VYBERTE SI REGION

Plánované umístění řopíků na Třebíčsku se nedochovalo

Třebíčsko /ROZHOVOR/ - Jan Lakosil je odborník na celé pohraniční opevnění. Je autorem několika knih na toto téma a jeho články se objevují na serveru ropiky.net, který se věnuje lehkému opevnění, k nalezení tu je například detailní databáze všech řopíků.

11.11.2013
SDÍLEJ:

STEJNÉPEVNOSTI, které jsou k vidění například v Pevnostním areálu Slavonice, měly být umístěny i na Třebíčsku.Foto: Luděk Mahel

Jan Lakosil odpověděl Deníku na několik otázek ohledně plánovaného opevnění na Třebíčsku.

Můžete představit linii druhého obranného postavení? Například proč se stavěla a kudy měla vést?

Výstavbu druhého obranného postavení na jižní Moravě lze chápat jako bezprostřední reakci československého velení na novou vojenskou situaci po německém anšlusu Rakouska v březnu 1938. Ačkoliv bylo v předchozích dvou letech vybudováno na jižní Moravě souvislé obranné pásmo v blízkosti hranic, čs. velení se velmi obávalo klešťového útoku německé armády z jihu ve směru na Brno a ze severu ve směru na Olomouc, což by mělo za následek znemožnění ústupu čs. jednotek na Slovensko a rozdělení republiky na dvě části. Rovinatý charakter jižní Moravy bez výraznějších přírodních překážek umožňoval nasazení rychlých motorizovaných a tankových jednotek nepřítele, a proto bylo počítáno s tím, že by se na jižní Moravě vybudovala ve vnitrozemí ve vzdálenosti přibližně 20 km od hranic další obranná linie, která měla zdržet nepřítele v případě proražení hlavního obranného postavení u hranic. Současně se předpokládalo vybudování ústupových příček spojujících první a druhé obranné postavení. Druhé pásmo obrany, které bylo zadáno k výstavbě v roce 1938, vedlo přibližně ve směru Mikulov - Perná - Pohořelice - Rouchovany - Moravské Budějovice - Budeč - Kostelní Myslová (jižně od Telče) - Strmilov.

Naprostá většina opevnění se ale v tomto úseku vybudovat nepodařila, že?

Do října 1938 se podařilo vybudovat lehké opevnění pouze v úseku Pohořelice - Bohutice a malý úsek u Telče. Zbylé úseky byly zadány k výstavbě těsně před Mnichovem, přičemž stavební firmy sotva stačily zahájit přípravné práce nebo nebyly zadány vůbec. Je třeba chápat, že výstavba úseku opevnění neznamená jen samotnou betonáž pevnůstky. Před zahájením stavby bylo nutné provést nejprve taktický průzkum plánované linie, vytýčit jednotlivé objekty, vykoupit pozemky pro stavbu, vypsat soutěž na stavbu objektů a vybrat vítěznou firmu. Tento proces vyžadoval poměrně dost času, nehledě na to, že v roce 1938 navíc chyběly stavební kapacity pro tak rozsáhlou výstavbu. Proto se s výstavbou na Třebíčsku začalo až na konci září 1938, přičemž realizované práce nepřekročily rozsah administrativních příprav.

O jaké pevnosti mělo ve druhém úseku jít? Byly to řopíky?

V celé plánované linii se uvažovalo pouze s objekty lehkého opevnění nového typu, tedy známými řopíky,což byly tehdy běžně budované jednostřílnové nebo dvoustřílnové kulometné objekty.

Podle seznamu stavebních prací Třetího sboru (oblast okolo jižní hranice od Slavonic po Břeclav) mělo opevnění stát v úsecích Moravské Budějovice, Želetava, Rouchovany a Domamil. Ví se, kde přesně měly řopíky v těchto úsecích stát?

Jak jsem již uvedl, opevnění v těchto úsecích nebylo vybudováno, pouze bylo vytýčeno v terénu. Plánované umístění jednotlivých objektů se bohužel nedochovalo ani ve Vojenském ústředním archivu, známe jen přibližné vedení tras obranné linie. S jistotou však lze říci, že velká část opevnění plánovaného v rámci stavebních úseků Moravské Budějovice a Želetava by ležela na území současného třebíčského okresu, tehdejšího politického okresu Moravské Budějovice.

Ve Třetím sboru byly postaveny také dva úseky nazvané Jemnice. Ta sice leží na Třebíčsku, ale všechny pevnosti v tomto úseku se fyzicky nacházejí jinde. Proč tedy název Jemnice?

Stavební úseky byly zpravidla označovány podle stanoviště velitele vojenského stavebního dozoru, které ne vždy muselo nutně ležet přímo v místě výstavby opevnění. Linie pevnůstek budovaných v rámci úseků 3 a 9 Jemnice se táhla různě souvisle podél hranice od Hardeggu až po zemskou hranici u Kadolce, což je od Jemnice poměrně značná vzdálenost.

Existuje ještě nějaká spojitost Třebíčska s opevněním?

Stavební firma Babák a Novotný z Moravských Budějovic vyhrála soutěž na stavbu předsunutého obranného postavení před Vranovem, ale k fyzickému zahájení staveb, podobně jako u opevnění na Třebíčsku, již nedošlo. Je třeba jmenovat i stavební firmu Svoboda z Moravských Budějovic, která budovala chaty pro ubytování osádek opevnění na jižní Moravě.

Nedaleko Telče bylo postaveno několik řopíků, které byly za okupace zničeny. Já si přitom myslel, že řopíky je téměř nemožné odstranit, jak se to tedy Němcům podařilo?

Řopíky, vybudované v srpnu a září 1938 u Kostelní Myslové jižně od Telče, byly zničeny Němci v létě 1939, podobně jako ostatní opevnění nacházející se na území Protektorátu. Objekty byly ničeny vnitřními výbuchy a následně rozbíjeny za účelem těžení železa. Prakticky téměř celé zbývající opevnění vybudované na území jižní Moravy se nacházelo na území tehdejší sudetské župy Niederdonau a k jeho systematickému ničení došlo v menší míře až v druhé polovině války. Na Slavonicku byly trhány ocelové střílny, v prostoru Bořího lesa na Břeclavsku pak byly systematicky zničeny desítky řopíků, především za účelem těžby železných prvků pro německý válečný průmysl.

Když už ne řopíky, tak se na Třebíčsku nachází novější vojenské objekty. Jaké to jsou?

V 70. a 80. letech zahájily jednotky československé lidové armády výstavbu železobetonových prefabrikovaných úkrytů typu ÚŽ-6 v rámci tzv. teritoriální radiační hlásné sítě (TRHS), předpokládaných záložních prostorů soustředění nebo velitelských stanovišť. Tyto objekty byly konstruovány výhradně jako úkryty s kolektivní ochranou proti zbraním hromadného ničení a armáda je využívala až do 90. let. V evidenci je vede i nadále, ačkoliv se s jejich využitím již nepočítá. Přímo v okrese Třebíč bylo vybudováno minimálně sedm těchto objektů, jeden z nich leží u Zašovic na Salátově kopci.

TADEÁŠ MAHEL

Autor: Redakce

11.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies