Přesvědčit se o tom může každý, jde totiž zároveň o první pasivní penzion v Česku.

Na návštěvníka dýchne čistý vzduch a místnosti s velkými okny směrovanými pokud možno na jih. „Začalo to už vlastně výběrem stavebního pozemku, už tehdy jsme mysleli na zisk, který nám takové nasměrování domu v budoucnu přinese," řekl majitel Stanislav Martínek.

Topná sezóna pro něj ani v prvním listopadovém týdnu zatím nezačala, přesto bylo v domě, i přes sychravé sobotní ráno, přes 22 stupňů Celsia. „Elektrické topení se nám zatím ohřálo dvakrát, za letošní podzim jsme protopili asi pět, možná deset korun," podotkl Martínek.

Nízkých nákladů na energie by s rodinou nedosáhl jen díky slunečnímu svitu a teplu z jihu, které se do nejprosklenější části domu opírá. „Je to i díky kvalitním oknům. Jsou v nich trojskla, která mají dobrou propustnost a jsou pokovovaná. Teplo se tak nedostane ven, odrazí se zpět dovnitř," vysvětlil majitel pasivního domu.

„Stavební náklady jsou srovnatelné s běžným domem. To, co jsme totiž ušetřili na plynové přípojce nebo podlahovém topení, jsme dali za kvalitní zateplení a rekuperaci," zamýšlel se Martínek.

Devadesátiprocentní tepelná účinnost

Právě rekuperace, která zajišťuje výměnu vzduchu v domě, je jeho důležitou součástí. „Dejme tomu, že by venku bylo minus patnáct stupňů. Tento vzduch si vezmeme, pod zemí se sám ohřeje na nulu a s touto nulou pracuje rekuperační jednotka. Odvádí špatný vzduch z kuchyně, toalety a koupelny a přivádí ten čistý zvenku. Ve výměníku se ten čistý ohřeje od toho, který jsme v domě ohřáli, a vstupuje do domu," líčil Martínek. Tento způsob má až devadesátiprocentní tepelnou účinnost," poznamenal.

Špatnost vzduchu se označuje jednotkou ppm. Čím vyšší hodnota, tím je ve vzduchu víc oxidu uhličitého a tím je i pro člověka škodlivější. „A to až s dlouhodobými zdravotními následky. Laicky se dá říct, že jde o vydýchatelnost vzduchu. Bezpečná je hodnota do 70 ppm," mínil majitel rodinného domu s tím, že zdraví přijatelný vzduch si koriguje rekuperační jednotka sama.

Právě v problematice rekuperací je Stanislav Martínek jako doma. V oboru totiž přímo podniká. „Do roku 2015 bude možné ještě domy bez rekuperační jednotky stavět, potom už ji budou muset mít všechny nové," připomněl.

Starousedlíci kroutili hlavou a měli je za blázny

Roční náklady na vytápění domu elektřinou spočítal na 3200 korun, další tři tisíce vynaloží na výměnu filtrů v rekuperaci. „Když slyším, co kdo platí za plyn nebo tuhá paliva, tak si myslím, že je to v pohodě," poznamenal.

Zavzpomínal taky na starousedlíky, kteří nad stavbou jeho pasivního domu kroutili hlavou. „Měli nás za blázny. Některé lidi prostě nepřesvědčíte, oni se ani nechtějí nechat přesvědčit. Jsou to ale často lidi, kteří si pletou rekuperaci s klimatizací," odvětil Martínek. „Je to ale každého věc, každý se může rozhodnout, jak chce," dodal.

Otevřenými dveřmi svého domu se stal součástí mezinárodní akce a připojil se tak k dalším tisícům spokojených majitelů pasivních domů. V Česku se akce konala letos posedmé.

„Během prvního ročníku byl otevřený pouhý jeden pasivní dům, během druhého sedm a loni to již bylo něco přes čtyřicet domů. Letos je to ale skoro o třicet více," připomněl ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta.