VYBERTE SI REGION

Přednost na náměstí mají mít lidé, ne auta, říká architektka

Třebíč /ROZHOVOR/ - Karlovo náměstí. Třebíčský evergreen, který vzbuzuje vášně mezi politiky i obyvateli už dlouhá léta. Většina Třebíčanů se shoduje, že by si centrum města důkladnou rekonstrukci zasloužilo. Myslí si to i Nikola Piálková a Soňa Formanová, dvě třebíčské studentky, jenž natočily dokument o náměstí nazvaný V sedum u Cyrila.

28.3.2015
SDÍLEJ:

Nikola Piálková (vlevo) a architektka Soňa Formanová spolu natočily krátký dokument o Karlově náměstí nazvaný „V sedum u Cyrila“. Formanová v něm pojmenovává problémy centra města z pohledu studentky architektury.Foto: Deník/ Tadeáš Mahel

Pětadvacetiletá Soňa Formanová studuje na ČVUT v Praze architekturu a stavitelství. Třebíčské náměstí ji coby patriotku zajímá.

Soňo, jak jste se k natočení dokumentu o Karlově náměstí dostala?

Minulé léto jsem navíc měla možnost vyjet na dvoutýdenní workshop do Rakouska, který byl zaměřený právě na maloměstské zásahy a urbanismus ve městě. Tam jsem měla možnost nahlédnout pod ruce zkušených urbanistů a tak mě to nadchlo, že jsem se o to, jak město funguje, začala víc zajímat. Začala jsem přemýšlet nad tím, jak třebíčské náměstí funguje, nebo spíš nefunguje. Potom Nikola přišla s nápadem dokumentu, což mi přišlo jako skvělá příležitost o tom zjistit víc.

V dokumentu jste říkala, že většina Třebíčanů tuší, že na náměstí je něco špatně, ale neumí to pojmenovat. Zkuste shrnout, co všechno je na náměstí z pohledu architekta špatně.

Shrnout to je strašně těžké, nejde jenom o náměstí, ale o celé centrum. Základní problémy uvádím v dokumentu, ale šest minut je tak strašně krátká doba, že to úplně nejde. Takovou věc většinou architekti řeší ve skupině x měsíců.

Jeden z největších problémů náměstí, který je vidět na první pohled, je velký provoz. Jaký stav by podle vás byl ideální? Kdyby na Karlovo náměstí zajížděly jenom autobusy a zásobování?

To by byl stoprocentně ideální stav, ale nejsem si jistá, jestli jsem toho schopni dosáhnout. Dopravní situace v Třebíči je taková, že nemáme žádný objezd, takže logicky město bude dopravou trochu více zatížené. Velmi elegantně by se to podle mě dalo řešit parkovacím domem, který není tak drahý jako podzemní garáže. Ty jsou podle mě utopie, peníze na ně nikdy nebudou. Už jenom přetahat kvůli garážím inženýrské sítě by bylo tak strašně nákladné, že si to nedovedu představit. Jako strašný problém pak na náměstí vnímám spodní silnici. Je obrovsky široká a nemá jediný přirozený retardér. Řidiči tam nasadí rychlost a pak se zlobí, že lidi všude přebíhají. V prostoru náměstí by to přitom mělo být naopak.

Při zklidnění dopravy by mohlo být reálné, že si člověk cíleně vezme na náměstí knihu, koupí si kávu a na chvíli posedí?

Čtěte také: Studentky natočily dokument o náměstí. Radní jej kritizují

Přesně tak. Třebíčské náměstí je obsypané krámky, které nemají pro lidi pořádnou hodnotu. Chybí tam kavárny, pořádná restaurace. Nedovedu si představit, že by na náměstí přišla restaurace a udělala krásnou zahrádku, kde si večer někdo sedne a bude jenom koukat kolem sebe. Jde o to, že spodní promenáda, a ta horní vlastně taky, je strašně úzká. Lidi potom pořád někam spěchají, prodírají se mezi dalšími lidmi a vlastně nemají důvod se zastavit.

V dokumentu mě zaujala věta, kdy říkáte, že výrazné ozelenění by náměstí vzalo charakter. Jal to myslíte?

Reagovala jsem na poměrně hodně názorů, které jsem četla v diskuzích na facebooku, které říkají, že na náměstí by měl být park. Náměstí ale vždycky bylo vytvořené jako plocha s kulturní a shromažďovací funkcí. Třeba Karlovo náměstí v Praze skončilo jako jeden velký park. Jeho prostor je naprosto neuchopitelný, lidé jej jako náměstí nevnímají a myslím si, že mu to ublížilo.

Takže se zelení opatrně?

Rozhodně nejsem proti stromům. Stín a voda na náměstí rozhodně pomohou, lidé se v létě lépe aklimatizují, budou mít důvod na náměstí odpočítávat a využijí prostor náměstí, který v Třebíči máme nádherný. Ale park by to být neměl.

Na Karlově náměstí spousta lidí přebíhá mimo přechod. Četl jsem, že když se taková věc na některém místě děje pravidelně, není to o tom, že by byli lidé líní, ale problém je v prostoru, který se jim nepřizpůsobil. Je to tak?

Je to přesně tak. Je to důsledek prostoru náměstí a lidi vlastně nemají jinou možnost. Když si představíte, že půjdete od Jejkovské brány na parkoviště pro auto, nikdo vás nedonutí jít k Cyrilovi a přejít až tam. Je to chyba toho, že tady mají přednost autobusy a auta. Řidiči prostě musí tolerovat, že tam lidi budou chodit, protože o tom to celé je, to je charakter náměstí.

Autor: Tadeáš Mahel

28.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies