VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Povodňová dotace platí i na rozhlas, Bystřice proti vodě

Bystřice nad Pernštejnem - Pět milionů a tři sta tisíc korun získali na protipovodňová opatření v Bystřici nad Pernštejnem. Peníze jdou z grantu Státního fondu životního prostředí a jsou určeny na místní bezdrátový rozhlas. Ten bude zrekonstruován ještě letos.

17.5.2012
SDÍLEJ:

Městský rozhlas.Foto: Karel Dvořák

„Je to trochu paradox, ale dotační titul z povodňových škod se na pořízení nového rozhlasu ve městě vztahuje, protože právě s místním rozhlasem je spojeno varování a vyhlašování nebezpečí při velké vodě," informoval bystřický starosta Karel Pačiska.

Bystřice, konkrétně její místní části Rovné a Divišov, byly povodněmi postiženy dva roky po sobě. „Celková hodnota bezdrátového rozhlasu v Bystřici činí šest milionů korun, takže město se na akci bude spolupodílet částkou sedmi set tisíc korun. Možná to bude i méně, záleží na tom, jaká cena vzejde z nabídek ve veřejné soutěži," přiblížil bystřický starosta.

V současné době ve městě funguje místní rozhlas z osmdesátých let minulého století, který je značně poruchový. „Rozhlas je dlouhodobou potíží. Opraví se to na jednom konci a přestane to fungovat na druhém. Navíc vznikají další problémy, když se překopávají komunikace," uvedl Karel Pačiska.

Zprávy na Zubštejně

Ve všech deseti místních částech Bystřice už bezdrátový rozhlas z dřívější doby funguje a s kvalitou hlášení zde nejsou problémy. „Třeba na Zubštejně je z Pivonic slyšet hlášení zcela jasně a srozumitelně, zatímco v Bystřici samé, například v Nové čtvrti nebo v ulici Rudolfa Vaška jenom chrčení a praskání," poznamenal starosta. „Někde není hlášení rozumět vůbec," potvrdila Adéla Kotoučková z Bystřice.

„Je sice dobré, že hlášení si mohou lidé přečíst i na webových stránkách města, ale to využívají hlavně mladí, kteří jsou přes den v práci. Většině starších penzistů, kteří jsou na pravidelná hlášení rozhlasu navyklí a poslouchají ho nejčastěji, internet nic neříká," myslí si žena.

V souvislosti s tím v bystřické radnici uvažovali i o dalších alternativních formách šíření důležitých informací mezi obyvatele města.

„Přemýšleli jsme také o sms zprávách rozesílaných lidem do mobilních telefonů v době obvyklého vysílání, tedy v pondělí, ve středu a v pátek, ale nakonec jsme zůstali u myšlenky klasického místního rozhlasu. Ten se stále jeví jako nejlevnější, tedy pokud už ve městě zavedený je a nemusel by se budovat celý znovu. Navíc zdejší lidé jsou už na něj za dlouhá desetiletí zvyklí," vyjádřil se starosta.

Doplnil, že po dobudování bezdrátového rozhlasu tak bude rozhlas v Bystřici i v jejích místních částech fungovat ve stejném systému.

Dotační peníze na rekonstrukci bystřického místního rozhlasu, jakožto systému varování před povodňovým nebezpečím, podpoří protipovodňová opatření hrazená státními penězi, jež byla v Rovném provedena v předchozích letech.

Autor: Lenka Mašová

17.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

DOTYK.CZ

Kandidát na šéfa ČT Dvořák: do televize se vrátili respektovaní tvůrci

Představujeme jednotlivé finalisty volby generálního ředitele České televize. Všichni odpovídali na tytéž otázky, jež se týkaly jak zhodnocení současné podoby veřejnoprávní televize, tak i jejich vlastní vize. Dnes odpovídá současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies