VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stát tlačí obce do třídění bioodpadu

Vysočina - Ve městech a obcích Žďárska přibývají nádoby na biologický odpad, radnice na jejich nákup dostávají dotace. Lidé si díky tomu za výhodných podmínek pomohou ke kompostéru, v němž zpracovávají odpad ze své zahrady a kuchyně.

27.1.2015
SDÍLEJ:

Bioplynová stanice firmy ODAS ve Žďáře nad Sázavou zpracovává jako jedna ze tří v České republice biologický odpad z domácností a obchodů. Na snímku je sklad odpadu u fermentorů produkujících bioplyn. Foto: ČTK/Luboš Pavlíček

„Kompostéry nabízíme obyvatelům už od roku 2007 a je jimi vybaveno už 520 domácností. Berou si je lidé z místních částí i obyvatelé rodinných domů. Ale také lidé, kteří bydlí na sídlišti a mají zahrádku," sdělila Marcela Kratochvílová z Městského úřadu v Novém Městě na Moravě.

V Kraji Vysočina přibyly i komunální kompostárny. Bioplynová stanice ve Žďáře nad Sázavou vyrábí z trávy, zbytků zeleniny i pečiva teplo a elektřinu. Teplo slouží k vytápění domů ve městě.

Jediná v kraji

Ždárskou bioplynovou stanici postavila a provozuje firma ODAS, která se zabývá svozem a tříděním odpadu. Je to jediné zařízení svého druhu na Vysočině. Mezi „bioplynkami" jinak převažují provozy zpracovávající kukuřici a odpady ze zemědělství. „Bioodpad z obcí už svážíme pět let, bioplynová stanice je v provozu čtyři roky," vyjádřila se manažerka firmy ODAS Iva Zeroníková.

Vloni svážela auta do žďárské stanice bioodpad z 25 obcí a měst. Zařízení dokáže ročně zpracovat 15 tisíc tun bioodpadu. Končí tam tráva z obecních parků a prošlé potraviny z marketů. Zeroníková předpokládá, že vzhledem k nynější povinnosti obcí zajistit třídění se bude rajon svozu bioodpadu zahušťovat.

Do zavedení systému třídění komunálního bioodpadu obce tlačí legislativa, aby klesl objem odpadků končících na skládkách. Podle údajů kraje bylo na Vysočině v roce 2013 uloženo tohoto odpadu na skládky v přepočtu na jednoho obyvatele 105,4 kilogramu, zhruba o 30 kilogramů více, než byl limit pro ten rok.

Od letoška jsou obce povinny zajistit místa pro oddělený sběr alespoň u biologických odpadů rostlinného původu, a to minimálně od 1. dubna do 30. října. „Nás to nezaskočilo, už to máme ošetřené. Máme povolené kompostování v malém rozsahu, takže kompostujeme sami. A kdybychom toho měli hodně, pak máme možnost odvézt bioodpad do kompostárny v nedalekých Jimramovských Pavlovicích," vyjádřil se starosta městyse Jimramova Josef Homolka.

Připraveno je také Nové Město na Moravě. „Třídění bioodpadu jsme u nás zavedli už v roce 2011, takže tuto povinnost plníme historicky. Máme rozmístěny velkoobjemové kontejnery přes léto a celoročně pak máme rozmístěny popelnice na 240 litrů a kontejnery na 770 litrů," řekla novoměstská úřednice Marcela Kratochvílová.

911 popelnic

Ve Žďáře nad Sázavou bylo podle městského úřadu rozmístěno 911 popelnic na bioodpad k rodinným domům a 127 kontejnerů na tento odpad u bytových domů. Třídění městu ušetřilo nemalé peníze, sdělila mluvčí radnice Nikola Adlerová. „V bioplynové stanici platíme za tunu 300 korun oproti uložení na skládce v Ronově nad Sázavou, kde je to za 850 korun," vysvětlila Adlerová. Podle Marcely Kratochvílové z městského úřadu Nového Města ale informace o nějakých velkých úsporách nejsou tak docela na místě.

„Platíme za tunu sice méně, než za vývoz komunálního odpadu, ale nelze říct, že všechen bioodpad, který dnes svážíme na bioplynku, končil dříve na skládce. Určitě se nám nepodařilo natolik snížit množství vyváženého komunálního odpadu. Bioodpad dříve končil spíš na nepovolených skládkách, větvě zase lidé pálili v domovních kotlích nebo na zahradách," řekla Kratochvílová.

Autor: Redakce, ČTK

27.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies