VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Potenciálních dárců kostní dřeně má Pelhřimovsko dost

Pelhřimov – Pravděpodobnost, že se člověk zapsaný v Českém národním registru dárců dřeně stane opravdu dárcem, je malá, ovšem i na Pelhřimovsku se to několika zaregistrovaným povedlo.

18.3.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Registr dárců kostní dřeně v Česku vznikl v roce 1992.

Pelhřimovská nemocnice s ním začala intenzivněji spolupracovat čtyři roky nato a  od té doby do něj vstoupilo 398 dárců z celého okresu. „Víme přitom minimálně o šesti zaregistrovaných, kteří byli v posledních asi osmi letech osloveni a stali se aktivními dárci, z toho dva teprve loni," uvedla staniční sestra oddělení hematologie a  transfuziologie pelhřimovské nemocnice Věra Šilerová.

Na to, že je Pelhřimov malé město s malou spádovou oblastí, je podle hodnocení zástupce primáře oddělení hematologie Hynka Poula obyvatel okresu v registru poměrně dost. „O aktivaci některého z dárců se dozvíme většinou až po odběru kostní dřeně, pokud k nám přijde na kontrolní vyšetření. Zdravotní stav dárců je totiž dál sledován, kdyby došlo k nějakým komplikacím," řekl lékař.

Kdo to je? Dárci krve

Podle Poulovy zkušenosti se většina zájemců o zapsání do registru rekrutuje z dárců krve, protože je osloví propagační materiály, s nimiž se na oddělení setkávají. „Při darování krve na transfuzní stanici mi už v začátcích spolupráce s registrem řekli o možnosti vstoupit do něj. Bylo to zrovna v době, kdy jsem se náhodou dozvěděl, že mou krev jednou dostala žena při těžkém porodu. Měl jsem z toho velmi dobrý pocit, a tak jsem neváhal. Pokud mohu darováním kostní dřeně někomu zachránit život, udělám to rád. Myslím si, že to není tak bolestivé a nebezpečné, aby to za to nestálo," prozradil jeden z potenciálních dárců z Pelhřimova.

Druhou skupinou zájemců o zapsání jsou kamarádi a příbuzní pacientů s diagnózou, pro niž jednou z léčebných metod může být transplantace kostní dřeně.

„Projeví pak tedy zájem na základě osobní zkušenosti. Ačkoli někdy je jejich primární motivací to, že by rádi darovali dřeň právě blízkému člověku. V takovém případě se jim však od lékařů dostane vysvětlení, že shoda je, nejde-li o sourozence, velmi nepravděpodobná," poznamenal Hynek Poul.

Podmínky pro vstup do registru jsou podobné jako u dárcovství krve, rozdíl je ve věkovém omezení. Do registru dárců kostní dřeně může vstoupit zdravý člověk od osmnácti do pětatřiceti let věku. Překážkou není například užívání antikoncepce, léků na sníženou funkci štítné žlázy nebo vitamínů, ale člověk by za sebou neměl mít vážnější onemocnění, hlavně třeba nádorového charakteru.

Samotné provedení zápisu do registru je velmi jednoduché. Zájemce vyplní dotazník obsahující otázky na možná onemocnění a riziková chování, která by mohla být zdrojem některých infekcí. Dotazník obsahuje také souhlas se zařazením do registru a zároveň s vyšetřením DNA, na kterém je hledání shody mezi dárcem a příjemcem založeno.

Po splnění administrativních úkonů je potenciálnímu dárci odebrána jedna zkumavka krve, která je poté odeslána do dárcovského centra v Plzni. Na základě dárcova souhlasu je tam vzorek zamražen a uchováván.

Před započetím vyhledávání dárce v registru se přistupuje k testování sourozenců, pokud je pacient má. „Mezi nimi je totiž největší pravděpodobnost shody transplantačních znaků, zatímco u ostatních příbuzných je už jen nepatrná. Kvůli variabilitě genetické informace je šance nalézt shodu jinde než u sourozence velmi nízká, ale naštěstí k tomu dochází.

Vhodný dárce je kontaktován plzeňským centrem, kde se jej zeptají, jestli se nezměnil jeho zdravotní stav a zda si dárcovství nerozmyslel. Pokud nic z toho nenastalo, jede pacient do Plzně, kde jsou mu provedena vyšetření obdobná jako při darování krve – screening infekcí jako žloutenky, HIV – a komplexní interní vyšetření," popsal zástupce primáře, co předchází transplantaci.

„Mluvíme sice stále o kostní dřeni, ale primárně jde o kmenové buňky, které jsou tím životzachraňujícím materiálem," upřesnil Poul. Z nich se tvoří všechny složky krve. Místem krvetvorby, kde sídlí kmenové buňky, je právě kostní dřeň, jejíž množství je u dospělého člověka největší v lopatě kosti kyčelní. Do ní se při tradičním způsobu odběru vpíchne silnější jehla a potřebné množství kostní dřeně se odtud odsává.

„Tento odběr se děje v celkové anestezii. Vpichů totiž musí být několik a vše trvá zhruba tři čtvrtě hodiny, proto by byl při vědomí nebo při lokálním umrtvení odběr bolestivý a těžko pro dárce zvladatelný," vysvětlil.

Možný je i odběr přímo z krve

Existuje ale i druhá možnost odběru. „Dárci jsou podány stimulující faktory, které umí nabudit krvetvorbu, takže v kostní dřeni v nadbytku vznikají kmenové buňky. Za normálních okolností je v krvi nemáme, ale v tomto okamžiku se do ní začnou vyplavovat, a mohou být tedy separovány přímo z ní. Je to asi čtyřhodinová procedura, šetrnější v tom, že není nutná celková anestezie a nejsou prováděny vpichy do kosti, jenom do žíly, takže není bolestivá," ozřejmil výhody Poul.

Odběru zato ale podle něho předchází několikadenní – zpravidla čtyřdenní – aplikace růstových faktorů. Provádí se sice standardně po celém světě, ale raději se po tomto způsobu odběru u dárců sleduje, zda tento druh stimulace v budoucnu neovlivní dárcovu krvetvorbu. „Zatím se podle všech studií a sledování zdá, že nikoliv, každopádně má ale dárce vždy možnost si formu odběru vybrat," dodal s tím, že pro některé pacienty je sice vhodnější separát z krve, pro některé zase kostní dřeň, ale i tak se rozhodnutí ponechává vždy na dárci.

Sám Hynek Poul v registru dárců není, i když vstoupit chtěl. „V okamžiku, kdy jsem se k zápisu rozhodl, jsem už byl jako dárce neperspektivní. V té době byly podmínky stran věku přísnější a po třicátém roce věku mě již do registru nechtěli. Navíc mám poměrně vzácný krevní K antigen, kvůli němuž nejsem obecně jako dárce pro většinu příjemců vhodný," svěřil se.

Pro českého pacienta se vždy nejprve hledá dárce v českém registru, ale státy s vyspělým zdravotnictvím mají registry propojené. Vzájemně si tedy mohou darovat obyvatelé Evropské unie, Spojených států a Kanady, přičemž systém je založen na anonymitě a dárce a příjemce se o sobě navzájem mohou dozvědět pouze, jakého jsou pohlaví a z které země pocházejí.

Pokud registrovaný člověk nezmění názor nebo mu nepřestane dárcovství dovolovat jeho zdravotní stav, zůstane v registru do šedesáti let. V případě darování kostní dřeně mezi sourozenci se připouští i věk vyšší.

Autor: Dominika Dufková

18.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies