VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obce se bojí, že přijdou o své pošty, čekají na verdikt vlády

Žďársko - Jak dopadne návrh Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) na stanovení minimálního počtu pošt nutných k zajištění základních poštovních služeb ve vládě, zatím není jasné. Malé vsi na Žďársku se ale bojí, že by mohly o své pošty přijít.

11.11.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Petr Toman

Jednou z nich je i Lísek na Bystřicku, kde se o rušení pošty hovořilo už dříve, samospráva ale byla proti. „Teď záleží na tom, jak se k návrhu postaví vláda. Pokud nebudeme splňovat stanovené podmínky, naše pošta s největší pravděpodobností na konci roku skončí," řekl místostarosta Lísku Josef Zich.

Poštovní služby by tamním lidem, zejména těm starším, citelně chyběly. „Vždycky je špatně, když se něco, co funguje, zruší," poznamenal místostarosta. Zatím se podle jeho slov neobjevil žádný zájemce, který by chtěl poštovnu pro Českou poštu v Lísku provozovat formou franšízy. „Je s tím spojeno hodně administrativy, proškolování, hmotná zodpovědnost a další věci," dodal místostarosta.

Diskriminace vsí?

Proti možnému rušení pošt v malých sídlech se ohradilo i Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR), organizace sdružující více než tisícovku malých obcí. „Vlivem neustálých legislativních změn obce přicházejí o možnosti, jak venkovské pošty uhájit. Poslední návrh je toho důkazem. Z našeho státu může zmizet více než tisícovka pošt, což je pro venkov likvidační a nepřijatelné," sdělila po jednání předsedkyně SMS ČR Jana Juřenčáková.

Tento názor potvrzuje i místopředseda SMS ČR a starosta Křižánek na Novoměstsku Jan Sedláček. „Jsme připraveni zahájit protestní kampaň a oslovit premiéra v demisi a další členy vlády. Tak závažné rozhodnutí musí přece vyčkat na stabilní a řádně zvolenou vládu," řekl Sedláček.

Podle členů předsednictva sdružení je návrh zcela v rozporu s požadavkem na veřejně dostupné poštovní služby, což ukládá České republice řada evropských předpisů.

V současné době je v republice 3 227 poštovních poboček, podle aktuálního návrhu ČTÚ je dostačujícím počtem 2 100 pošt. „Česká pošta by samozřejmě neměla rušit svoje pobočky proti vůli zástupců samospráv, muselo by se najít nějaké kompromisní řešení," tvrdí předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák.

Franšízové pobočky

I kdyby vláda na návrh kývla, na konkrétní seznam malých pošt, které by mohly „padnout", je ještě brzy.

Zrušit by se však při snaze pošty postupovat cestou franšíz, které provozuje třetí osoba na mandátní smlouvu, možná ani nemusely. „Chceme připravit analýzy, jak by se promítlo do ekonomiky České pošty, kdybychom přistoupili k náhradě některých pošt franšízami," sdělil mluvčí České pošty Ivo Mravinac.

Nyní je u nás kolem stovky franšízových poboček, které zajišťují poštovní služby, jenom některé však v plném rozsahu. Vznikají třeba ve velkých nákupních centrech, v některých malých obcích zase „spadly" kupříkladu pod obecní úřad. „Hledali bychom kompromis, protože je pro nás důležitý spokojený zákazník i dobré vztahy se samosprávami. Důležité je ale i ekonomické hledisko, se kterým se už všechny státy Evropy kromě nás a Slovenska vypořádaly," dodal mluvčí.

Autor: Lenka Mašová

11.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies