VYBERTE SI REGION

Sekta z Kuroslep měla čtyři roky své starosty

Kuroslepy - Kuroslepy na Třebíčsku jsou zřejmě jedinou obcí v zemi, kde se dostali k moci členové ortodoxní náboženské sekty. Během čtyř let usedli v devadesátých letech do křesla starosty tři jejich členové, včetně manžela duchovní vůdkyně.

2.8.2012 15
SDÍLEJ:

Centrum kosmického zen-buddhismu.Foto: Deník/ Libor Plíhal

„Nevím, za jakých okolností se tehdy chopili vlády lidé z této komunity, protože jsem kandidoval až později," říká současný starosta obce Vladimír Bureš.

Přelom tisíciletí byl pro Kuroslepy těžkým obdobím. Po odtržení obce od sousedního Březníku a po opadnutí počáteční euforie na konci devadesátých let, se do starostování v Kuroslepech nikdo nehrnul.

Obec tehdy procházela neutěšenou finanční situací. Bývalý starosta František Rybníček, zvolený v roce 1994, přestal po necelých dvou letech fungovat, a v obci s asi sto šedesáti obyvateli zavládlo bezvládí. Toho využila náboženská sekta Most ke svobodě, jejíž duchovní vůdkyní je dvaašedesátiletá Ladislava Kujalová Jurová, přezdívaná matka La, a začala aktivně ovlivňovat dění v obci. Od roku 1996 do roku 2000 se stali starosty Kuroslep tři členové sekty. Manžel vůdkyně Josef Jura, František Hauser a Dušan Strýček. Všichni žijí v náboženské komunitě dodnes.

Podle bývalých členů sekty, Jurová někdy v roce 1996 rozhodla, že je potřeba obci v těžkém období pomoci a zachránit ji. „Takhle nám to podávala. Ona o všem rozhodovala a co řekla, to se muselo udělat. Těžko říct jaké tehdy měla plány. S námi to neřešila. Vždycky nás postavila před hotovou věc." vzpomíná na tehdejší okolnosti jedna z bývalých členek. Ta Deníku poskytla rozhovor jen pod podmínkou zachování anonymity.

Starostové ztratili zájem o obec

Jurová využila toho, že už ve volbách v roce 1994 kandidoval do zastupitelstva její manžel Josef Jura za Sdružení nezávislých kandidátů (SNK). Co do počtu hlasů skončil z jedenácti kandidátů na sedmém místě. Po Františku Rybníčkovi byl Josef Jura na post starosty zvolen v roce 1996 a skončil v roce 1998.

Po něm nastoupil další člen sekty František Hauser. Jenže po třech měsících odstoupil. „Po volbách v roce 1998 už jsem byl v zastupitelstvu a pamatuji si, že tenkrát pan Hauser přišel a říkal, že funkci nezvládá, protože k tomu ještě dělá pojišťovnictví," vzpomíná Vladimír Bureš.

Starostování po Hauserovi tehdy převzal další člen sekty Dušan Strýček. I on v roce 1998 kandidoval za SNK. Jenže ani on nevydržel ve funkci dlouho. V roce 2000 už ztrácela sekta o dění v obci zájem a pravděpodobně na pokyn Jurové Strýček starostování ukončil. Vladimír Bureš vzpomíná, že předání moci bylo tehdy hodně zvláštní. „Přišli k nám domů a na lavičku mi položili papír, kde byl text v tom smyslu, že už dál nemohou obci sloužit, protože je Bůh povolal do služby, a od teď se musí věnovat jen rozvoji své komunity," popsal Vladimír Bureš, který se stal v roce 2000 starostou a je jím dodnes. V dalších letech pak už žádní členové sekty do obecních voleb nekandidovali. „Můj názor je ten, že chlapi tenkrát byli loutkami Jurové a dělali, co ona chtěla. Sice se stali starosty, ale fakticky vládla ona," míní další z bývalých členů sekty. Ani on nechce zveřejnit svou identitu.

Podle Bureše tehdy po obci kolovaly mezi lidmi obavy, zda nechtěla sekta čerpat z veřejných peněz. To ale s odstupem času současný starosta Bureš vyloučil. „Jediné, na čem by mohli vydělat, byly různé akcie, ale ty zůstaly netknuté. Navíc bych úřad nepřevzal, pokud by tam byly nějaké zásadní finanční nesrovnalosti. Audity byly v pořádku," upozornil starosta Bureš. Podle něj se dá aktivita komunity považovat za spíše prospěšnou. „Pomohli v těžkém období, kdy bylo složité sestavit kandidátní listinu. Navíc byli velmi aktivní a pořádali různé společenské akce," ocenil přístup komunity Bureš. Po jeho zvolení musela obec pouze doplatit nezaplacené pohledávky, které nestačili Burešovi předchůdci uhradit.

Deník se už dvakrát snažil získat rozhovor s duchovní vůdkyní, ale ta to stále přes své poddané odmítá. Minulý týden jeden z členů sekty při osobním rozhovoru označil mediální zájem jako snahu o zničení jejich komunity.

Jsou to mimořádně pracovití lidé

Podle starosty Bureše je soužití s komunitou bezproblémové. „V poledních letech jsou více uzavření, ale podle mne to jsou abnormálně pracovití lidé," řekl Bureš.

Policejní prověřování ho překvapilo. Komunity se zastávají i jiní lidé, kteří pro ně příležitostně pracovali a měli do jejich areálu přístup. „Nevěřím, že tam děti nějak tvrdě trestají. Jenže v posledních měsících se někteří lidé začali svěřovat s tím, co tam zažili. Pokud je pravda, co říkají, tak by to měla policie důkladně vyšetřit," míní Vladimír Bureš.

Podle informací Deníku sám starosta Kuroslep zvažoval na základě osobně získaných informací, že za obec podá trestní oznámení. Když mu policie sdělila, že je to zbytečné, protože už informace prověřují, tak od toho upustil.

Náboženské společenství Most ke svobodě se usadilo na začátku devadesátých let v hájence nedaleko Kuroslep a postupně tam buduje uzavřené sídlo podobající se hradu. V komunitě dnes žije sedm až osm dospělých a šest dětí. Všichni, kdo do sekty vstoupili, museli duchovní vůdkyni odevzdat veškerý majetek.

Deník začal o sektě informovat letos v březnu v souvislosti s podezřením na nestandardní trestání dětí. Bývalí členové mluví až o týrání. Případem se stále zabývá policie.

Autor: Roman Martínek

2.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies