VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Škola v Přibyslavi plánuje vydávání vlastních učebnic

Přibyslav – Do vlastní publikační činnosti se chce pustit základní škola v Přibyslavi.

6.3.2014
SDÍLEJ:

Základní škola v Přibyslavi.Foto: Deník/Štěpánka Saadouni

Prvním krokem má být kniha, která zachytí historii přibyslavské školy od minulých století až po současnost.

Její vydání připravuje škola společně s městem na závěr letošního roku, kdy má být z větší části ukončena rekonstrukce školního areálu.

S nápadem přišel nový ředitel školy Petr Adam, který má s vydáváním odborných publikací bohatou zkušenost ze svého minulého působiště v Chotěboři. „Město Chotěboř podporuje dodnes v Kraji Vysočina ojedinělý projekt nazvaný Chotěbořská edice. Ten umožňuje různým regionálním autorům vydání jejich tvorby za podpory města. Společně se zastupitelem Stanislavem Pavlíčkem jsme takto připravili a vydali například publikaci mapující historii základní školy Buttulova. Při tvorbě publikace o přibyslavské škole by bylo možné využít tento model," upřesnil ředitel Adam.

Originální seznam všech školníků

Kniha o přibyslavské škole by měla zachytit nejen historii školství na Přibyslavsku. Její součástí má být kompletní seznamy absolventů školy, učitelů, ředitelů, ale i školníků. „Právě se seznamem školníků jsme měli v Chotěboři velký úspěch. Většina z nás si pamatuje nejen svého třídního, který ho učil, ale i školníka, který nám vyčítal, že se nepřezouváme a děláme rámus na chodbě," podotkl ředitel Adam.

Při sestavování knihy se mohou autoři inspirovat zachovalými školními kronikami už od roku 1822, matričními seznamy od roku 1850 a dokonce i zachovalými seznamy záškoláků a různých repetentů (neúspěšných školáků, lajdáků, kteří pro jistotu opakovali školní ročník dvakrát). Kniha by měla být zhruba hotova do konce října.

Kromě historické publikace o základní škole a její historii uvažuje ředitel Petr Adam o vlastní školní publikační činnosti zaměřené především na vydávání a tvorbu vlastních učebnic. Podle ředitele Adama nejde ale o žádnou novinku. Vydáváním vlastních učebnic se zabývá hned několik škol v republice, středních i základních. Učebnice, které by chtěla vydávat přibyslavská škola, by měly být široce použitelné hned pro několik vyučovacích předmětů najednou.

Vlastní učebnice pro žáky vydává například Střední průmyslová škola v Ústí nad Labem, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště ve Znojmě. Tématice vydávání vlastních učebnice se věnují i Učitelské noviny.

Rovněž Základní škola Kostelní v Chebu se pomalu přestává spoléhat na oficiální učebnice. Místo toho kantoři ve volném čase sepisují učebnice vlastní. Učitelé z Chebu vytvořili učebnice například pro matematiku, přírodopis, dějepis, chemii, fyziku, vlastivědu nebo prvouku. Na vydávání originálních učebnic se přímo zaměřují i některá česká nakladatelství.

Autor: Štěpánka Saadouni

6.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Derby Slavia - Sparta
52

Jako utržení ze řetězu. Slavia a Sparta byly na lovu v cizině

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies