VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šéf úřadu práce: Papírový dotazník do firem jednou za rok je o ničem

Jihlava /ROZHOVOR/ - Úřad práce České republiky před několika měsíci ohlásil nabírání stovek nových pracovníků. Jak se tento záměr podařilo naplnit na Jihlavsku, o tom jsme si povídali s ředitelem Úřadu práce v Jihlavě Jiřím Hrdličkou.

26.11.2013
SDÍLEJ:

Jiří HrdličkaFoto: archiv

Vysvětlete, proč úřady práce vlastně posilovaly početní stavy zaměstnanců.

Hlavním cílem posílení úřadu práce navýšením počtu pracovníků bylo znovu zavést činnost, kterou byl monitoring firem. Po reformě pana Drábka a velkém propouštění na úřadech práce, tady v kraji odešlo asi 120 lidí, nebyl od roku 2012 monitoring dál využíván.

Chyběla vám tato náplň práce?

Myslím si, že to byla zásadní chyba. Jestliže máte nezaměstnané informovat o situaci na trhu práce, poradit jim, kam se mají obrátit, kam chodit nemají, tak potřebujete něco o těch firmách vědět. Papírový dotazník jednou za rok, to není o ničem. Potřebujete, aby tam lidi přišli osobně, a to byl ten důvodů navýšení pracovníků. Na okrese Jihlava jsme přijali čtyři nové pracovníky, a to právě na výše popsanou činnost, tedy na monitoring firem.

Je přijímání, nabírání nových zaměstnanců uzavřeno, nebo stále ještě vhodné lidi pro tuto práci hledáte?

Nabírání nových zaměstnanců je uzavřené, my jsme museli mít tyto lidi k 1. říjnu. My jsme hledali lidi na tyto pozice i v řadách těch, kteří tady dříve pracovali, nebo jsme nabírali lidi ze státního úřadu inspekce práce, který patří rovněž pod Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Takže s výběrem vhodných adeptů jste neměli problém…

Rozhodně. Žádostí o práci na úřadu práce máme desítky, možná i víc.

V jaké fázi je obnovení monitoringu firem, praktické uplatnění lidí, které jste na tuto práci přijímali?

Teď se to pomalinku rozjíždí a připravuje se metodika. Noví zaměstnanci se dílem na novou práci připravují, vedle toho už jsme jejich prostřednictvím ve spolupráci s našimi zkušenými pracovníky provedli i nějaké kontakty ve firmách. Předpokládáme, že plně to začne fungovat od ledna 2014.

Jste přesvědčeni, že lidé, kteří se budou aktivně věnovat monitoringu firem, pomůžou řešit problematiku nezaměstnanosti?

Ono to má dva rozměry. Jednak by tito pracovníci měli seznámit zaměstnavatele s projekty a s možnostmi, které úřad práce poskytuje. Víme o tom, že existuje dlouhá řada zaměstnavatelů, kteří netuší, že mohou na úřadu práce získat příspěvek, třeba na staršího nebo zdravotně postiženého pracovníka. Na druhé straně je řada firem, které třeba těchto možností využívají zcela pravidelně. Máme mnoho projektů hrazených z Evropského sociálního fondu, z něhož je možné platit například absolventy škol, nebo kde mají firmy možnost hradit náklady na vzdělávání svých zaměstnanců. Na druhou stranu bychom díky monitoringu rádi znali situaci ve firmách, na jedné straně plánované investice, na straně druhé hrozící pokles výroby. To jsou informace, které potřebujeme, abychom mohli efektivně pracovat s nezaměstnanými, kteří k nám přicházejí, kteří se na nás obracejí.

Máte v plánu navázat se zaměstnavateli dlouhodobější spolupráci?

Rádi bychom nastavili vztah vzájemné spolupráce. Myslím si, že máme možnost firmám něco nabídnout, na druhé straně můžeme představy firem naplnit tím, že jim dodáme uchazeče o práci.

Co je v současnosti největším problémem trhu práce na Jihlavsku?

Vzhled ke globalizaci se trh práce na Jihlavsku potýká s podobnými problémy jako jinde na Vysočině, v rámci celé České republiky a vlastně i jinde v Evropě. Ze stáží třeba v Itálii, v Portugalsku nebo Irsku vím, že i tam jsou nedostatkové přesně stejné profese jako u nás. I tam chybí strojaři a profese, které jsou postavené na rukodělné práci. Třeba v sousedním Rakousku je dost pracovních příležitostí, ale v oborech, jako je například právě strojírenství. Přitom strojaři chybějí i u nás. Jsou obory, které opustily Evropu, například textilní nebo sklářský průmysl. Lidi mají kvalifikaci v těchto oborech, které tady dneska už nefungují, a hledání nového uplatnění je pro ně složité. A to platí i pro Jihlavsko. Tady byl kdysi rozvinutý sklářský průmysl, byla tady spousta skláren, to je dneska minulostí.

Autor: Jiří Jíra

26.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Do babyboxu v Rychnově někdo odložil chlapečka

Body, jak ho znaly naše babičky. Na snímku ho představuje správkyně skanzenu Hana Zvalová
3

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

Hnutí ANO se chystá na sněmovní volby, v sobotu a neděli si zvolí nové vedení a brzy už také představí svou vizi rozvoje České republiky v příštích dvaceti letech. Jeho předseda Andrej Babiš v rozhovoru s Deníkem tvrdí, že Česko by se mělo inspirovat v zahraničí a vzít si z něj to nejlepší – americký většinový systém, švýcarskou přímou demokracii a německý parlamentní jednací řád.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies