VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pivovarům se daří, na speciály se dali i velcí

Vysočina - Na Vysočině vyráběná piva se již počítají na stovky. Zásluhu na tom mají hlavně množící se minipivovary, ale stranou nezůstávají ani tradiční výrobci.

12.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto Foto: DENÍK/archiv

Nenávratně pryč je doba, kdy na Vysočině působily jen čtyři velké pivovary a konzumenti mohli vybírat mezi desítkou, jedenáctkou a dvanáctkou. Regionální pivovarnictví nyní nabírá dech, a pokud by chtěl někdo v parném létě ochutnat všechna na Vysočině vařená piva, musel by si vzít hodně dlouhou dovolenou. V kraji totiž působí už sedmnáct pivovarů a počet vyráběných piv se blíží ke dvěma stovkám. A další nové značky zanedlouho přibudou.

„Současná situace na trhu je příznivá. Náš typický zákazník tolik nehledí na cenu, ale hledá pivo chuťově zajímavé, nepasterované a poctivé," říká Zdena Stryková, jednatelka pivovaru v Chotěboři na Havlíčkobrodsku.

První pivo v Chotěboři uvařili teprve před pěti roky, vloni už atakovali hranici dvaceti tisíc vyrobených hektolitrů a letos by to mohlo být ještě o tři čtyři tisíce více. „Podařilo se nám skloubit tradiční technologii vaření piva s využitím moderních prvků řízení technologických procesů. Zároveň vychází sázka na regionálnost produktu," popsala Stryková.

V Humpolci vsadili na kvasnice

Významný nárůst produkce hlásí i největší pivovar v kraji humpolecký Bernard. Vloni zde uvařili více než dvě stě třicet tisíc hektolitrů piva, letos to bude ještě více. „Značka Bernard se na pivním trhu stává specialitou. V posledních měsících je zájem o naše kvasnicová piva. Jsme nyní asi jediný pivovar, který má ucelenou řadu lahvových kvasnicových piv," popsal mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Na speciality sázejí i další velcí výrobci. Jihlavský pivovar prorazil se svým Altbierem, havlíčkobrodský Měšťanský pivovar letos přišel například s Rebelem Tudor. „Jde o světlé výčepní pivo s intenzivnější hořkostí, výrazně plné chuti a bohatou pěnou," vysvětlila Dagmar Ešnerová z brodského pivovaru.

Lehká piva jsou v parném létě v kurzu i podle sládka jihlavského pivovaru Jaromíra Kaliny. „V těchto letních měsících je rozhodně zvýšený zájem o piva, která dobře zaženou žízeň a osvěží organismus," říká.

Zájem je ale také o lehčí speciály. „Jihlavský Altbier je již od května velmi žádanou pochoutkou a osvěžením, na večer pak lidé sáhnou po kvasnicovém pivu, které doplní minerály a energii," doplnil Kalina.

Nabídkou takzvaných kvasnicových piv, tedy živých piv s kvasinkami, větší pivovary reagují na expanzi minipivovarů. Ty nyní vyrůstají jako pověstné houby po dešti a přes relativně malou výrobní kapacitu přestává být jejich podíl na trhu zanedbatelný.

Největším z malých je na Vysočině pivovar v Dalešicích na Třebíčsku. Podnik, známý z filmových Postřižin, během posledních dvou let téměř zdvojnásobil produkci.

Daří se i dalším malým pivovarům. Minipivovary, které ročně vyrobí kolem tisícovky hektolitrů, již mají svou klientelu, ale rozrůstá se i počet takových, které ročně opustí třeba jen čtyři stovky padesátilitrových sudů.

„Vzniká stále více minipivovarů, takže nabídka se neustále rozšiřuje. V podstatě se však všude vaří standardní ležáky a k tomu silnější speciály nebo svrchně kvašená piva," říká Martin Povýšil, člen jihlavského Svazu pivních turistů a také majitel minipivovaru Ruprenz z Uhřínovic na Jihlavsku.

„V současné době je stále větší poptávka po raritách z malých pivovarů, ale i po speciálech ze středních pivovarů. Současný pivař už pije především na chuť, takže tomuto trendu se podřizuje nabídka," doplnil Povýšil.

Podle Ivana Gajdoše, který vaří od loňského května pivo v Biskupicích na Třebíčsku, musejí majitelé minipivovarů oslovit zejména lidi ve městech. „Na vesnicích je znát jakási setrvačnost a patriotismus. Pije se Hostan, Kozel, Regent a na nic jiného lidé neslyší," soudí Gajdoš. „Nedávno jsme ale třeba přivezli do Prahy náš višňový speciál a lidé se s kelímky piva hned stavěli do fronty na další," dodal.

Jedno pivo na dvanáct způsobů

Na neobvyklá piva sází také jihlavský Radniční právovárečný pivovar, který funguje v podzemí historické budovy jihlavské radnice. Kromě vaření obvyklých piv zde založili tradici experimentálního piva s názvem Single Hop Ejl. „Sládek Jarda Dorážka vaří od ledna do prosince dvanáctkrát stejné, a přesto jiné pivo Post Apocalyptic Ale 12°," popsala Kamila Gebrtová z radničního pivovaru.

„Je to nefiltrovaný, nepasterizovaný, pětkrát chmelený svrchně kvašený speciál typu Pale Ale. Zajímavé na tom je, že po celý rok zachovává postup vaření, stupňovitost, hořkost i barvu piva, ale u každé várky používá jiný chmel," doplnila Gebrtová.

Přestože je nabídka velmi rozmanitá, vznikají dalších pivovary. Již v pátek bude katolický farář Jan Vecheta žehnat novému pivovaru v rekreačním areálu Borovinka u Domanína na Bystřicku. V září by se pak měly poprvé roztočit pípy pivovaru Heřman ve Vladislavi na Třebíčsku.

„Poptávka zatím převyšuje nabídku, takže je to dobré. Pivovárek je neustále ve vývoji a s lidmi kolem piva je ohromná legrace," pochvaluje si Tomáš Kokeš Kopačka, sládek nedávno zprovozněného pivovaru Kokeš v Kamenici nad Lipou na Pelhřimovsku.

Autor: Stanislav Caha

12.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies