VYBERTE SI REGION

Operní pěvec Michal Pavel Vojta: U pečení si nezpívám. Věnuji se pouze dortům

Nové Město na Moravě - Umění může mít nejrůznější podobu. Někdo maluje, jiný skládá verše, další vytváří plastiky. Michal Pavel Vojta z Nového Města na Moravě nejenže se narodil se „zlatem v hrdle", ale ještě k tomu mu sudičky daly do vínku i pověstné „zlaté české ručičky".

10.10.2015
SDÍLEJ:

Michal Pavel Vojta, který ztvární titulní roli operety Paganini, je znám divákům z různých divadelních představení.Foto: archiv Slezského divadla

Příznivci oper a operet jej mohou obdivovat na prknech, co znamenají svět. Operní pěvec ale umí vytvářet i dorty, které si nijak nezadají s těmi od profesionálních cukrářů.

Jste operní pěvec na volné noze, kde všude zpíváte?

Nejvíce v Opavě, v Ostravě a v Olomouci. A pak ještě hodně v zahraničí v Německu, v Belgii, ve Francii a jinde.

Kterou roli máte nejraději?

Před dvěma lety jsem se vrátil k jedné ze svých prvních rolí, a tou je Ismael v Nabuccu. To byla vlastně druhá úloha v mé operní kariéře, to mi bylo devatenáct let. První byl Vévoda v Rigolettovi. Těch rolí bylo za ta léta strašně moc. Zpívám už jednatřicet let. Mou srdeční záležitostí je Smetanův Dalibor. Ale mám rád i další role všech světových autorů italských, ruských, francouzských…

My jsme spolu už kdysi mluvili a tehdy jste říkal, že je vaším největším přáním zazpívat si v Novém Městě na Moravě. To už se vám splnilo?

Splnilo. Dokonce dvakrát. Vloni jsem měl na Svatováclavských slavnostech možnost zazpívat si svatováclavský chorál. A ještě před tím jsem vystoupil v kulturním domě v rámci předávání cen osobnostem Nového Města.

Jaké největší přání máte nyní?

Abych řekl pravdu, tak to zase souvisí s mou operní dráhou. Mým největším přáním v současné době je mít dost práce. Bohužel oblast kultury, ať se nám to líbí, nebo ne, zůstává finančně zapomenutá. Divadla musí škrtit rozpočty, takže příležitostí k hostování je pramálo.

Vy ale kromě toho, že zpíváte, umíte i jiné věci. Pochlubte se.

Máte asi na mysli vyrábění dortů. To trochu souvisí s tím, co jsem vystudoval. Mám střední hotelovou školu. Posledních pár let jsem se vrátil tak trochu k oboru. Sice jen amatérsky, ale zabývám se pečením všech možných zákusků a především dortů.

Kolik dortů jste už upekl?

Před nedávnem jsem prohlížel fotky a řekl bych, že už jich mám na kontě tak čtyři sta až pět set. Více se tomu věnuji posledních šest let.

Vzpomenete si ještě na svůj úplně první dort?

To mi bylo asi devět. Už tehdy mě kuchyň přitahovala. Škemral jsem, aby mi babička dala pár vajíček a cukr, že budu dělat dort. Z toho jsem potom ušlehal nějaký piškot. Ale nakonec to vlastně nijak nedopadlo, protože babička k mému snažení přistupovala značně skepticky. Nechtělo se jí zapínat elektrickou troubu, a tak to dala do trouby v kamnech, kde se topilo dřevem. Takže můj první dort byl sice poživatelný, ale nebylo to ono.

A ten první „lepší" dort?

To bylo v době, když jsem se k pečení vrátil. Jeden z prvních byl dort, který jsem pekl na svatbu své švagrové. Byl to vlastně můj první potahovaný dort. Nikdy před tím jsem to nedělal. Pokud se na svůj výrobek podívám zpětně, tak se trochu chytám za hlavu.

Co si máme představit pod pojmem potahovaný dort?

Jsou to všechny dorty, jejichž povrch je potažený marcipánem.

Vy ale povrch dortu ještě zdobíte květinami, které si sám vyrábíte…

To mě baví nejvíc. Líbí se mi květinové dorty s kytkami vytvořenými z cukrové hmoty. Proto je také dělám.

Vaše květiny z cukrové hmoty jsou, alespoň podle mého laického názoru, dokonalým uměleckým dílem.

Trochu ano. Je to hlavně strašně časově náročné. Jednotlivé květiny napodobují živé květy. Když si vezmete například pivoňku, kolik má okvětních lístků a každý lístek musím vzít nejméně čtyřikrát do ruky, než celý květ vůbec vznikne. Vyrobit velkou květinovou vazbu na dort trvá třeba týden.

Jak dlouho trvá výroba celého dortu?

Samotný korpus s krémem není tak náročný. Nejnáročnější je vymodelovat kytky. Člověk s tím musí počítat a dopředu si to připravit, což není problém, protože cukrová hmota vyschne a pokud se nedostane do vlhkého prostředí, tak je prakticky věčná. Když vím, že mám dělat svatební dort, tak začnu čtrnáct dní dopředu s tím, že nejdříve vytvořím kytky. Dort peču až těsně před předáním.

Takže pečete na zakázku?

Na zakázku pro známé.

Vymýšlíte si dorty sám, nebo plníte přání svých známých?

Většinou se domlouváme na tom, jakou oni mají představu, a já jim řeknu, co je a není možné. Ale někteří mi oznámí pouze tvar nebo barevnou kombinaci a já už pak mám volnou ruku.

Povrch dortu je pokaždé jiný, ale jak je to s korpusem a s krémem. Děláte pokaždé jiný?

Určitě ano. To je první, na co se ptám. Jaké jsou chuťové požadavky, co kdo má rád, co by si přál za kombinace…

A jaké korpusy a náplně děláte?

U korpusu je to celkem jednoduché, jsou základní chutě, které volím. Piškotový, vanilkový, kakaový, oříškový, sachr a pistáciový. Eventuelně se dá udělat i ovocný, ale to už je spíš otázka nějakých ochucovadel, které já nerad používám. Raději vycházím z klasických receptů. Nemám rád módní korpusy, které jsou převzaté z Ameriky. Myslím si, že by u nás nikomu nechutnaly. Oni za dort vydávají to, co my známe jako obyčejný koláč nebo buchtu na plechu.

A pokud jde o náplně?

Tam už je výběr daleko širší. Lze použít klasické náplně, což jsou krémy, jež používaly už naše babičky. Ať už nastavené pudinkem, šlehanými vejci nebo moučnou kaší. Já pracuji nejraději s pudinkem. Krémy se dají různě ochucovat, třeba sekaným ovocem. V poslední době jsou nejoblíbenější šlehačkové náplně, kde si můžeme zvolit z velké škály chutí. Cukrárny často používají nejrůznější ochucovadla a pasty, já se snažím být pilný přes léto a vyrábím si domácí marmelády, které pak používám na ochucení šlehaček. Mám radši přírodní věci než náhražky plné éček a stabilizátorů.

Výroba jakého dortu byla pro vás nejkomplikovanější?

Nejvíc mi dal zabrat svatební dort, který jsem vytvářel pro dceru svého kamaráda. Dal mi zabrat ne proto, že by byl složitý, ale proto, že jsem ho převážel v květnu, kdy už nebylo na tuto činnost právě ideální počasí. Byl jsem domluvený v restauraci, kde se svatba konala, že budu mít k dispozici lednici na jeho uložení. Lednice ale byla nápojová a já jsem ke své hrůze zjistil, že její dveře jsou odsouvací a asi o pět centimetrů užší, než dort. Musel jsem ho naklonit a snažit se ho do lednice nasoukat, což bylo dost dramatické.

Povedlo se?

Nakonec to dopadlo dobře. Pravdou ale je, že nápojové lednice nejsou pro úschovu dortů právě ideální, protože z nějakého důvodu se v nich potahované dorty „potí". Když jsem přišel ráno postavit dort na stojan, tak jsem ho našel úplně mokrý. Nakonec to ale bylo v pohodě.

Tak mě napadlo jste operní pěvec, rád pečete dorty, zpíváte si při pečení?

U pečení ne. To se věnuji pouze dortům. (smích)

Vzpomenete si ještě, který dort vám udělal největší radost?

Velkou radost jsem měl z dortu, který jsem dělal pro kolegu z divadla. Byl to můj první větší květinový dort. Požadována byla polní vazba vlčí máky, kopretiny a podobně. Pustil jsem se do něj s chutí a měl jsem velkou radost z toho, že to dobře dopadlo. Tenkrát jsem byl ode všech pochválen, že něco podobného ještě neviděli. A pak jsem měl velkou radost i z dortu pro sestru k narozeninám, která si přála dort s kyticí konvalinek. Udělal jsem ho tak, že korpus byl vlastně květináč a z něho vyrůstaly konvalinky. Děti od známých, které byly na oslavě, se na konvalinky s chutí vrhly a sestře zbyl jen květináč.

Ochutnáváte rád své dorty?

Rád. A rád také ochutnávám od jiných. Mám ale trochu nevýhodu v tom, že na většině oslav, kterých se účastním, jsou jen ty moje dorty, protože nikdo jiný nepeče. Musím ale říct, že si nestěžuji, že bych si to špatně upekl. (smích)

Módními trendy se řídí určitě i výroba dortů. Co nyní ve světě těchto cukrářských výrobků „frčí"?

Velice módní jsou nyní, česky přeloženo, „nahé" dorty. Je to to nejjednodušší, co může být. Jde v podstatě dort, který není zevně nijak upravený, ani potažený, ani pomazaný krémem a posypaný. Jsou to jenom zvlášť upečené pláty, které se skládají na sebe a promazávají se náplněmi. Musím říct, že některé vypadají velice zajímavě, zejména pokud jsou kombinované s ovocem. Ale zase se mi nelíbí v kombinaci s cukrovými květy, ty jsou tam trochu jako „pěst na oko".

A co vás v oboru cukrářství teď čeká?

Přede mnou je nyní jedna zajímavá akce, na níž všechny čtenáře srdečně zvu. Tou je Cukrářský festival, který se uskuteční 7. listopadu v Jihlavě. Já tam budu členem poroty.

Autor: Redakce

10.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Podle Chovance by video s Forejtem měli prověřit státní zástupci

Praha - Státní zastupitelství by mělo prověřit, zda se kompromitující video, na němž je údajně zachycen končící šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, nemělo sloužit k vydírání. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Nahrávkou by se podle něj měl zabývat i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) kvůli Forejtově bezpečnostní prověrce.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Nejnovější kasino v Las Vegas „hlídá“ obří drak od českých sklářů

Las Vegas /FOTOGALERIE/- Čeští skláři z Kamenického Šenova se výrazně podíleli na podobě prvního kasina v čínském stylu, které vzniklo v americkém Las Vegas. Herně s desítkami stolů a stovkami automatů totiž vévodí tunový skleněný lustr ve tvaru čínského draka od tuzemské firmy Preciosa Lighting. Kasino oficiálně otevřelo své brány minulý víkend.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies