VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Podhorácko bylo bohaté na kámen i ořechy

Třebíčsko - Stavení, která budovali otcové, častěji dědové a pradědové dnešních obyvatel, mapuje kniha Venkovské stavby na jižním Podhorácku

6.3.2014
SDÍLEJ:

Malebné venkovské stavby v Bačicích.Foto: Deník/ Kamil Černý

Novou knihu o architektuře na první pohled obyčejných podhoráckých vesniček představil sám její autor. Ještě před tím musel navštívit desítky obcí, hovořit s jejich obyvateli a sbírat materiály staré celé jedno století.

Publikací Venkovské stavby na jižním Podhorácku navázal na čtyři roky starou knihu Venkovské stavby na moravském Horácku. „Horácko není jednotné, nelze je zobecnit, jako se v minulosti stávalo, že hlavním reprezentantem celé oblasti byly Žďárské vrchy. Na podoblasti pak kvůli tomu neseděl stavební materiál, vlastně vůbec nic," vysvětlil hlavní smysl nové knihy autor Jan Kuča.

„Studnice ze Žďárských vrchů ani nemůže mít stejný charakter jako Moravskobudějovicko nebo Náměšťsko, tedy oblasti, kde se daří ovoci, pšenici, ořechům a dokonce vinné révě," doplnil.

Během přednášky, kterou k vydání své nové knihy vedl v Muzeu Vysočiny Třebíč, to na mnoha fotografiích doložil. Pozastavil se například ve Studenci. „Nejběžněji se v této oblasti stavěly domy štítově, potřeba jejich obyvatel ale zapříčinila, že se rozšiřovaly do šířky. Tak vznikaly široké grunty největších sedláků s monumentálními fasádami," líčil Jan Kuča.

Velká část studenecké návsi se takto dochovala do dnešních dnů. „Však kdyby to můj praděda nepropil, mohli jsme mít také takový," popisoval senior František Komárek historii jednoho z nich, v jehož části dnes žije.

Studeneckou zvláštností, která se ale objevovala na více místech jižního Podhorácka, jsou také mezery a uličky mezi domy. „Mělo to opodstatnění v případě požárů, oheň se díky tomu nemohl tak snadno šířit," vysvětloval badatel a autor nové knihy.

Hornice stojí za pozornost

Podobně zajímavou, i když o poznání menší náves jako například ve Studenci, lze najít v Hornicích. „Takové obrovské usedlosti dnes nemůže nikdo naplnit," upozornil Jan Kuča.

Fasády některých stavení dostaly podle něj v poslední době zabrat, majestátnost a originalita ale nezmizela. „U některých staveb se ve dvorech dochovala arkádová loubí, která se současní majitelé snaží obnovit. Je to okrsek architektury, který určitě stojí za pozornost," doplnil. K přečtení knihy lákal i dalšími zajímavostmi z obcí jihu a východu Třebíčska. Zmínil se honosných vratech, která naši předci s láskou opečovávali, o památkově chráněném Boňovu nebo některých významných stavbách stále stojících v Dešově.

Pozastavil se také u Hrotovic, kde poukázal na takzvaný žudr. „Je to výstupek, který chránil vchod do domu," podotkl Jan Kuča s tím, že na něj lze i dnes narazit při výjezdu z města směrem k Dalešicím.

Podhorácko bylo architektonicky bohatým krajem, a to nejen co do rozličnosti staveb, ale i materiálem, který měli lidé doslova po ruce. „Tady nebyla nouze o kámen jako třeba na Hané, ani o jehličnaté stromy. Na Slovácku třeba nenajdete rovné krovy u roubenek, tam bylo sehnat rovné trámy problém. I hlína byla na Podhorácku dobré kvality, což dokládá rozvoj hrnčířství v Rouchovanech a Jaroměřicích nebo výroba nepálených cihel," poznamenal Kuča.

Ve své práci často vycházel z materiálů brněnského profesora Kuriala a jeho studentů a také snímků náměšťského fotografa Ondřeje Knolla. Ten například zachytil náves v Čikově s nahromaděnými kameny podél hlavní cesty. Jejich účel zůstal neznámý, podle starosty obce Jana Požára se však jednalo o krátkodobou záležitost. „Pravděpodobně tam bylo staré koryto potoka, ze kterého lidé udělali kanalizaci na odvádění povrchových vod," řekl.

Jana Kuču zaujalo i Hrotovicko. Třeba venkovské domky stojící dodnes v Bačicích. „Typická je štítová orientace, maximálně dvě okna, dva větrací otvory a výklenek pro sošku," přiblížil. Tradice umisťování světců do štítu může mít kořeny u germánů, kteří podobně využívali skřítky. „Měli je, aby jim vypuzovali zlo z obydlí. Až vše vstřebali, rozpadli se a bylo nutné je nahradit novým," doplnil.

V jednom z historicky významných domů žije Marie Saláková. „Přivdala jsem se sem. Lidé se tady často zastavují a stavení si fotí. Je hezké, když je majitelé udržují v původním stavu," podotkla.

Autor: Kamil Černý

6.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volební sněm hnutí ANO probíhal 26. února v Praze. Andrej Babiš
AKTUALIZOVÁNO
57 10

Volby by vyhrálo ANO. Lidovci se STAN by se do Sněmovny nedostali

Ilustrační foto.
10

Kšeftování s léky. Na soudy se valí jeden případ za druhým

Rajtoralovi chyběla rodina, shodli se hráči. Má pozitivní vliv, říká Hašek

Co třeba vzpomínka na to, jak František Rajtoral na Schalke nádhernou brankou vynutil pro Plzeň prodloužení nervydrásajícího fotbalového poháru? Pro fanoušky kulatého nesmyslu hřejivá vzpomínka na jedno z nejpěknějších období světlovlasého kluka z Příbrami, který si v neděli vzal život.

Kmoníček se setkal s Trumpem. Předal mu pověřovací listiny

Nový český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Předal mu pověřovací listiny. Kmoníček to uvedl na svém twitterovém účtu.

Le Penová odstoupí z čela Národní fronty. Dočasně?

Kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová nepovede Národní frontu. Uvedla to jen den poté, co postoupila do druhého kola voleb, ve kterém se utká s centralistou Emmanuelem Macronem.

Nové varhany pro Svatovítskou katedrálu vytvoří španělská firma, za 70 milionů

Zástupci nadačního fondu dnes ohlásili na Pražském hradě jméno výrobce, který zhotoví nové varhany pro Svatovítskou katedrálu. Bude to varhanářská firma Gerharda Grenzinga. Slavnostního oznámení se zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka a kardinál Dominik Duka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies