VYBERTE SI REGION

Potkani se letos přemnožili. Toho svého v Jihlavě máte i vy

Jihlava - V krajském městě Vysočiny probíhá deratizace. Nevynechají se ani místa bez hlodavců.

16.4.2014
SDÍLEJ:

S tím, jak vypadá deratizace, tedy zásah proti přemnožení hlodavců, se v úterý mohli seznámit i novináři. Podívali se do kanalizační sítě v Komenského ulici, u Horáckého divadla. Pro některé zúčastněné to byl zážitek, na který dlouho nezapomene.Foto: Deník/ Libor Plíhal

Je úterý ráno a my stojíme před otevřenou kanalizační šachtou v Komenského ulici v centru Jihlavy, jen kousek od Horáckého divadla. Společně s deratizátory lezeme po žebříku dolů a vydáváme se do útrob jihlavského kanalizačního systému.

Specializovaní pracovníci v chodbičkách postupně pokládají několik nástrah, které vyhubí přemnožené hlodavce, zejména potkany. Těm se letos v Jihlavě daří kvůli mírné zimě. V některých lokalitách, například na sídlištích, je jejich výskyt dokonce vyšší i o 50 procent. Pozná se to podle většího počtu děr a nor, ty můžete najít v trávě nebo u kanalizačních vstupů. Zvířata se také mnohem více pohybují na povrchu.

„Nejprve musíme sebrat a odstranit všechny nástrahy z loňska. Je jedno, v jakém jsou stavu, potkany už stejně nevábí. Pak na suchá a vhodná místa položíme krabičky s návnadou, zabalenou do igelitu s jednou perforací. Nástrahy obsahují obilovinu, šrot, rybí moučku a účinnou látku bromadiolon," vysvětluje v jedné z kanalizačních chodeb deratizátor František Skřivánek ze zlínské firmy Deratex.

A pro zajímavost doplňuje, že látka bromadiolon ve velkém množství působí jako jed na hlodavce, v malém množství se v lékařství používá pro pacienty jako přípravek na ředění krve. K otravě hlodavce stačí zhruba jedna polévková lžíce směsi, o jednu krabičku neboli nástrahu se podělí asi dva jedinci.

„Konec nastane za tři až pět dní. Potkanům nepomůžou ani ochutnávači, kteří mají sondovat nebezpečnou potravu. Pokud totiž uhynou za několik dní, zvířata už nepoznají, kde přesně ti druzí jed sežrali. Ve stokách mají hodně nejrůznějších lákadel v podobě zbytků jídla, dříve nebo později však neodolají ani chuťovce, kterou jsme jim tu nachystali my," popisuje účinnost návnad na hlodavce Skřivánek. Otrávená zvířata nejsou moc vidět, před smrtí se stahují do ústraní, do nor a děr. Nepotkáváme je ani ve stokách, kudy procházíme.

Celkem šestnáct deratizátorů během několika dnů po celé Jihlavě položí okolo tří až čtyř tisíc nástrah. Kromě kanalizačních sítí je umístí také na veřejná prostranství, do podniků, obchodů, firem, škol, domů a podobně. Nevynechají se ani místa, kde se dosud hlodavci nevyskytovali. Je totiž jasné, že se tam hlodavci přesunou z již ošetřených jihlavských lokalit. Návnady na hlodavce nejsou nebezpečné. Jen někdy se stane, že se jimi přiotráví psi a kočky, které je sežerou. „Jako účinná pomoc při otravě směsí z nástrahy slouží vitamin K. Zvíře tedy můžete zachránit," dodává na závěr deratizátor.

S netradiční exkurzí v kanalizační síti se loučíme s vědomím, že každý obyvatel Jihlavy má údajně více než jednoho svého potkana. A říká se, že svého potkana má vlastně každý obyvatel republiky.

ZUZANA MUSILOVÁ

Autor: Redakce

16.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
24 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies