VYBERTE SI REGION

OBRAZEM: Podhorácko bylo bohaté na kámen i ořechy

Třebíčsko - Stavení, která budovali otcové, častěji dědové a pradědové dnešních obyvatel, mapuje kniha Venkovské stavby na jižním Podhorácku

6.3.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Malebné venkovské stavby v Bačicích.

Malebné venkovské stavby v Bačicích.Foto: Deník/ Kamil Černý

Novou knihu o architektuře na první pohled obyčejných podhoráckých vesniček představil sám její autor. Ještě před tím musel navštívit desítky obcí, hovořit s jejich obyvateli a sbírat materiály staré celé jedno století.

Publikací Venkovské stavby na jižním Podhorácku navázal na čtyři roky starou knihu Venkovské stavby na moravském Horácku. „Horácko není jednotné, nelze je zobecnit, jako se v minulosti stávalo, že hlavním reprezentantem celé oblasti byly Žďárské vrchy. Na podoblasti pak kvůli tomu neseděl stavební materiál, vlastně vůbec nic," vysvětlil hlavní smysl nové knihy autor Jan Kuča.

„Studnice ze Žďárských vrchů ani nemůže mít stejný charakter jako Moravskobudějovicko nebo Náměšťsko, tedy oblasti, kde se daří ovoci, pšenici, ořechům a dokonce vinné révě," doplnil.

Během přednášky, kterou k vydání své nové knihy vedl v Muzeu Vysočiny Třebíč, to na mnoha fotografiích doložil. Pozastavil se například ve Studenci. „Nejběžněji se v této oblasti stavěly domy štítově, potřeba jejich obyvatel ale zapříčinila, že se rozšiřovaly do šířky. Tak vznikaly široké grunty největších sedláků s monumentálními fasádami," líčil Jan Kuča.

Velká část studenecké návsi se takto dochovala do dnešních dnů. „Však kdyby to můj praděda nepropil, mohli jsme mít také takový," popisoval senior František Komárek historii jednoho z nich, v jehož části dnes žije.

Studeneckou zvláštností, která se ale objevovala na více místech jižního Podhorácka, jsou také mezery a uličky mezi domy. „Mělo to opodstatnění v případě požárů, oheň se díky tomu nemohl tak snadno šířit," vysvětloval badatel a autor nové knihy.

Hornice stojí za pozornost

Podobně zajímavou, i když o poznání menší náves jako například ve Studenci, lze najít v Hornicích. „Takové obrovské usedlosti dnes nemůže nikdo naplnit," upozornil Jan Kuča.

Fasády některých stavení dostaly podle něj v poslední době zabrat, majestátnost a originalita ale nezmizela. „U některých staveb se ve dvorech dochovala arkádová loubí, která se současní majitelé snaží obnovit. Je to okrsek architektury, který určitě stojí za pozornost," doplnil. K přečtení knihy lákal i dalšími zajímavostmi z obcí jihu a východu Třebíčska. Zmínil se honosných vratech, která naši předci s láskou opečovávali, o památkově chráněném Boňovu nebo některých významných stavbách stále stojících v Dešově.

Pozastavil se také u Hrotovic, kde poukázal na takzvaný žudr. „Je to výstupek, který chránil vchod do domu," podotkl Jan Kuča s tím, že na něj lze i dnes narazit při výjezdu z města směrem k Dalešicím.

Podhorácko bylo architektonicky bohatým krajem, a to nejen co do rozličnosti staveb, ale i materiálem, který měli lidé doslova po ruce. „Tady nebyla nouze o kámen jako třeba na Hané, ani o jehličnaté stromy. Na Slovácku třeba nenajdete rovné krovy u roubenek, tam bylo sehnat rovné trámy problém. I hlína byla na Podhorácku dobré kvality, což dokládá rozvoj hrnčířství v Rouchovanech a Jaroměřicích nebo výroba nepálených cihel," poznamenal Kuča.

Ve své práci často vycházel z materiálů brněnského profesora Kuriala a jeho studentů a také snímků náměšťského fotografa Ondřeje Knolla. Ten například zachytil náves v Čikově s nahromaděnými kameny podél hlavní cesty. Jejich účel zůstal neznámý, podle starosty obce Jana Požára se však jednalo o krátkodobou záležitost. „Pravděpodobně tam bylo staré koryto potoka, ze kterého lidé udělali kanalizaci na odvádění povrchových vod," řekl.

Jana Kuču zaujalo i Hrotovicko. Třeba venkovské domky stojící dodnes v Bačicích. „Typická je štítová orientace, maximálně dvě okna, dva větrací otvory a výklenek pro sošku," přiblížil. Tradice umisťování světců do štítu může mít kořeny u germánů, kteří podobně využívali skřítky. „Měli je, aby jim vypuzovali zlo z obydlí. Až vše vstřebali, rozpadli se a bylo nutné je nahradit novým," doplnil.

V jednom z historicky významných domů žije Marie Saláková. „Přivdala jsem se sem. Lidé se tady často zastavují a stavení si fotí. Je hezké, když je majitelé udržují v původním stavu," podotkla.

Autor: Kamil Černý

6.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
13

Na víkend zvou i níže položené sjezdovky a desítky kilometrů stop

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies