VYBERTE SI REGION

Ředitelka jihlavské zoo: Nechceme zvířata pouze vystavovat a ukazovat

Jihlava /ROZHOVOR/ - Zoologická zahrada Jihlava přepisuje vlastní historii. Do dvou let, vlastně ještě dříve, bude jiná. K nepoznání jiná. Proces pomalých, postupných a „evoluční" změn, jež zahradu formovaly po dlouhé roky, letos zcela zvrátila architektonická „revoluce".

24.11.2012
SDÍLEJ:

Eliška Kubíková šéfuje jihlavské zoologické zahradě od roku 2005. Na snímku hladí klokana, zvíře, které je symbolem australského kontinentu. Expozice „Austrálie“ je součást velkolepého projektu Zoo pěti kontinentů.Foto: Zoo Jihlava/ archiv

Návštěvníci, kteří do zoo míří původním vchodem od řeky, seshora z náměstí, hned nezaznamenají, že se něco děje ovšem na pozemcích za novým vstupem už ze země vyrostly zcela nové stavby. Tady vzniká Zoo pěti kontinentů, projekt za více než sto milionů korun.

Na stěně kousek ode dveří kanceláře Elišky Kubíkové, ředitelky zahrady, visí reprodukce staré de Witovy mapy světa Nova Totius Terrarum Orbis Tabula ze 17. století. Jihlavská zoo však vyhlíží budoucnost. Budoucnost, kterou sama tvoří.

„Nechceme zvířata pouze vystavovat a ukazovat. Chceme nabídnout něco víc. Všechno má nějaký vývoj a dnešní zoologická zahrada, to už není a nemůže být jenom klec, klec, klec, výběh a zase klec, byť prosklená. Zoo pěti kontinentů bude jako celek o něčem vypovídat. Vedle nových expozic zvířat poskytneme návštěvníkům i zeměpisné, kulturní a další informace. Naším cílem je, aby měli lidé z návštěvy zahrady nějaký pocit že se na chvíli ocitli v Africe, v Austrálii… A aby se, kromě toho, že něco uvidí, také spoustu věcí dozvěděli," říká Eliška Kubíková. Zahradě v Jihlavě šéfuje už sedmým rokem.

Jihlavské zoo bylo letos 55 let. Jde o turisticky nejvyhledávanější cíl na Vysočině. Příští rok bude mít zahrada i žirafy. Získali jste další nové pozemky. Máte velkolepé plány, které také uskutečňujete… Opravdu je i z vašeho pohledu všechno tak růžové, jak to vypadá?

Děláme všechno pro to, aby to zvenku vypadalo růžově, ale samozřejmě z naší strany to není žádná procházka růžovým sadem. To, co se tu letos odehrává, je něco v historii zahrady nevídaného. Je rozestavěná řada objektů. Pro nás je to velké vypětí, ale pro návštěvníka to zas není nějaká zvláštní zátěž ten prochází novou částí zoo celkem bez problémů. A někoho může pohled na stavbu expozic i zaujmout. Trošku se ale obáváme příštího roku, kdy se stavební ruch přesune do původní části zoo. Ale to už bude nová část hotová.

V jaké fázi je nyní projekt Zoo pěti kontinentů?

Některé objekty, například Austrálie, už jsou prakticky hotové. Ale to neznamená, že každý nový objekt budeme hned zpřístupňovat návštěvníkům. Každopádně v průběhu příštího roku budou jednotlivé expozice v nové části zahrady postupně otevírány. Můžu již teď říct, že zmíněnou Austrálii otevřeme pro veřejnost v dubnu. A v červnu už bude zpřístupněna expozice žiraf čili expozice Afriky. Jiné části ještě podstoupí určité kosmetické úpravy, třeba expozice opic nebo hyen, takže zde se ten termín zpřístupnění mírně posune. Jinak celý projekt Zoo pěti kontinentů by měl být hotový do konce roku 2014.

Povězte, tahle myšlenka vzešla z nějaké panelové diskuse, nebo to byl váš nápad? A v ostatních zoologických zahradách v Česku jdou stejným směrem?

I jiné zahrady v zemi zažívají stavební boom. Nejsme zas až takovou výjimkou. Jsem ráda, že se v tomto ohledu můžeme ostatním zoologickým zahradám rovnat…

Takže to byla svým způsobem nutnost?

Zcela jistě to byla nutnost. Když naše zahrada zhruba před deseti lety získala nové pozemky, zvažovalo se, co s nimi. Lidi později procházeli krásným novým vstupem, ale říkali si: tady nic nemají než došli do původní části zoo… A když pak přišel dotaz, jak bychom naložili s určitou částkou peněz, která se pohybovala okolo sta milionů korun, bylo potřeba rozhodnout se velmi rychle… Já ani můj předchůdce jsme nikdy předtím neuvažovali v takovýchto číslech byla to ohromná částka. Počítali jsme vždy s tím, že rozvoj zoo bude pozvolnější… Měla jsem vymyšlené různé drobnější nové expozice, postupné úpravy…

Evoluční úpravy…

Evoluční. Tak! Ale najednou tu byla příležitost, která byla skutečně něčím nad naše očekávání. Nebylo však příliš času řešit to nějakými dlouhými zasedáními a konzultacemi v širokých kolektivech, protože tak bychom se nikam nedostali. Když máte k dispozici slušnou částku peněz, máte milion možností, co s nimi udělat. Tak jsem to nakonec, přiznám se, rozhodla sama, a vzala jsem to na svá bedra. Moje představa byla ovšem už předtím taková, že naše zahrada by měla nějakým způsobem reprezentovat jednotlivé kontinenty a zvířata ukazovat právě v souvislosti s tímto.

Jihlavské zastupitelstvo nedávno odsouhlasilo odkup pozemků od firmy Modeta Style. Ty prý hodláte využít jako zázemí…

To je pro nás nesmírně důležité. Zatím se to celé ještě odehrává na úrovni majitel objektu a město. Až dojde k nákupu té nemovitosti, pak by město mělo pozemek převést na zoologickou zahradu, která bude jeho uživatelem. Počítáme s tím, že by to mělo být do konce roku. Samozřejmě se tam ale hned nepřestěhujeme. Bude třeba všechno především logisticky dobře promyslet. A je to i o investicích. Potíž by mohla být ve způsoby dopravy jak a kudy tam všechny věci vozit a podobně. Ten objekt bude také potřebovat úpravy. Je to stará budova, takže opravit střechy, zařídit dodávky energií, vody vybudovat sítě…

Jak to zvládnete? Nebo vám magistrát nějak pomůže?

Bude to na nás. Musíme si nějak poradit. Ale s ohledem na to, že návrh rozpočtu pro příští rok bude výrazně zkrácen, a v situaci, kdy nám budou růst náklady, to bude velice náročné…

Co se bude dít v zoo přes zimu?

V zimě se chceme věnovat vnitřkům. Ty stavby vlastně už stojí. Nebudeme se tedy věnovat tolik vnějším částem, ale interiérům a jemnějším záležitostem. Na řadu přijde zařízení a vybavení expozic. Přes zimu musíme dotáhnout spousta drobností.

Máte v plánu pořídit si pro každý „kontinent" i nějaká nová zvířata?

Původním záměrem projektu bylo především zlepšení podmínek stávajících zvířat, těch, která máme, plus přidat i nějaká navíc. Hlavně jsme si přáli mít žirafy.

Jak to tedy se žirafami vypadá? Kolik jich bude? A kdy přijedou?

Je to trošičku zamotanější a složitější. My jsme museli upustit od prvotní ideje, že bychom od začátku měli nějakou ideální sestavu chovnou skupinu, nejlépe samce se dvěma samicemi… Tak jsme si to představovali. Realita je však momentálně taková, že počty samců v zoologických zahradách narostly, je jich skutečně hodně, a není je prakticky kam umisťovat. Přitom ta zvířata jsou důležitá. Třeba v momentě, když někde samec uhyne nebo má nějaký problém, tak je potřeba nahradit ho jiným vhodným jedincem. Prostě musí být jakési genetické banky živá zvířata, samčí skupiny. To se nyní tvrdě hlídá a prosazuje.

Zatím tedy budete mít samce?

Ano. Ale byly tu značné problémy v komunikaci s koordinátorem chovu žiraf. Dlouho jsme se nikam neposunuli. Záchranný program Evropské asociace zoologických zahrad má člověka, který vše koordinuje. Bohužel jsme se zrovna trefili do doby, kdy tímto koordinátorem nebyl úplně ten pravý člověk. Po čase byl vyměněn a nastoupil místo něj nový. S ním začínáme novou komunikaci… Je ovšem jasné, že nový chovatel, kterým my jsme, musí mít zpočátku zmíněnou samčí skupinu. Tohle je neprůstřelné. Zatím víme jen to, že bychom měli mít dvě zvířata.

Odkud budou?

To je právě to, co nám zatím nikdo není ochoten sdělit. Z pohledu onoho koordinátora je duben, kdy bychom si už přáli mít žirafy v Jihlavě, tak vzdálená doba, během níž se toho může tolik stát, že se ještě nechce zavazovat nějakými konkrétními sliby..

Takže není známo ani to, jaký to bude druh? Jestli to budou žirafy Rothschildovy, či jiné?

To je další věc. Všechno se stále mění. Můžeme trvat na tom, že chceme žirafy Rothschildovy, které jsou nejčastěji chované. Ale zdá se, že je v současné době potřeba posílit chov žirafy síťované. Asi by tedy bylo dobré, kdyby se našli noví chovatelé právě tohoto druhu… My to nyní zvažujeme. Chovatelské zkušenosti zatím nemáme, tuto myšlenku tedy necháme ještě dozrát. Ale nejpozději začátkem roku se rozhodneme. Musíme s předstihem zajistit transport, vzít v potaz spoustu věcí, zamluvit si auto…

Také aby bylo pro převoz vhodné počasí, že?

Přesně. Je toho spousta… Ta zvířata také mohou být ze dvou zahrad, takže by to byly dvě cesty… A především bychom chtěli, aby už byl v okolí toho chovatelského zařízení klid. Žirafy jsou plaché, nemají rády změny, špatně reagují na nečekané podněty… Exteriér je už před dokončením, jenomže kolem něj se dál pracuje na součástech africké expozice děláme prostory pro kopytníky, opice, hyeny… Ale nemůžeme si dovolit, aby se v těch místech pohybovala těžká technika, když už tam ty žirafy budou a kdy se tam budou aklimatizovat. Jsme tedy trošku v presu. Na jednu stranu bychom toho času potřebovali více, na druhou stranu už bychom byli rádi, aby to bylo všechno co nejdříve hotové.

Přivezete mladá, nebo už dospělá zvířata?

Byla by to mladá zvířata. Samci kolem tří čtyř let. Mladé zvíře je přizpůsobivější, také se mnohem více hodí pro chovatelské účely.

Návštěvnost zoo se pohybuje kolem 250 tisíc lidí ročně? Jak se podle vás zvýší poté, co bude hotová Zoo pěti kontinentů?

Věřím tomu, že návštěvnost po zpřístupnění nových expozic vzroste výrazně. Můj odhad je 300 tisíc návštěvníků. Ale nemůžeme to asi očekávat v době, kdy se děje, co se děje: krize, šetření… Jednotlivé roky můžou mít výkyvy v návštěvnosti. Ale až bude vše hotové a lidé to uvidí, tak očekávám, že se strhne lavina zájmu. Až se ta zvěst rozšíří… (usmívá se) Pro nás to bude ale na druhou stranu opět zátěž. Když k nám přijede ročně 300 tisíc návštěvníků, tak je také musíme nechat někde zaparkovat, že? Lidé budou očekávat, že se budou moci někde občerstvit a že budou mít k dispozici i další servis… Myslím si však, že během nějakých čtyř let se to všechno zkonsoliduje.

Ekonomika je dnes alfou a omegou. Jak velký a podstatný je pro zoo zisk z návštěvnosti? A jak moc by vám těch plus minus 50 tisíc lidí ročně navíc pomohlo?

Velmi. Vemte si, že dotace města činí přibližně třetinu našich celkových nákladů, to znamená, že my si skoro dvě třetiny musíme pro naši existenci pořídit vlastním úsilím. A z toho je hlavní příjem právě z návštěvnosti… Jestli nám někdo chce pomoct, tak ať opravdu do zoo přijde. Stojíme o každého návštěvníka. Ale nejen kvůli ekonomickému hledisku. Vždyť všechno to, co děláme, děláme proto, aby lidé něco viděli, zažili, pochopili…

Jaký je vlastně zájem o adopce zvířat a sponzoring? Seznam na vašem webu je dlouhý…

Je to několik stovek lidí, skupin lidí, organizací, škol… My jsme vděčni za každého, kdo nám nějakým způsobem chce přispět.

Třeba i dárcovskou esemeskou…

I tou esemeskou, samozřejmě. Byli bychom rádi, aby si lidé vybudovali k zoo vztah. To je pro nás to nejdůležitější. Ta částka, která se takto nasbírá, není úplně zanedbatelná, ale ani rozhodující, aby tu zoo zachránila… Pro nás by bylo ideální, kdyby se objevili i velcí sponzoři a přispěli nám částkami, které by skutečně zásadně ovlivnily rozpočet zahrady.

ROMAN STREICHSBIER

Autor: Redakce

24.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Lidé o teletext nepřijdou, bude i v novém TV vysílání

Do čtyř let všechny domácnosti v ČR přejdou na vysílání ve formátu DVB-T2. Textové zpravodajství to nakonec „přežije". Jestli si myslíte, že v době internetu je teletext „mrtvé médium", jste na omylu.

Muslimové v Česku nejsou dle knihy monolit, ale pestrá skupina

Brno - Muslimská komunita v Česku je mnohotvárnější a etnicky pestřejší, než jak ji vidí většinová společnost. Její členové se také liší v přístupu k víře a pravidlům. Vyplývá to z obsáhlého souboru studií, který pod názvem Muslimové v Česku vydalo brněnské nakladatelství Barrister&Principal.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies