Z přibližně sedmi set rapotických vězňů jich pracuje 160. Alespoň na několik hodin denně se z vězení dostane necelá polovina z nich. Dlouholeté zkušenosti s popisovanou službou mají v Kra-licích nad Oslavou. „Vězni dělají v podstatě všechno, co je potřeba. Během roku se jedná o práci v lese, údržbu zeleně nebo zednické práce. Všechno, na co nejsou potřeba těž- ké stroje, si děláme prakticky sami," popsal práci vězňů kralický starosta Emil Dračka. Zároveň spočítal, jak je to pro obec finančně výhodné. „Šetří to poměrně dost peněz. Spočítám-li všechno kolem a kolem, věznici se platí 33 korun. Kryjeme za ně pojištění pro případ úrazu, obědy a pití. Jeden člověk vyjde kolem padesáti korun na hodinu," shrnul finanční podmínky starosta.

O tom, kdo se dostane za hranice vězeňského areálu, rozhoduje odborná komise. Vybírá vhodné kandidáty podle mnoha kritérií a dává doporučení ředitelce vězeňské služby. „Komise se skládá z psychologa, sociálního pracov-níka, pedagoga, vychovatele a dalších odborníků," popsal mluvčí rapotické věznice Jan Doležal. Komise se zaměřuje mimo jiné na hodnocení vězně, spáchanou trestnou činnost nebo bezpečnostní riziko daného člověka.

Vyskytnou se i komplikace

Podle kralického starosty řešili s vězni doposud tři menší problémy. „Za celou dobu se vloudila chybička jen třikrát. Musel jsem někoho vrátit, protože kradl na faře, jeden tam čuchal toluen v garáži. Čili taky to nejsou andílci, že by to bylo stoprocentní, ale rozhodně převládá spokojenost," sdělil. Poslední případ, který musel řešit, byla situace, kdy vězeň předstíral, že je zedník. „Měl jsem tady chlapa, který tvrdil, že je zedník, ale když jsem viděl jeho práci, myslel jsem, že mě raní mrtvice. Pokládal čtyři metry čtvereční dlažby a vypadalo to hrozně. Nakonec se přiznal, že je řidič kamionu, " popsal dosavadní problémy Dračka.

Stejnou službu ještě přibližně před rokem využíval také Aleš Nováček ve své firmě ve Stanovišti. Nakonec byl z několika důvodů donucen spolupráci s vězni ukončit. „S vězni to bylo čím dál horší. Měnila se mi nějakým způsobem práce, vězni méně pracovali, byli méně spolehlivější. Bylo v tom více důvodů," řekl podnikatel Nováček. Zdůraznil ale, že se s věznicí rozešel v dobrém. Jeden vězeň podle jeho slov ve firmě zůstal ještě půl roku po svém propuštění na svobodu.

Může si vydělat až 1500 korun měsíčně

Po odečtení různých poplatků zůstane vězňům zhruba 1000 1500 korun na měsíc. „Z vydělaných peněz je jim stržena část za pobyt v zařízení nebo soudem nařízené pohledávky. Zbytek peněz mohou odsouzení využít na nákup ve vězeňské kantýně. Hotovost ale u sebe nemají, peníze jsou jim strhávány z účtu," vysvětlil mluvčí rapotické věznice. Odsouzení mají povolení k volnému pohybu, a proto mohou pracovat bez dozoru. Převážná část vězňů si odpykává trest za neúmyslné trestné činy a pro společnost nejsou nebezpeční. Převoz z věznice na pracoviště si zajišťuje zaměstnavatel.

David Šibor