VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisér Obludária Petr Forman: Svět pokleslých žánrů jsme zvolili schválně

Žďár nad Sázavou - Petr a Matěj Formanovi přivezli do Žďáru „pokleslou putovní show", jak nazývají Obludárium, veleúspěšné představení svého Divadla bratří Formanů. Představení coby kočovný kabaret už od roku 2008 putuje Evropou. Je jedinečné stejně jako stan, který pro ně vytvořil Matěj Forman.

3.7.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Divadlo bratří Formanů přijelo do Žďáru.Foto: Deník/Libor Plíhal

Ode dneška mají ve Žďáře diváci jedinečnou šanci Obludárium vidět, nikde jinde v České republice se letos nehrálo ani hrát nebude.

Na toho, kdo se nechá zlákat, nečeká klasická hra se začátkem a koncem, ale fantaskní představení složené z působivých čísel a malých příběhů, inspirovaných poetikou starých cirkusů, kabaretů i obludárií. „Za bytostmi z těchto světů se často skrývají nesmírně bohaté a silné příběhy, a do nich jsme si přáli nechat lidi nahlédnout," říká Petr Forman, režisér Obludária.

Je Obludárium pro diváka postavené hlavně na vizuálních vjemech?

Určitě, hrají v něm velkou roli. Naše věci jsou vůbec výtvarnem a vizuální stránkou hodně výrazné. Já jsem studoval loutkoherectví, a tam máte vždy kolem sebe nějakou dekoraci, scénu, loutky. Brácha (Matěj Forman pozn. aut.) studoval televizní a filmovou grafiku, obor animovaný film na UMPRUM. Takže když jsme pak začali dělat spolu, hodně se nám ty naše světy propojily. Brácha dělá většinou výpravu, často společně s dalšími výtvarníky. Na větších našich věcech pracovali vždy tři až čtyři. Matěj pro Obludárium designoval stan, jeho interiér je celý vymalovaný, tak na něm bylo dost práce.

Jak byste Obludárium představil lidem, kteří nevědí, co od něj vlastně mají čekat? Říkáte mu „pokleslá show"…

Ano, říkáme mu tak, protože to tak je. Schválně jsme zvolili svět toho řekněme pokleslého žánru starých cirkusů, kabaretů… Naší touhou bylo hrát na malých městech i na vesnicích, tak jsme si řekli dobře, čeho se dnes nebudou lidé tolik bát? Co jim bude bližší? Určitě jim bude bližší svět cirkusu nebo kabaretu, než kdybychom dělali klasiku. Uvnitř stanu děláme samozřejmě divadlo, co máme rádi a které se nepodbízí, ale jeho inspirace ze světa těch „pokleslých show" je obrovská. Kdysi to byl takový bulvár. Lidé se prostě neuhlídají, když potkají na ulici člověka s nějakým handicapem, aby na něj nezačali koukat. Ale za každou takovou bytostí se často skrývá nesmírně bohatý a silný příběh, a my jsme si přáli nechat lidi do těch příběhů nahlédnout, jít kousek dál za ten první dojem.

Tedy hlouběji pod povrch, který vnímáme především, když vidíme někoho tak výrazného?

Ano. Jako lidé jsme tak obecně nastavení, moc se nezajímáme, co se skrývá dál v každém člověku. Bohužel většinou hodnotíme lidi podle toho, jak vypadají. My z toho samozřejmě tak trochu těžíme, protože lidi ten svět přitahuje. Na druhou stranu když sem přijdou, snažíme se jim nabídnout jakýsi vstup do často velmi citlivých duší a příběhů těch „výrazných" lidí.

Letos v Čechách budete Obludárium hrát jen při žďárském festivalu KoresponDance, proč jste si vybrali právě Žďár?

Mně osobně je nesmírně sympatické, že ve městě této velikosti jsou lidé, kteří věří v to, že nejen ten náš divadelní svět, ale kultura vůbec má smysl a že má i smysl k ní lidi lákat a přitahovat. A líbí se mi také, že našli podporu; nevím sice, kdo všechno je finančně dotuje, ale je to velmi důležité. Když chcete pozvat a oslovit i lidi, co normálně „na kulturu" nechodí, musíte tomu jít naproti, třeba jim trochu zpřístupnit cenu vstupenek, ale také jít mezi ně. Tady vidím, že se leccos chystá ve skate parku i jinde po městě, staví se stan prostě nelákáte návštěvníky do klasického divadelního prostředí, ale naopak děláte krok k nim. To je mi strašně blízké a věřím, že je to správná cesta. Když jsme se shodli, že jsme schopni to termínově zvládnout, tak už jsme se sem jen těšili. Myslím si, že to, co tady ve městě dělá třeba rodina Kinských, je výjimečné, velmi si toho cením.

Váš stan s dvoupatrovým hledištěm je sám o sobě unikátní…

Dvě patra právě dělají ten prostor výjimečným. Vyprojektovat a postavit to bylo náročné, už proto, aby to jako mobilní prostor prošlo třeba kontrolami v zahraničí, kde hrajeme často. Tím jsme si sice trochu zkomplikovali život, ale na druhou stranu získali pro diváky úhel pohledu, jaký každý nemá, a funguje to perfektně. Do lóží v patře se vejde asi padesát lidí, dole, do třech řad už klasičtějšího sezení, dalších sto.

Za jak dlouho stan postavíte?

Ve větší partě, jaká je tu dnes, tedy asi dvanáct lidí, stavíme asi dva dny, třetí den víc pracujeme na interiéru.

Vidím, že také přikládáte ruku k dílu…

To mě baví nejvíc, ježdění kamionem a stavění… (smích) Tedy ne že by mě nebavilo hraní, ale tohle je jiný druh soustředění, u fyzické práce si odpočineme. Je to zdravé. Představení jsou dvě hodiny intenzivního soustředění, jste půl metru od lidí, prostě je to jiné, než když tady něco šroubujete nebo nosíte železo.

Divadlo je kočovné, jezdíte vůbec na „klasickou" dovolenou?

Je pravda, že jednu dobu jsme skoro nejezdili. Poslední tři roky se ale snažím vždy si nějakou dovolenou přece jen udělat. Mám rodinu a chci s nimi prostě trávit čas. Letos se chystáme za tátou (světově proslulý režisér Miloš Forman pozn. aut.). Už tolik do Evropy nejezdí, ale chceme ho taky aspoň jednou za čas vidět, tak pojedeme za ním, navštívit ho v tom jeho lese. (usmívá se)

Při festivalu pohybového umění KoresponDance ve Žďáře odehraje Divadlo bratří Formanů světově úspěšné představení Obludárium. Vizuálně poutavé představení je silně inspirované poetikou světa starých kabaretů a cirkusů, potulných loutkářů, lidí poznamenaných různými tělesnými anomáliemi, němých grotesek, barových tanečnic… Diváky baví nejrůznějšími čísly, malými příběhy a herecky i výtvarně působivými scénami. Režisérem je Petr Forman.
Divadlo hraje často v zahraničí, bývá pryč i tři čtvrtě roku. „Mnoho lidí má třeba angažmá v divadlech a na tak dlouho odejít nemohou. Proto máme už od začátku dvě party muzikantů a tanečníků, které se spravedlivě střídají," vysvětluje Petr Forman. Vše se odehrává v unikátním stanu, který pro Obludárium vytvořil Matěj Forman. Netradiční prostor nabízí stan hercům i divákům díky patrovému hledišti. Šapitó lze složit do dvou kamionů. „Udělal jsem si taky řidičák, takže si stan převážíme i sami," říká Petr Forman s úsměvem. Od roku 2007, kdy se Obludárium hrálo poprvé, má za sebou kolem šesti set představení. Vznik inscenace podpořilo francouzské divadlo Théâtre National de Bretagne v Rennes, v Rennes mělo Obludárium i světovou premiéru. Představení získalo mimo jiných prestižní Cenu Alfréda Radoka.

Obludárium ve Žďáře:
Speciální divadelní stan stojí vedle zámku, u Stržského potoka.
3., 4. a 5. července, od 18.00
vstupné: 450 korun
7. a 8. července, od 20.00
vstupné: 350 korun
Rodinné vstupné:
2 dospělí a 1 dítě 500 korun
2 dospělí a 2 děti 600 korun
6. července se nehraje

Autor: Martina Lorencová

3.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies