VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ochranáři uvažují o kácení stromů, aby byly vidět skály

Žďársko - Veřejnou diskusi o možnosti citlivého odlesnění některých skal na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (CHKO) chtějí podnítit ochranáři ze žďárské správy CHKO. Proto vyhlásili anketu na toto téma na svém webu.

13.6.2013
SDÍLEJ:

Jednou ze skal Žďárských vrchů, která se ztrácí mezi bujnou vegetací, je i Malinská skála poblíž Blatin na Novoměstsku. Její okolí by mohlo být citlivě odlesněno.Foto: Deník/Lenka Mašová

V první polovině minulého století totiž byly skalní masivy Žďárských vrchů výraznými dominantami krajiny. Dnes jsou ale ukryty v porostu převážně smrkových lesů, vysazených v posledních desetiletích.

„V současné době chceme vědět, zda ten záměr získá podporu. Názor veřejnosti je přitom dost podstatný," je přesvědčen vedoucí Správy CHKO Žďárské vrchy ve Žďáře nad Sázavou Václav Hlaváč. Iniciováno bylo rovněž jednání s Lesy České republiky, kterým lesní porosty ve velké míře patří. Prostor k vyjádření dostanou i obce, v jejichž katastru se skalní útvary nacházejí.

Odlesnění by se týkalo některých skal, a to v okruhu třiceti až padesáti metrů od vrcholu. Pomoci by to podle ochranářů mohlo i některým druhům živočichů, které se ze Žďárských vrchů v minulosti vytratily, například sokol stěhovavý.

Chránění ptáci

„Předpokládáme, že kdyby se lokality upravily, mohly by se pro sokola stěhovavého opět stát atraktivními," uvedl Václav Hlaváč. Hnízdící sokoli by ovšem na druhé straně znamenali jistá omezení pro turisty i pro horolezce, protože samička sokola je při hnízdění plachá, a pokud je vyrušena, mohla by snůšku opustit.

Sokol stěhovavý je jeden z nejrychlejších tvorů planety, při střemhlavém letu za kořistí může dosáhnout rychlosti i přes tři sta kilometrů za hodinu. V Česku je stále ohroženým druhem, v současnosti u nás hnízdí zhruba padesát párů těchto vzácných dravců.

Jedna z přírodních památek, která by se mohla dočkat odlesnění, je třeba Malinská skála nedaleko Blatin, která je zčásti „utopená" ve vegetaci. Dále je to mezi stromy schovaná Bílá skála u Křižánek.

„Chtěli bychom spojit aspekt krajinářský i podpořit ty druhy, pro které by to mohlo být zajímavé," podotkl Hlaváč. Proti zviditelnění skalních dominant chráněné krajinné oblasti, kolem kterých vedou turistické stezky, by nebyli například v Křižánkách. „Místní by to jenom přivítali, na veřejném fóru obyvatel toto přání zaznělo už před několika lety," vyjádřil se starosta Křižánek Jan Sedláček.

Starosta Křižánek dodal, že spíše očekávali, že ochranáři něčemu podobnému vstřícní nebudou, protože u přírodních památek se obecně preferovalo, že by se do nich nemělo moc zasahovat. „Nejsem proti, ale mělo by se to udělat citlivě a s rozmyslem po shodě všech zainteresovaných subjektů," myslí si zase starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.

K odlesnění skal je vstřícný novoměstský horolezec Radek Jaroš. „Turisté si chtějí prohlédnout skály a vidět i horolezce, kteří na nich lezou, což je přes stromy problém. Ty stromy tam původně nebývaly a dominanty by měly zůstat dominantami," říká Jaroš.

Autor: Lenka Mašová

13.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies