina na olympiádě vyhraje zlatou medaili. Petr teď kolem sebe právě tam stmeluje partu neskutečných lidí a já mu za to moc děkuji.