VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petici proti těžbě uranu již podepsalo na pět set lidí

Přibyslav – Do konce prázdnin mají obyvatelé Přibyslavi možnost podepsat petici proti zvažované těžbě uranu na Vysočině, kterou chce organizovat stát prostřednictvím těžařské firmy Diamo.

7.8.2014
SDÍLEJ:

Petiční archy proti těžbě uranu jsou v Přibyslavi dostupné nejméně na čtyřech místech.Foto: Deník/Štěpánka Saadouni

Sběr podpisů pokračuje i přesto, že ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek oznámil, že o případném zahájení těžby až 3 100 tun uranu pro jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně v okolí nedalekého Brzkova rozhodne až příští vláda.

Autorem petice je spolek Naše budoucnost bez uranu z Brzkova. „Měli bychom se zajímat, jaké životní prostředí zanecháme příštím generacím," uvedla Marie Vencová z Brzkova, jedna z osmi členů spolku.

Záměr podniku Diamo na vytěžení ložiska uranové rudy u Brzkova podpořil při návštěvě kraje na jaře i premiér Bohuslav Sobotka. Odpůrci se ale bojí toho, že by těžba poškodila životní prostředí, měla vliv na zhoršení zdravotního stavu obyvatel a v neposlední řadě by výrazně snížila cenu nemovitostí v dotčené oblasti a mohla naopak zvýšit s příchodem cizích dělníků i kriminalitu.

Tváře uranu

Podpisové archy proti těžbě jsou přímo v Přibyslavi dostupné například v obchodě s oděvy na náměstí, v prodejně se zdravou výživou, v samoobsluze Coop a v budově městského úřadu. Na petičním archu v samoobsluze je zatím necelá desítka podpisů, asi dvacet podpisů je na petičním archu v obchodě s oděvy.

„Archy jsou na Přibyslavsku na deseti místech. Další jsou k dispozici v Brzkově a okolí. S petiční akcí jsme začali před čtrnácti dny, končit bude závěrem prázdnin. Plánujeme rovněž výstavu fotografií s názvem Tváře uranu, která má ukázat negativní následky těžby. Sesbírali jsme zatím přibližně 500 podpisů," pokračovala Vencová.

Jak se ale ukazuje, obyvatelé Přibyslavi se do protestní petiční akce zatím příliš nehrnou. Většina kolonek na petičních arších, které jsme měli možnost vidět, zatím zeje prázdnotou. Podle organizátorů petice si zřejmě plně neuvědomují, jak negativní dopad by mohla těžba uranu na jejich život mít. „Já nepodepíšu nic. Jestli stát chce těžit uran, tak to udělá i bez našeho souhlasu. Navíc těžební firma bude potřebovat zaměstnance, a pokud vím, na Přibyslavsku moc pracovních příležitostí dneska není," zareagoval například pan Miroslav z Přibyslavi.

Podle Vencové je takový názor poněkud krátkozraký. „Těžařská firma si zřejmě přiveze dělníky vlastní. Navíc těžební průmysl podporuje nezaměstnanost. Horníci v uranových dolech mohou pracovat jen po omezenou dobu. Pak většinou končí na úřadě práce, často se zdravotním postižením. Jejich invalidní důchody či podpory v nezaměstnanosti budeme hradit my všichni," podotkla Vencová.
„Jde o předčasnou paniku. Je otázka, jestli stát s nějakou těžbou vůbec začne a jestli na to bude mít peníze a pak, jak bude těžba vypadat," konstatoval pro změnu Jan Mňuk z Přibyslavi.

Ondřej Lehrl se naopak obrací s dotazem přímo na místostarostu města Přibyslav Martina Kamaráda. Zajímá ho, jak se k návrhu staví místostarosta osobně a jak by se k návrhu těžit u Brzkova uran postavil, kdyby byl v podzimních komunálních volbách zvolen starostou. „Celou tuhle věc vnímám spíš negativně a velmi obezřetně. V této chvíli nemáme téměř žádné informace o uvažované těžbě, způsobu dopravy materiálu a podobně, takže se neodvažuji k celému problému odpovědně vyjádřit. Další věcí je, jaký bude mít město Přibyslav na obnovení této těžby vlastně vliv. Osobně jsem v této chvíli přesvědčen, že dopady případné těžby nebudou ku prospěchu našemu městečku a podle toho budu k hodnocení podávaných informací přistupovat," uvedl Kamarád.

V rozporu s plány ministerstva

Přibyslavský zastupitel Michael Omes je ale zásadně proti těžbě. Tvrdí, že oddálit problém nezaměstnanosti o 15 let za cenu zničeného životního prostředí není žádné řešení. „Případné výnosy z těžby do obecních pokladen nemohou vykompenzovat vzniklé újmy, omezení a rizika spojená s těžbou," vysvětlil Omes s tím, že stěhování posledního uranového dolu ve střední Evropě z Rožné do Brzkova je v rozporu s programem Ministerstva průmyslu a obchodu na ukončení těžby uranu a likvidaci starých důlních děl.

Podle vyjádření premiéra Sobotky by zahájení těžby u Brzkova pomohlo zmírnit nezaměstnanost po uzavření dolu Rožná na Žďársku. Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem v ČR i ve střední Evropě. Zaměstnává 950 lidí.

Přípravné práce na zahájení těžby u Brzkova by trvaly šest až sedm let, těžba by pak měla zaměstnávat stovky horníků asi 16 let. Nový důl by zasahoval do katastru obce Brzkov s 280 obyvateli a do území České Jablonné, která je místní částí města Přibyslav. Obě samosprávy před několika lety odmítly australské těžaře, kteří měli také o Brzkov zájem. Uranové ložisko u Brzkova bylo vyhledáno v roce 1976. Hloubení důlní jámy v lese nedaleko silnice asi kilometr za vsí začalo v roce 1981. Geologické a průzkumné práce byly ukončeny v roce 1990, kdy jáma zasahovala 300 metrů pod povrch. Likvidace důlního díla byla ukončena v roce 2004. Vyražené chodby zatopila spodní voda. Hlavní důlní díla ústící na povrch jsou zasypána, překryta betonem a oplocena. Odpůrci těžby nedávno na silnici napsali barvou Stop těžbě.

Zástupci podniku Diamo tvrdí, že i kdyby záměr těžby podpořila vláda, musel by následovat velmi složitý legislativní proces, který by se neobešel bez účasti dotčených obcí, vlastníků pozemků i orgánů státní správy.

Autor: Štěpánka Saadouni

7.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

Psychicky nemocný muž se popral s policisty, pak skočil z mostu

Na mělnickém mostě přes Labe se v pondělí odpoledne odehrála scéna, podobná těm, které diváci znají jen z akčních filmů. V sanitce libereckých záchranářů, kteří do beřkovické psychiatrické nemocnice převáželi psychicky nemocného muže z Českolipska, totiž došlo k potyčce. Pacient, který zjevně nechtěl podstoupit léčbu, se ve voze popral s policisty, kteří na něho dohlíželi.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Poslanci ČSSD odmítají spojovat Mládkova nástupce se sjezdem

Poslanci ČSSD odmítají, že by výběr nástupce dnes odvolaného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) nějak souvisel s nadcházejícím sjezdem strany. Novinářům to dnes řekl místopředseda poslaneckého klubu strany Roman Váňa, podle něhož premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá zapotřebí obchodovat s funkcemi. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů František Laudát naopak uvedl, že se obává, že Sobotka nadřadil své politické zájmy nad zájmy země. Sobotka chce jméno nového ministra oznámit po sjezdu sociální demokracie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies