VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starostové: Ať se z úpravny Želivka vracejí peníze obcím

Pelhřimovsko – Obce z povodí Želivky mají tvrdší normy na její čištění, ale už ne vyšší dotace na čističky a další projekty. Proto někteří starostové chtějí, aby úpravnu vody provozovaly obce. Nad tím ale provozovatel i vedení Pelhřimova kroutí hlavou.

30.5.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Vít Šimánek

„Z vodohospodářského komplexu od jeho výstavby odplynuly miliardy a pro obce na výstavbu čističek z toho nebyla vynaložena ani koruna," uvedla na jednání obcí v povodí Želivky starostka Košetic Blanka Veletová. Podle ní by úpravnu vody Želivka místo firmy měly provozovat obce, které by z výdělku spolufinancovaly čističky a další projekty zlepšující kvalitu vody v přehradě.

S tím souhlasí i starosta Velkého Rybníka Ivan Kubarič. „Naše obec si třeba spolufinancování čističky vůbec dovolit nemůže, proto uvažujeme i o čištění pomocí biologických rybníků," uvedl starosta s tím, že rybníky vyjdou až o polovinu levněji než čistička. Mají i menší provozní náklady.

Peníze na Želivce

Kritikou nešetřil ani hulický zastupitel a člen správní rady sdružení Čistá Želivka Oldřich Doležal. Podle něj se peníze téměř nevracejí do povodí a zisky z upravení vody odcházejí do zahraničí.

Provozovatelskou smlouvu na úpravnu vody má do roku 2013 francouzská skupina Veolia, gigant českého vodohospodářského trhu. Ta Oldřicha Doležala jako někdejšího ředitele úpravny v roce 2008 propustila, i když podle nedávného verdiktu Nejvyššího soudu neoprávněně.

Doležal chce oprášit nápad z 90. let: vytvořit Vodohospodářský podnik Želivka, který bude provozovat úpravnu a komplexně řešit ochranu vody před přítokem do nádrže. Provozování úpravny vody obcemi podle něj zajistí, že zisk zůstane v českém vodohospodářství. „Peníze na Želivce jsou, ale je třeba, aby obce držely pohromadě, žádaly kraje a stát o podporu, a hledaly realistické řešení,"  říká Doležal s tím, že  občan v ceně vody platí všechny kalkulované položky a má právo, aby se peníze dávaly na ochranu vody v povodí nádrže.

Nadšení obcí na vytvoření vlastního provozování úpravny ale mírní třeba pelhřimovský místostarosta Tomáš Dufek. „Devadesát procent akcií úpravny vlastní Praha, která má s dalšími městy sama zájem na co nejnižší konečné ceně vody," říká s tím, že zisk Veolie považuje za limitovaný.


„Pokud by úpravna vody ještě navíc dávala peníze obcím v povodí Želivky, tak by se v Praze nedoplatili za vodu. Není důležité, kdo ji bude provozovat, ale ona přece nemůže platit víc za to, že do ní přiteče čistší voda," vysvětluje Dufek s tím, že to musí „ocenit" stát.

A ten se podle něj konečně podařilo do procesu vtáhnout – skrze zmocněnce, který bude zkvalitňování vody v obcích konzultovat s vládou.

„Přehradu vybudoval stát, ten by proto měl mít zájem na ochraně vody a přírody před ní, a ne jen po nás žádat přísnější normy při čištění," dodává Dufek. Konkrétně by podle něj peníze měly jít právě na spolufinancování čističek a případně i těm zemědělcům, kteří musí kvůli ochraně vod omezit své hospodaření.

Kritice některých obcí se brání i Veolia. „Výše zisku z provozování úpravny vody se pohybuje kolem dvou procent. Struktura nákladů je specifická: asi 55 procent tvoří surová voda, chemikálie, elektřina a nájemné. Pokud ale starostové mají pocit, že by mohli z výnosů z úpravny platit obecní čistírny, biorybníky či jiné stavby, hluboce se mýlí. Nájemné je položkou věcně usměrňované ceny a může zahrnovat jen náklady přímo související s provozováním daného vodohospodářského majetku," uvádí mluvčí Veolia Voda Marcela Dvořáková.

Podle ní by si kritici provozování soukromým subjektem také měli uvědomit, že silný koncern Veolia je schopný tlačit na dodavatele vstupů jako třeba elektřiny, protože je sám jedním z největších odběratelů elektřiny v Česku.

„Může se stát, že veřejný subjekt bude úpravnu sice provozovat bez zisku, ale kvůli cenám vstupů bude konečná cena výrazně vyšší," tvrdí mluvčí Dvořáková. Ta jako výhodu udává, že koncern Veolia jako provozovatel vodovodů v Praze může přímo ovlivňovat kvalitu vody už na Želivce. „I proto má naše společnost zájem o provozování úpravny vody i v budoucnu," uvádí mluvčí Veolie.

Kukuřice a eroze

Při schůzce obcí povodí Želivky se řešily i bioplynové stanice. Podle starostů se totiž kvůli nim pěstuje víc kukuřice, která erozí ohrožuje vodní zdroje a toky.

„Zažili jsme už splavy půdy, které v obci ohrozí cesty i majetek lidí," uvedl už zmíněný starosta Velkého Rybníka Ivan Kubarič. I zástupci sdružení Čistá Želivka uvedli, že první dusičnany ve vodách se objevily v době, kdy se plochy jetele nahradily kukuřicí. Zatím ale sdružení nenašlo páky, jak nárůst stavby bioplynek regulovat. 

Jan Mazanec

Autor: Redakce

30.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies