VYBERTE SI REGION

Petici v Budějovicích už podepsalo 700 lidí. Mají obavy z výstavby holobytů

Moravské Budějovice - Obavy z výstavby holobytů v bývalém areálu firmy Stavitel v moravskobudějovické Polní ulici mají tamní obyvatelé. Na radnici kvůli tomu doručili koncem dubna petici s více než sedmi stovkami podpisů.

16.7.2012 1
SDÍLEJ:

Toto je snímek Rambouskovy dílny v areálu někdejší firmy Stavitel. Zájem o dílnu projevili obyvatelé z ulice Komenského, kteří by chtěli dílnu přestavět na garáže. Nyní bude záležet, zda se s majitelem dohodnou.Foto: Deník/ Eva Bártíková

Zatímco se mezi lidmi šíří strach z nových sousedů, jde podle majitele pozemku Stanislava Rambouska z Třebíče o uměle vytvořeného strašáka bez reálného základu.

Z toho, že by podnikatel Rambousek vybudoval z bývalého areálu firmy Stavitel holobyty, vládnou mezi lidmi obavy od loňského prosince. Tehdy se vypravili v hojném počtu na zasedání zastupitelstva.

Minulý týden ve středu kvůli stejné záležitosti přišlo více než dvě stě lidí na veřejné slyšení projednávání změn územního plánu. „Nesouhlasíme, aby byla v územním plánu změna, která by umožnila průmyslovou zónu, na níž je Rambouskův pozemek, přeměnit na obytnou zónou. Důvodem jsou obavy, že by byl pozemek využit pro bydlení pro sociálně slabé," objasnila za petiční výbor Veronika Dohnalová.

Majitel: Budou tam domy a řadovky

Stanislav Rambousek se cítí negativními emocemi v Budějovicích zaskočen. „Namalovali si strašáka a chtějí po mně, abych jim řekl, že to není strašák! Kdyby si to tam někdo nevymyslel, tak mě by to v životě nenapadlo," hájil se.

Podle jeho slov zamýšlel polovinu svého dvouhektarového areálu rozparcelovat na zhruba desítku pozemků pro rodinné domy, druhá polovina pozemku by byla určena pro řadové domy.

„O holobytech nemůže být vůbec řeč! Ať už tam ti lidé tím, prosím vás, přestanou konečně strašit," rozčiloval se Rambousek.

Na budějovické zastupitele se Rambousek zlobil. „Když už šli pro něco zvedat ruku a pomyslného strašáka se báli, aniž bych o tom něco já tušil, proč někdo z nich nezvedl telefon a nezeptal se mě: Pane Rambousku, co tam vlastně zamýšlíte?" Podle něj se neozval ani jeden z nich.

Jak Rambousek podotkl, v prosinci se na jednání zastupitelstva vypravil sám o své vůli. „Měl jsem smysluplný záměr. Teď mi řekněte, kde mají ty nepřizpůsobivé, které jsem jim tam měl podle nich nastěhovat? Na základě čeho tak soudí, kdo to vymyslel! Na městě to nikoho nezajímá. Stačilo by mi znát jedno zrnko, které jsem udělal ve směru jejich strachu, ale nenašel jsem jej," posteskl si Rambousek. Je mu prý líto, že jej nikdo na veřejné slyšení o územním plánu minulou středu v Besedě nepozval. „Kdyby mi někdo býval zavolal, určitě bych tam býval přišel. Nikdo se neozval," dušoval se.

Starosta města Vlastimil Bařinka Deníku sdělil: „Dal jsem pokyn svým podřízeným, aby pozvali všech čtrnáct dotyčných, kteří podali žádost o změnu v územním plánu. Předpokládám, že pozvání obdrželi. Tím pádem, že je obdržel i pan Rambousek."

Podle starosty by měl mít podnikatel Rambousek sám zájem přijít na radnici vše vysvětlit. „On chce změnu, chce tam něco budovat, tak by měl mít i zájem podat nám informace. Pokud tomu tak není, je to pro mě vyřešené. Nemůže čekat, že mu to někdo bez toho povolí," nechal se slyšet starosta.

Měli zájem o Rambouskovy dílny

Stanislav Rambousek se zamýšlel, kde najít původce řečí o „strašáku", zvaném holobyty.

Jedna z jeho úvah míří i do lokality, kde má pozemek. Přiznal, že dumal i nad tím, zda to nepochází od těch, kteří od něj chtěli odkoupit budovu dílen a přestavět ji na garáže.

Takovou myšlenku striktně odmítl Jiří Švarc, který zájemce o koupi Rambouskovy dílny zastupoval. Je mluvčím několika svých sousedů, kteří před dvěma lety koupili pozemek pro parkoviště před budovou dílen.

„S několika sousedy jsme se dohodli, že bychom mohli od pana Rambouska tu budovu dílen odkoupit. Říkali jsme si, že je to tu prázdné, že by nebylo špatné z toho udělat garáže, které by sousedi využili," líčil Jiří Švarc.

Podnikatel Rambousek mu prý ale vysvětlil, že za budovu požaduje vyšší částku, čímž jejich jednání skončila. „Zatím jsme to nedořešili, vše je stále otevřené," mínil Švarc s poznámkou, že k otázce na holobyty se nehodlá vyjadřovat. Potvrdil ale, že přímo od Rambouska o holobytech nic neslyšel.

Podle Rambouska se rozešli se Švarcem loni na podzim, kdy se naposled viděli, v dobrém. „Ale od té doby se pan Švarc neozval, nevím proč. Řekl jsem mu, že dílnu mu prodat nemůžu," uvedl Rambousek. Nabízel prý, že by lidem postavil garáže v linii dílny dole, budova dílen by se přístavbou prodloužila. Tam by jim nechal před garážemi i pozemek. „Dosáhli by svého, že mají garáže. Já bych pozemek před postavenými garážemi s nimi vyměnil za ten pozemek, kde je teď parkoviště. Obojí by se stalo smysluplné," nastínil třebíčský podnikatel.

Továrna by mu nevadila

V téže ulici, jako pan Švarc, naproti Rambouskovu pozemku, bydlí i Pavel Šplíchal. Myslí si, že uměle vyvolaná situace ohledně holobytů není. Podle něj platí, že na každém šprochu, je pravdy trochu. „Mám z toho strach. Kdyby tu byly holobyty, měl bych strach nechat auto před domem. Se strachem bych i pouštěl ven děti, aby šly samy," přemítal.

Z toho, že by naproti jeho domu mohli postavit kupříkladu továrnu, kdyby nedošlo k převedení pozemku z průmyslové zóny na obytnou, strach nemá. „Když tu bude průmyslový závod, budu raději, než kdyby tu byly holobyty s nepřizpůsobivými lidmi. I dříve tu přece průmyslový podnik byl, když to tu fungovalo. Navíc by tu bylo pro lidi zaměstnání," argumentoval Šplíchal. Pokud by šlo skutečně o uměle vyvolanou fámu, pak by byl daleko raději, než kdyby se vše zakládalo na pravdě.

Podle názoru jednoho z místních, je možné, že šuškanda o holobytech vznikla, když osoby procházející se kolem Rambouskova pozemku občas zastavily na „kus řeči" s lidmi, kteří uvnitř Rambouskova areálu pracovali. „Je i dost možné, že někdo něco jen tak „plácnul", byť to nemínil vážně. Ale ti lidé zvenčí se toho hned chytli a už to bylo," zamýšlela se osoba, která si nepřeje být v souvislosti s holobyty jmenována.

Obavy nám nikdo nevyvrátil

Obavy z holobytů mezi Budějovickými přetrvávají i nadále. „Zatím nám ty obavy nikdo nebyl schopen vyvrátit," komentovala situaci Veronika Dohnalová z petičního výboru. Udivuje ji, že od prosince pan Rambousek nevyvinul aktivitu, aby svůj záměr upřesnil a obhájil.

„Od prosince se to nikam neposunulo. Minulou středu na setkání pan Rambousek nepřišel. Myslela jsem, že bude dělat vše proto, aby naše obavy vyvrátil. Čekala jsem, že za ten svůj plán bude bojovat. Tedy pokud má čisté svědomí," stojí si na svém Dohnalová. Rambousek zase tvrdil, že jej nikdo nepozval, že by býval rád přišel.

Budějovičtí, co petici podepsali, se chystají na radnici na zasedání zastupitelstva města. To se uskuteční v pondělí 13. srpna. Zastupitelé budou hlasovat o změnách v územním plánu, mimo jiné i o změně Rambouskova pozemku z průmyslové zóny na obytnou. „Půjdeme tam, abychom si ohlídali, zda naši zastupitelé, kteří řekli, že za námi budou stát, svého slova dostáli," naznačila Dohnalová. Někteří ze zastupitelů už slíbili, že pro změnu ruku nezvednou.

Autor: Eva Bártíková

16.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies