Fungování záchranářů v zastaralé budově Gigantu nebylo příliš komfortní, neboť objekt sloužil nejen coby kanceláře, ale v části budovy byly soukromé byty. Navíc garáže pro sanitky bývaly mimo hlavní budovu.

„Prakticky všechny činnosti budou v nové budově jednodušší a příjemnější. Navíc naše práce nebude rušit rodiny obývající starou budovu. Velmi důležité je také to, že v rámci lepšího prostorového uspořádání, kdy jsou sanity ve stejné budově se záchranáři, se významně zrychlí realizace výjezdu," pochvaloval si primář třebíčské záchranky Michal Kříž.

Zbrusu nová dvoupodlažní budova disponuje novými garážemi s technickým zázemím, v patře jsou prostory pro personál záchranky. „Společně s budovou vznikla i nová přístupová komunikace z východní strany areálu, která zkvalitní dopravní obslužnost Nemocnice Třebíč. Ustoupit musely staré řadové garáže i vysloužilé budovy skladu," poznamenala Vladislava Filová, ředitelka Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina, pod kterou třebíčská záchranka patří.

Záchranáři vyjeli k 7 151 případům

Jak zmínil primář Michal Kříž, funguje nyní v Třebíči jedna tříčlenná posádka rychlé lékařské pomoci (ve složení lékař, záchranář a řidič nebo řidič záchranář) a jedna dvoučlenná posádka rychlé zdravotnické pomoci (ve složení záchranář a řidič, nebo řidič záchranář).

Další tříčlenné posádky rychlé lékařské pomoci působí v Moravských Budějovicích a Náměšti a dvoučlenné v Jemnici a ve Velké Bíteši. Celkem je to šest plně vybavených posádek 24 hodin denně po celý rok.

Pro oblastní středisko Třebíč, které zahrnuje výjezdové základny v Třebíči, Moravských Budějovicích, Jemnici, Náměšti nad Oslavou a Velké Bíteši, nyní pracuje celkem 22 lékařů, 61 zdravotnických záchranářů včetně řidičů a 1 provozní technik. Loňské výjezdy posádek z třebíčského oblastního střediska primář Kříž přiblížil: „Naše sanity vyjely k 7 151 zásahům. Z nich 20 % činily úrazy, necelých devět procent kolapsové stavy, sedm procent představovaly srdeční příhody, čtyři procenta mozkové mrtvice, šest procent dopravní nehody."

Poskytnutí laické první pomoci:

Lidé se v těchto situacích určitě nemusí ničeho obávat, měli by být aktivní a neměli by být lhostejní. I zde došlo k významnému pokroku. Jednak v tom, že po telefonickém kontaktu na tísňové lince 155 dispečerka poté co zjistí základní informace od volajícího (místo události a popis zdravotního problému) a zajistí výjezd příslušné posádky záchranky, sama po telefonu dává volajícímu přesné instrukce, co má s pacientem dělat. Další věcí je pak zjednodušování úkonů první pomoci pro laiky, které nyní prosazují naše odborné společnosti.

Jako příklad lze uvést srdeční zástavu u dospělého pacienta v terénu, kdy se již po laickém zachránci striktně nepožaduje, aby dýchal s pacientem z úst do úst, ale postačuje, když provádí alespoň dostatečné stlačování hrudníku oproti pevné podložce a pouze pacientovi zakloní hlavu. Právě u srdečních zástav je okamžité poskytnutí první pomoci ještě před příjezdem velmi důležité. Po zástavě oběhu nastává smrt mozku již po 4 minutách a do té doby se ve většině případů záchranka na místo události není schopna dostat.

(primář třebíčské záchranky Michal Kříž)