VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po patáliích s domem žádá jeho majitel zrušení památkové zóny v Třešti

Třešť - Když si František Svoboda před časem koupil dům v samotném centru Třeště poblíž autobusového nádraží, tak ještě netušil, jaké patálie ho při jeho opravách čekají.

12.12.2013 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
2 fotografie

Střecha domu Františka Svobody po opravěFoto: archiv Františka Svobody

Dům totiž stojí v městské památkové zóně a jeho rekonstrukce podléhá přísnému posouzení památkářů. Za to, že použil jinou střešní krytinu, než měl, mu nyní hrozí pokuta v řádech až desetitisíců korun.

I proto nyní majitel domu ve městě rozvířil debatu o tom, zda je vůbec nutné, aby Třešť měla městskou památkovou zónu. „Když jsem chystal rekonstrukci, podal jsem si žádost na příslušná místa, že chci opravit střechu, která byla v havarijním stavu. Mám společný krov se sousedem a jemu zatékalo do kuchyně, proto jsem památkáře žádal o rychlé vyřízení a sdělil jsem jim i termín, kdy to budu dělat," popsal Svoboda situaci, která odstartovala jeho lapálie s památkáři. Když se potom po třech týdnech úřady ozvaly, měl už František Svoboda střechu hotovou. „Vadilo jim, že jsem použil betonovou tašku místo pálené, i to, že jsem si dal zábrany kvůli padání sněhu ze střechy," vyjmenoval majitel úpravy, které se památkářům nezdály.

Když se snažil zjistit, zda má kvůli tomu, že dům stojí v památkové zóně, nárok na dotace, bylo mu prý sděleno, že nemá. „Na dotaci bych měl nárok v případě, že by šlo o památkově chráněný dům, což tento není," upřesnil Svoboda. Majitel domu v památkové zóně si totiž spočítal, že celá střecha z pálených tašek ho vyjde o 25 tisíc korun dráž, než kdyby ji dělal z betonových tašek. „Kdyby bylo možné získat od památkářů na ten rozdíl peníze, tak neřeknu půl slova," doplnil Svoboda s tím, že mu nyní hrozí pokuta. Jak velká, ale ještě neví. „Prý to může být sedm čtrnáct ale i pětadvacet tisíc," dodal majitel.

Podle odezvy z okolí Františka Svobody je prý naštvaných lidí s podobnými problémy v Třešti dost, zatím se prý však nikdo neodvážil ozvat. Sám proto začal jednat a podal na město žádost o odpamátnění Třeště.

„Poslal jsem na město žádost o odpamátnění zóny a setkal jsem se i se starostou, který navrhuje změnu hranic památkové zóny. Pro mě to ale nic neřeší, protože mám dům přímo v centru," zamyslel se nad návrhem města Svoboda. Ten také po městu chce, aby mu sdělilo, jestli má Třešť vůbec nějaké výhody z toho, že má městskou památkovou zónu. „Ptal jsem se, zda alespoň pokuty, které se v Třešti vyberou, jdou do městské kasy, ale prý nejdou a zůstávají na kraji. I proto trvám na tom, aby se Třešť odpamátnila," uzavřel striktně téma Svoboda s tím, že se jen tak nevzdá.

Změní se hranice?

Radnice se podle starosty Vladislava Hynka chystá na základě podnětu od majitele domu otevřít debatu o smyslu památkové zóny a o případných úpravách a změnách hranic. „Na začátek příštího roku svoláme schůzku za účasti dotyčného občana, památkové péče, jihlavského magistrátu a zkusíme se pobavit o možnostech úprav v památkové zóně," uvedl starosta Třeště.

Nevylučuje, že se dostane i na to, že se mají hranice památkové zóny, která zahrnuje zhruba čtvrtinu území města, změnit. Osobně je ale starosta spíše pro to, aby částečně památková zóna zůstala. „Je to značka města a historie, která městem prošla. Na druhou stranu je potřeba se zamyslet nad rozsahem památkové zóny a nad tím, jak nastavit lidská pravidla, ve kterých by se lidé orientovali," uvažuje starosta Hynk. Ten by byl i pro, kdyby vznikl dotační fond, který by majitelům nemovitostí pomáhal financovat vyžadované a mnohdy dražší stavební materiály.

Samo město také v minulosti při plánování obnovy zeleně na sídlišti narazilo na přísný metr památkářů. „Mít sídliště v památkové zóně považuji za nesmysl," podotkl Hynk. Památkovou zónu v Třešti vyhlásilo v roce 1995 Ministerstvo kultury, které jako jediné může v této věci učinit finální rozhodnutí a změnu.

Rozhodnutí ohledně toho, jak má majitel rekonstrukci v domě v památkové zóně provádět, vydává Úřad územního plánování jihlavského magistrátu. Podle vedoucího úřadu Tomáše Lakomého není třešťský případ nijak výjimečný. „Na základě podkladů od ústavu památkové péče jsme vydali rozhodnutí. V památkové zóně je vyžadován určitý typ střešní krytiny. V tomto konkrétním případě byla jiná," potvrdil Lakomý. I když se majitelům nemovitostí nelíbí, že nemohou využívat při opravách moderní technologie a postupy, musí stanovisko památkářů respektovat, případně se mohou odvolat. Toho Svoboda využil. Nyní čeká na rozhodnutí.

Autor: Jana Kodysová

12.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies