VYBERTE SI REGION

Skleněné mozaiky výtvarníků z Třeště ožívají ve hře světel a stínů

Třešť - Manželé Eva a Svatopluk Kasalí velkoplošná díla tvoří speciální technologií už několik desítek let. Jako jediní v České republice.

12.1.2014
SDÍLEJ:

Svatopluk Kasalý pózuje ve svém ateliéru v Třešti s jedním ze svých děl.Foto: Deník/ Zuzana Musilová

Jejich společná umělecká díla najdete v Americe, v nejrůznějších evropských zemích, po celé České republice, ale i ve svém nejbližším okolí. Manželé Eva a Svatopluk Kasalí z Třeště už několik desítek let jako jediní v republice vytvářejí unikátní velkoplošné skleněné mozaiky. Ty možná na první pohled působí velmi křehce, ale věřte, že vydrží opravdu hodně. Výtvarník Svatopluk Kasalý je navíc po celém svět známý i díky svým originálním skleněným šperkům. Manželé se věnují další tvorbě například pískovanému sklu a vitrážím.

Mezi poslední práce Glass Art Studia manželů Kasalých patří mozaika v budově jihlavské základní umělecké školy nebo mozaika na fasádě penzionu v Panenské Rozsíčce na Jihlavsku. S pracemi manželů Kasalých se můžete setkat také v Radniční restauraci v Jihlavě, v penzionu v Chotěboři nebo na gymnáziu v Novém Městě na Moravě. Velké množství mozaik se nachází i v soukromých objektech, interiérech nebo exteriérech.

„V současné době pracujeme například na pískované vitráži, mozaice a skleněném sloupu z vrstveného skla pro majitele nového hotelu v Třešti. Já teď vytvářím skleněný kříž do štítu kapličky v Dobroutově, která se právě staví a hotová bude během letoška," řekla Eva Kasalá.

Mravenčí práce

Největší mozaiky manželů Kasalých mají plochu několik desítek metrů čtverečních. Jak ale takové unikátní dílo vzniká? Tisíce drobných barevných skleněných kamínků se vyskládají na skleněnou tabuli nebo na eloxovaný hliník, na kterých je umístěna speciální folie. Skleněná tabule se používá v případě, že bude mozaika sloužit jako výplň oken nebo dveří.

Barevné kamínky, které tvoří mozaiku, se pak různě upravují a štípou podle potřeby. Když pak mozaika vypadá podle představ tvůrců, vytaví se v peci při určité teplotě po určitou dobu. Po vychladnutí se pak výsledné dílo vyspáruje spárovací hmotou.

Manželé Kasalí při tvorbě mozaik používají technologii vyvinutou před lety ve sklárně v Železném Brodě, takzvaný systém Konex. Kvalitu mozaiky potvrzuje osvědčení Technického a zkušebního ústavu stavebního v Praze.

Jsou odolné, mají výborné tepelněizolační vlastnosti a plní i bezpečností funkci. „Podle přání zákazníka je možné zhotovit mozaiku jako dekoraci, jako funkční prvek v interiéru i v exteriéru. Možností využití mozaiky je spousta," vysvětlil Kasalý.

Každá mozaika je originál a existuje pouze v jediném provedení. „Nikdy se nám nepodaří udělat dvě naprosto stejné věci. Mě osobně baví sledovat, jak se každá mozaika dynamicky proměňuje podle dopadajícího světla. Jinak vypadá ve slunečním a jinak zase v umělém světle," doplnila Kasalá s tím že inspiraci pro mozaiky autoři nacházejí hlavně v přírodě, každodenním životě, často i ve svých náladách a pocitech. Důležitou roli hrají samozřejmě také konkrétní přání zákazníků a umístění a účel mozaiky.

Práce se sklem výtvarníky z Třeště ani po letech neomrzela, i když jde podle jejich slov o náročnou činnost, vyžadující naprostou přesnost a pečlivost. „Jsme s manželem rádi za každou práci, která se povede, lidem se líbí a něco jim předá. Jsme například pyšní na naše dílo v jihlavské ZUŠce. Někteří lidé mi říkali, že z našich mozaik vyzařuje pozitivní energie. Mozaika je nadčasová záležitost s tradicí dlouhou tisíce let," zmínila Kasalá.

Manželé Kasalí se v 70. letech poznali v ateliéru Železnobrodského skla. Eva Kasalá tam nastoupila jako čerstvá absolventka místní Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské. Svatopluk Kasalý, mimochodem absolvent téže školy, byl v té době už na volné noze a s ateliérem spolupracoval. Po čase se manželé přestěhovali do Kasalého rodiště a začali tvořit společné mozaiky a další díla ve velkém. Jejich první prací byla mozaika, která je dodnes vidět na chodbě bývalého Vysočanu v Třešti.

Roli hraje i náhoda

Brzy zjistili, že Vysočina je pro jejich práci ideální místo. Nebyla tu totiž žádná konkurence, třeba jako v Praze, a tak v 80. a 90. letech neměli o zakázky nouzi. Výrazně pomohly i kontakty s ostatními vysočinskými umělci, například s rodinou uměleckých kovářů Habermannů, a spolupráce s místními architekty a investory. Ti ocenili hlavně kvalitu, originalitu a celkový přístup třešťských výtvarníků.

V 80. a v 90. letech měli Kasalí tolik zakázek, že některé museli odmítat. Za minulého režimu získaly spoustu zakázek od státu, těsně po revoluci pak přišly nové zakázky ze zahraničí.

„Nyní už bohužel takový zájem o mozaiky není. Umění je totiž nadstandard, který si v současné době může dovolit málokdo. Přestože se hodně snažíme, udržet zájem o naše věci je těžké. Někdy jsou zakázky, které získáme, odvislé i od naprosté náhody. Lidé náhodou vidí naše věci, ty se jim líbí a chtějí je mít také," přiznala Kasalá.

Manželé by však byli rádi, aby se jejich práci v budoucnu věnoval i jejich syn Adam. „Adam zůstal v oboru, na vysoké škole vystudoval designérství. Všechno jsme ho od malička učili a předali mu všechny své zkušenosti. Ale uplatnění pro něj v současné době nemáme. Občas nám s něčím vypomůže," doplnil Svatopluk Kasalý.

Adam tak jednou může být pokračovatelem dlouhé rodinné tradice. Eva Kasalá totiž pochází z Podkrkonoší ze sklářské rodiny. K výtvarničině tíhla už od dětství. „Už od mala mě bavilo kreslení. Vystudovala jsem „chlapský" obor zhotovování tvárnic pro výrobu hutního skla ( váz a mís). Jelikož ale byl obor těžko uplatnitelný, octla jsem se v uměleckém ateliéru. Tam jsem začala s mozaikami. Navíc jsem tam poznala manžela," dodala Kasalá.

Šperky jsou vášeň

Svatopluk Kasalý se původně vyučil uměleckým sklenářem. Pak zamířil na střední školu do Železného Brodu, kde si vyzkoušel několik různých uměleckých sklářských oborů. Tam také v rámci školní soutěže vytvořil první skleněné šperky, které se staly jeho celoživotní vášní.

S návrhy svých šperků uspěl na několika mezinárodních výstavách a soutěžích a proslavil se tak po celém světě. Jeho originální díla jsou dodnes k vidění ve sbírkách domácích i zahraničních uměleckých institucí i na výstavách po celém světě.

„Šperky vyrábím pro zábavu, nejsou na obživu. Díky nim jsem za minulého režimu procestoval kus světa. Například v 70. letech jsem byl pozván na výstavu do Velké Británie. Ze socialistického bloku tenkrát jeli pouze dva lidé, já a Slovák Anton Cepka. Od toho se pak odvíjela další spolupráce se světovými galeriemi a muzei," přiblížil svou zálibu Kasalý.

A na závěr ještě jedna zajímavost. Svatopluk Kasalý je autorem podoby Ceny Arnošta Lustiga, kterou loni obdržela jihlavská rodačka Kamila Moučková.

ZUZANA MUSILOVÁ

Autor: Redakce

12.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Jídlo zdražuje. Kvůli EET to není, tvrdí Babiš

Praha – Doby, kdy se ceny skoro nehýbaly a inflace byla téměř na nule, minuly. Drahota roste a nová data Českého statistického úřadu to potvrzují. V listopadu byla inflace meziročně vyšší o 1,5 procenta, v říjnu to bylo meziročně „jen" 0,8 procenta.

Jan Železný: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují

Praha /ROZHOVOR/- Jaký je rozdíl mezi oštěpaři a oštěpařkami? Česká legenda Jan Železný (50) trénuje čtyři ambiciózní reprezentanty: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies