VYBERTE SI REGION

Obce na Třebíčsku dostanou víc peněz na obnovu kanalizací

Třebíčsko - Dobrá zpráva pro obce: Na rekonstrukce kanalizací jim vodárenský svazek má začít přidávat peníze. Dosud musely nákladné obnovy hradit převážně ze svého.

10.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK

Změnu má schválit valná hromada svazku na počátku příštího měsíce. Pokud návrh projde a předkládá se, že ano, protože hlasovat na valné hromadě budou sami zástupci obcí pak se obecním rozpočtům o poznání uleví.

Příspěvek uvítá starosta Starče Čestmír Linhart. Městys byl dosud při rekonstrukci kanalizační sítě odkázán sám na sebe. „Jsme obec, která si musí dělat všechno za své. Za osm let, co jsem na úřadě, jsme dali do kanalizace osm milionů. Na žádnou dotaci jsme nedosáhli, pro obce s 1700 obyvateli žádná výzva nebyla vyhlášena," popsal. Podle nových pravidel by teď městys mohl od svazku dostat pětinu nákladů. Obcí jako Stařeč jsou desítky. Některé mohou dostat příspěvek i vyšší. Záleží totiž, o jakou kategorii kanalizace se jedná. Jsou tři.

První podskupinu tvoří majetek vodárenského svazku, takzvaný majetek společný, který slouží více než jedné obci. Druhou kategorií je rovněž majetek svazkový, ale místní. Svazek ho sice vlastní, ale slouží pouze jedné obci. Od roku 2001 přibyla třetí kategorie majetku, takzvaný majetek hospodaření. Jedná se většinou o kanalizace v nově vzniklých zástavbách. Jejich vlastníkem jsou obce, ale vložily majetek do svazku, aby s ním mohl disponovat.

Kolik na ten který druh kanalizace od svazku obec dostane, bude záležet na výsledku valné hromady. Přesnou výši zatím nechtějí vodaři zveřejnit. Dosud dostávaly obce od svazku 10 procent, ale jen jako příspěvek k dotaci. Kdo dotaci nesehnal, byl zároveň i bez příspěvku.

Příspěvek se týká rekonstrukcí kanalizací, nikoli oprav. „Pokud je to oprava, platí ji Vodárenská akciová společnost (VAS). V ceně máme zakalkulovanou údržbu, provoz a opravy. Pokud se ve Starči propadne kanalizace, nastoupíme my. Pokud ale nastane moment, kdy se musí dobudovat nová kanalizace do nové čtvrti, nebo se musí vyměnit celý úsek v celé ulici, protože je v havarijním stavu, pak už je to investiční opatření, které jde za vlastníkem. Tady nastupuje mechanismus spolufinancování. Ve scénářích se potom musí najít podle kategorie majetku pravidla, kolik kdo dá. Na zvážení je, jestli akce bude dotovaná a kolik bude dotace činit," objasnil ředitel VAS Jaroslav Hedbávný. VAS je provozovatelem vodovodní a kanalizační sítě, kterou vlastní svazek obcí Vodovody a kanalizace. Peníze, které lidé zaplatí za vodné a stočné, sice vybírá provozovatel, zčásti ale končí u majitele. „Náš zisk je ale jedno a půl procenta, je prakticky zanedbatelný, je na pokrytí sociálního fondu. Vše ostatní jsou provozní náklady a úplně nejpodstatnější je nájemné, svazku dáváme třetinu toho, co vybereme od lidí. Vlastník z toho investuje do obnovy. Podle pravidel, která teď prochází změnou," zmínil ředitel Hedbávný.

Na rozdíl od vodárenského svazku je většina vodárenských firem v zemi v držení zahraničních majitelů. Výhoda českého vlastnictví se ukazuje i na současném příkladu. „U nás se peníze vrací vlastníkovi, aby mohl podpořit obce. Všechny jiné vodárenské firmy vykazují zisk kolem 20 30 procent. Nevrací ho do infrastruktury, jde do zahraničí," popsal Jaroslav Hedbávný.

Autor: Luděk Mahel

10.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
23 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies