VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Síťovky poslal do světa Vavřín Krčil

Žďársko - Síťovaná taška, velmi oblíbená v minulém století, propaguje Žďár nad Sázavou. Proč? Právě odsud se totiž ta praktická věc denní potřeby rozšířila do celého světa díky svému „vynálezci" Vavřínu Krčilovi. „Já si ale myslím, že dědeček to nebral jako nějaký vynález, spíš jako šikovný nápad," usmívá se Krčilův vnuk Roman Krčil, když vypráví o svém dědečkovi.

2.10.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie

Připomínkou osobnosti Vavřína Krčila a tradice síťkování na Žďársku je ve Žďáře socha muže se síťovkou, sedí u ní Krčilův vnuk Roman Krčil. Foto: ČTK/Luboš Pavlíček

Vavřín Krčil (1895-1968) pracoval od roku 1919 v Zámku Žďár jako organizátor podomácké výroby vlasových sítěk, jež prodával pod značkou Saarense. Zajišťoval práci a příjem stovkám domácností ve Žďáře a okolí. „Dědeček neměl žádnou dílnu, živnost provozoval systémem takzvaného faktorství. Zajišťoval materiál, zadával lidem domácí práci co se bude dělat a v jaké kvalitě, a hotové výrobky zas od nich odebíral," popisuje Roman Krčil. „Vše byla stoprocentně ruční výroba, síťovky nikdy nevznikaly v nějaké továrně či na strojích," dodává.

Provozní budovu a sklad pro materiál a výrobky měl Vavřín Krčil ve Stržanově, odkud pocházela jeho žena Marie. Když vlasové síťky vyšly z módy, potřeboval jiný sortiment. „A měl takový krásný, jednoduchý nápad síťovku. Jak přišel zrovna na ni, jsem ale blíže nezjistil," poznamenává Roman Krčil.

Jak vnuk Vavřína Krčila zdůrazňuje, je síťovka jen pomyslným vrcholkem pyramidy. „Zmiňuje se nejčastěji, je to ten nejznámější, top produkt s příběhem. Dědeček a s ním také babička, jeho velká celoživotní opora, se ale síťování věnovali celý život. Stále trochu nedoceněná je třeba pro mě jejich činnost, směřující vlastně k národopisectví," připomíná Roman Krčil.

Jeho babička Marie Krčilová totiž byla vysoce kvalifikovanou odbornicí na síťkování a oblastní textilie a vynikala i ve vyšívání na síť a tvorbě vzorů. Sbírala lidové tkaniny z Horácka a zachránila mnoho vzácných originálů. V roce 1970 ji odborná komise v Praze prověřila jako mistryni lidové umělecké výroby v oboru ručního síťkování a vyšívání na síti, v tehdejším Československu jedinou.

Předtím si ale, po roce 1948, Vavřín Krčil „odseděl" čtyři roky ve valdickém vězení za „pletichy proti znárodnění". „To znamená lidem ukradli majetek a pak řekli: Vy ještě s tím majetkem nakládáte, a to nesmíte, my vám našli něco na půdě, co jste zatajili… A přišel trest," říká Krčilův vnuk.

Po peripetiích 50. let pracovali Vavřín a Marie Krčilovi v Bystřici nad Pernštejnem. „Pod hlavičkou Okresního průmyslového podniku zřídili provozovnu na výrobu síťovaných záclon, opět podomácky a ručně. Odborné zdroje uvádí, že byla jedinou výrobnou svého druhu v Evropě. Těmi záclonami vybavovali všechny zásadní hotely a lázeňská zařízení v tehdejším Československu, od karlovarského hotelu Pupp po Piešťany," vypráví Roman Krčil.

Autor: Martina Lorencová

2.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Adriana Krnáčová.
1

Primátorka navrhne vládě změnu platových tarifů úředníků

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

AUTOMIX.CZ

PŘEHLEDNĚ: Proč se škodovky jmenují, jak se jmenují?

Od konce 80. let česká automobilka Škoda svoje modely označuje výhradně slovními názvy. Na začátku této éry byl samozřejmě Favorit.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies