VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Polovina jihlavského odpadu se bude vozit do Brna. Jinak hrozí pokuty

Jihlava - Až sedm a půl tisíce tun odpadu z celé Jihlavy bude od příštího roku končit v brněnské spalovně. Na skládce v Henčově přitom končí ročně až dvakrát tolik odpadků. Polovina z nich proto půjde pryč.

23.5.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

Důvodem je nutnost likvidovat odpad jinak než skládkováním, jinak hrozí městu pokuty.

„Je potřeba, abychom začali plnit plán odpadového hospodářství, kdy bude třeba od roku 2013 aspoň padesát procent odpadů zlikvidovat jiným způsobem," přiblížil nutnost řešit problém s odpady mluvčí Služeb města Jihlava (SMJ) Martin Málek.

Kapacita henčovské skládky vystačí do roku 2018, poté měla podle původních plánů začít fungovat krajská spalovna odpadů, která by skládce ulehčila. „Původní termín výstavby krajské spalovny a její fungování bylo plánováno kolem roku 2018, ale nyní to vypadá nejdříve na rok 2020," doplnil pro úplnost náměstek jihlavského primátora Rudolf Chloupek. Při tomto tempu by ovšem henčovská skládka už na odpady nestačila. Nehledě na to, že by se nedařilo plnit plány odpadového hospodářství.

Překladiště jako dočasné řešení

Už v letošním roce by proto mělo v areálu v Hruškových Dvorech vedle třídicí linky vznikat překladiště, odkud se odpad bude vozit do spalovny v Brně. Překladiště by mělo mít kapacitu dvaceti tisíc tun ročně, přičemž Jihlava by chtěla nechat vyvážet do spalovny sedm a půl tisíce tun odpadu. „V tuto chvíli nelze říct, kdy se bude překladiště realizovat. Investice do něj by byla kolem jedenácti milionů," dodal Málek s tím, že náklady na likvidaci odpadků tímto způsobem by ročně stouply asi o 1,3 milionu korun.

Překladiště by fungovalo hned vedle třídicí linky a v případě, že by se podařilo na Vysočině spalovnu realizovat, dala by se postavená hala využít na další třídění odpadů. „Překladiště si lze představit jako takovou velkou halu, v níž by se odpad dotřiďoval a zavíral do speciálních barelů, ty by se potom převážely do Brna," vysvětlil Málek. Vznik haly na překládání odpadů je podle něj otázkou několika měsíců.

Autor: Jana Kodysová

23.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies