VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozpočet kraje: školství, silnice, nemocnice

Vysočina – Zatímco státní pokladna upadá do stále větších dluhů, krajům se daří.

12.1.2016
SDÍLEJ:

Rozpočet Kraje vysočina pro rok 2016. Infografika.Foto: Deník

Hejtmanství na Vysočině bude mít letos v rozpočtu k dispozici o čtyři procenta peněz více než vloni a vypadá to, že něco zbude i z loňska. „Přebytek by mohl být kolem tři čtvrtě miliardy korun," řekl na počátku minulého týdne hejtman Jiří Běhounek.

„Jde o velmi předběžné odhady, ale zdá se, že by přebytek mohl být jedním z nejvyšších v historii kraje. Zatím to vypadá, že by se mohl blížit i miliardě, ale také to nakonec může být polovina," uvedl Vladimír Novotný, hejtmanův náměstek pro oblast financí.

Celkový objem v polovině prosince schváleného vyrovnaného rozpočtu pro rok 2016 činí více než osm miliard a osm set milionů korun. Největší část – více než čtyři miliardy a tři sta milionů půjde od školství. Tato částka je stejná jako vloni, téměř čtyři miliardy však tvoří takzvané přímé výdaje, tedy mzdy a provoz.

Půl druhé miliardy vydá kraj na dopravu. Přímo na opravy silnic je vyčleněno více než tři sta milionů, dalších minimálně sto milionů by mohlo přibýt po definitivním sečtení přebytku z uplynulého roku. „Pokud tyto peníze zastupitelé v únoru uvolní, máme již připraveny další opravy silnic druhé a třetí třídy tak, aby se letos všechno stihlo," konstatoval hejtmanův náměstek pro oblast dopravy Libor Joukl.
Podle krajského „ministra financí" Novotného jsou si radní vědomi, že silniční síť je jedním z nejbolestivějších míst. „Po Středočeském kraji máme druhou nejdelší síť silnic v zemi a jejich údržba je nákladná a pracná," říká Novotný s tím, že při plánování nových obchvatů či oprav cest lze počítat s penězi z dotací.

Lukáš Německý, vedoucí provozu osobní dopravy firmy Zdar, míní, že investované peníze jsou sice na silnicích vidět, ale stále je to málo. „Důležitější silnice byly opraveny. My doufáme, že dojde řada i na silnice nižší priority a vytížení. I po těch totiž jezdí linkové autobusy," uvedl.

Úspěšné dotace

S pomocí peněz z dotací chce hejtmanství modernizovat také nemocnice, školy či zařízení pro sociální péči. Připravuje se například i stavba domova pro seniory v Havlíčkově Brodě. „V čerpání evropských peněz, byla Vysočina v uplynulém období mezi všemi kraji nejlepší. Nám tyto fondy opravdu hodně pomohly, a kdybychom měli více peněz na spolufinancování, dostali bychom ještě víc," uvedl Novotný.

Důvod úspěchu vidí v tom, že se zastupitelé byli schopni dohodnout na praktických otázkách, přičemž základy byly položeny v době, kdy hejtmanství vedly nyní opoziční strany. „Garnitury se vyměnily, ale lidé v operačních programech zůstali a napříč politickým spektrem jsme se většinou dohodli," říká Novotný.

Přes blížící se volby se politici vesměs shodli i na letošním rozpočtu. Hlasovalo pro něj třicet lidí, deset se zdrželo a dva byli proti. Hlavním důvodem nesouhlasu opozice byla letitá politická dohoda, díky níž drží menšinovou krajskou vládu socialistů komunisté. „Sociální demokracie si tak pojišťuje bezproblémové vládnutí a zcela zbytečně neumožňuje opozičním stranám hlasovat pro jinak velmi slušně sestavený rozpočet," uvedl bývalý hejtman Miloš Vystrčil, nyní senátor a zastupitel za ODS.

„Jako pamětník si troufám říci, že způsob sestavování rozpočtu Kraje Vysočina a s tím od počátku vzniků spojená střídmost se za celou dobu patnáctileté existence kraje nezměnil. Patří za to poděkování jak těm, kteří krajskou rozpočtovou strukturu a filosofii zakládali, tak těm, kteří v ní potom bez větších zásahů pokračovali," doplnil senátor.

Obdobně to vidí i zastupitel KDU-ČSL Miroslav Houška. „Strukturu rozpočtu jsme společně vytvářeli už krátce po vzniku Kraje Vysočina a od té doby se pro mě jako krajského zastupitele stal nepostradatelnou pomůckou," uvedl s tím, že příznivý vývoj daňových příjmů není zásluha kraje, ale oživení ekonomiky.

„Letos jsme chtěli dát do rozpočtu patnáct milionů pro obce a města na posílení zdrojů pitné vody a rozšířit zásady o opatření proti dopadům sucha. Tento návrh vládnoucí ČSSD sice neakceptovala v rozpočtu, ale aspoň dala podnět pro Fond Vysočiny," doplnil Houška.

Autor: Stanislav Caha

12.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Volby ve Francii ONLINE: volební místnosti v obležení voličů

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 35 let. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies