VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pár z Pelhřimova si plní sen. Poznávají indonéskou přírodu

Pelhřimov – Osmého osmý je pěkné datum samo o sobě, ale jen pro někoho je výjimečné. Třeba tím, že letos právě v tento den nastoupil do letadla a vydal se na indonéský ostrov Bali. Právě tak si ho bude pamatovat mladý pár – Veronika Makovcová 
z Pelhřimova a její přítel Standa Němec.  

25.8.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií

Zoborožec řasnatý.Foto: archiv Veroniky Makovcové a Stanislava Němce

Oba studují na vysoké škole, kde navázali na studium střední odborné školy pro ochranu a tvorbu životního prostředí.

„K pobytu na ostrově nás nalákal Jiří Hruška, původem z Pelhřimovska, který na Bali provozuje potápěčskou základnu a také zoo. Doporučil nám cestovní kancelář, se kterou se sem dostaneme, a zamluvil nám ubytování. Ostatní už jsme si ale zařizovali sami," popisuje z dálky, přes internet, okolnosti cesty na ostrov Veronika. Za výpomoc mají na Bali pobyt se slevou. Letenky a jídlo si musí platit – proto jsou spíše dobrovolníky než brigádníky.

O peníze jim ale nejde. Chtějí poznat indonéskou přírodu, odlišnou flóru a faunu, pro což jsou na Bali výborné podmínky. Standa už před odjezdem prohlašoval, že se moc těší na práci se zvířaty, a to nejen s plazy, kteří jsou jeho zálibou.

„Zkusím si také práci s tropickým ptactvem – papoušky nebo zoborožci – a savci. Poznám místní kulturu, nové lidi. Je to úplně jiný svět," nastínil svá očekávání ještě před odletem Standa. A skutečně. Hned po příletu do Indonésie se jim do paměti uložily první dojmy, které budou jen těžko zapomínat.

„Když jsme přiletěli, už na nás čekal řidič a zažili jsme opravdu zběsilou tříhodinovou jízdu. Jezdí se vlevo, ovšem prakticky tam, kde je místo. Na nějaké čáry a pravidla se moc nehraje a pořád se troubí. Silnice jsou samá zatáčka a většinou dost úzké. Nastalo mnoho situací, které by u nás řidiči řešili asi úplně jinak – s použitím sprostých slov. Jenže tady jsou všichni v klidu. Už to bylo samo o sobě zážitkem. Potom jsme přijeli do ubytovacího zařízení, kde nás vlídně přijal hlídač. Dýchl na nás vlahý vzduch od moře 
a my si začali pomalu uvědomovat, že jsme půl světa od domova," začíná vyprávění Veronika.

Nejčastější jídlo? Kuře s rýží

Silnice plná skútrů je prý typickým obrázkem z Indonésie. Výjimkou mezi jejich řidiči nejsou ani malé děti. „Jízda je zkrátka taková divoká. Vede tu jedna hlavní silnice podél celého ostrova 
a kompletně celá cesta je obydlená, takže nic jako u nás – pole, les a pak až vesnice," dokresluje dopravní situaci její přítel.

Pobyt studentského páru na Bali má svůj každodenní harmonogram. První na řadě je snídaně. Samo téma indonéská kuchyně si vůbec žádá obšírnější popis.

„Bydlíme vlastně v českém komplexu, takže se tu mluví i vaří česky. Dají se ale ochutnat i místní speciality. Problém je tu s mléčnými výrobky, kdy běžná kostka sýra cihly vyjde desetkrát dráž než u nás. V restauraci si tedy nejčastěji dáváme rýži – té je tu hodně, všude se rozkládají rýžová pole, a kuřecí maso. Často jíme také nudle se zeleninou nebo toasty. Výborné je místní ovoce jako chlebovník, hadí ovoce, mango nebo papája," pochvaluje si třiadvacetiletá dívka. Někdy studenti využijí i nabídky jídla na ulici, ale pak je třeba si prý říct o méně pálivou verzi.

Ke každodenní rutině patří kromě jídla povinnost práce s místní faunou, na kterou se oba tolik těšili. „Kolem poledne chodíme obstarat zoo, pomáháme místnímu zaměstnanci. Krmíme zvířata ovocem – papájou, melounem, banány – a to zejména papoušky, zoborožce, dikobrazy, ale i cibetky, ovíječe nebo outloně, kteří se přikrmují krmnými ptáčky. Stejně tak se ptáčci dávají plazům. Také jim čistíme ubikace a sprchujeme je," prozrazuje Veronika. Volný čas pak konečně mohou věnovat poznávání ostrova Bali. „Navštívili jsme už botanickou zahradu, byli jsme v národním parku nebo ve městě Ubud – podívat se 
v místních chrámech, například opičím nebo sloním. Lidé jsou tu hluboce věřící. Na skútru jsme si dojeli do nedaleké Amlapurny, do tamního nákupního centra. Pojem nákupní centrum zní všedně, ale všechno je tu úplně jinak než u nás, je to taková napodobenina. Člověk si kolikrát říká, jak takhle mohou žít, že jim to nevadí, ale pak se podíváte na ty jejich spokojené a asi bezstarostné tváře a dojde vám to," říká studentka.

Oba chtějí 
chránit přírodu

S postupujícím poznáváním Indonésanů zjišťují, že jsou to lidé klidní, stále usměvaví 
a že „Na Bali není nic problém," – jak se místní naučili říct i pěkně česky.

„My jsme pro ně sice bohatí, ale – což spolu souvisí – 
i více vystresovaní, zamračení a uspěchaní Evropané," pokračuje Veronika a Standa přitakává. „Zjišťujeme, že mentalita lidí je tady úplně jiná než doma. Místní jsou hrozně přátelští. Pokaždé, kdy vás vidí, hned se ptají, jak se máte. Jsou ochotní vám v každém případě pomoct. Taky se tu nekrade a celkově jsou to takoví pohodáři. Asi je to dané i tím, že jsou vírou buddhisté a hinduisté," míní studenti.

Nahlédnutí do povahy Indonésanů ale nebylo prvořadým cílem cesty obou mladých lidí.

Touha po poznání přírody 
a vřelý vztah ke zvířatům dává tušit velký zájem Veroniky a Standy o jejich ochranu. Zkušenost z Bali jim může ukázat, jak jsou na tom jinde ve světě.

Podle jejich dosavadních poznatků se Češi jeví poměrně ekologicky založení.

„Co se týče ochrany přírody na Bali, tohle spojení tady místní asi nikdy neslyšeli. Odpadky po zemi nejsou žádnou vzácností. Pitná voda je tu jenom balená, takže jde dost na odbyt a trend třídění odpadů sem ještě nedorazil. Vše se hází do jednoho koše a troufám si říct, že to pak končí někde v moři," rozohňuje se nad nepořádkem mužská polovička páru.

Zároveň ale přiznává, že jim nedotčené kousky přírody tyto negativní zkušenosti dokážou vynahradit. „Před pár dny jsme byli šnorchlovat a pohled na korály je úžasný.  Tato lokalita patří mezi top desítku, co se týče 
biodiverzity čili rozmanitosti druhů," uzavírá Standa.

Dominika Dufková

Autor: Redakce

25.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

7

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Petr Jašek se v neděli sejde v Kladně s přáteli z církve

Kladensko - Lékař Petr Jašek (53) z Kladenska je český humanitární pracovník a dokumentarista. Veřejnosti se stal známým poté, co byl v prosinci 2015 zadržen súdánskými úřady v Char túmu. Tamním soudem byl odsouzen ke dvaceti letům vězení za údajnou protistátní činnost. V únoru mu byla udělena prezidentská milost a súdánský prezident nařídil jeho okamžité propuštění. Do České republiky se vrátil v neděli.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies