Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stožáry měřící námrazu u Studnic stále stojí

Studnice - Tři stožáry, které byly vybudovány za účelem výzkumu námrazy na Novoměstsku, jsou ohniskem sváru mezi Správou chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a vědeckovýzkumnou, inženýrskou, konzultační a realizační společností EGÚ Brno. Ochranáři totiž usilují o jejich odstranění z krajiny.

17.3.2014
SDÍLEJ:

Pro mnohé turisty a návštěvníky Žďárských vrchů představují studnické stožáry významný orientační bod. Jiní naopak tvrdí, že tamní krajinu hyzdí. Foto: Deník/Helena Zelená Křížová

Výzkum námrazy není u Studnic novinkou. Pokusná stanice byla v místě vybudována už v roce 1929, tehdy sestávala z dřevěných tyčí. Změna nastala v roce 1980, kdy poblíž silnice vedoucí do nejvýše položené obce na Vysočině vyrostly tři stožáry.

Od Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) dostaly požehnání na deset let. Následně byla jejich existence ještě o dalších deset let prodloužena. „Stavba však byla v rozporu se stavebním povolením provozována dále. V roce 1995 vyslovila Správa CHKO po opakovaných jednáních souhlas s jejich existencí na dalších deset let, ovšem s podmínkou, že jde již o definitivně konečný termín. Nová desetiletá lhůta měla provozovateli vytvořit prostor na zajištění finančních prostředků pro likvidaci a případný přechod na jiné metody sledování," uvedl pro Žďárský deník vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Do sporu vstoupilo i Nové Město na Moravě. „V roce 2006 projednali radní města žádost na pronájem pozemku pod stavbami námrazoměrné stanice EGÚ Brno a rozhodli se pro pronájem do roku 2020 s ročním nájemným jedna koruna za metr čtvereční," připomněl místostarosta Stanislav Marek.

Měřicí stanice u Studnic je jediná svého druhu, a to nejen u nás. Od roku 1946 až do současnosti byla prováděna přesná měření, díky nimž jsou k dispozici ucelená data, ze kterých lze mimo jiné vyčíst i to, že na tvar a velikost námrazy má vliv nejen teplota, ale hlavně síla a směr větru.

„Je to světový unikát, nikdo jiný takovou řadu dat nemá. Samozřejmě bychom rádi s měřením na téhle stanici i nadále pokračovali," vyjádřil se zástupce ředitele sekce elektrických sítí EGÚ Jaroslav Šabata.

Místním stožáry poblíž obce rozhodně nevadí, spíše naopak. „Už dříve proběhlo jednání ohledně stožárů a nikdo se proti nim neohradil. Podle našeho názoru už do krajiny patří, Studnice jsou díky nim tak trochu výjimečné," vyjádřil se obyvatel Studnic Josef Kocanda.

Studnické stožáry měly povolenou existenci pouze do roku 2005. „Ve stanovené lhůtě však stavba odstraněna nebyla, provozovatel naopak požádal o další prodloužení do roku 2020. Správa CHKO vydala proto v prosinci roku 2006 nesouhlas s dalším povolením stavby a trvala na jejím odstranění. Provozovatel využil možnosti odvolání, odvolací orgán však rozhodnutí Správy CHKO potvrdil. Provozovatel následně rozhodnutí Správy napadl žalobou u Městského soudu v Praze. Ten však v roce 2010 žalobu opět zamítl a potvrdil správnost postupu Správy CHKO. I proti tomuto soudnímu rozhodnutí podal provozovatel kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu," popsal postupný vývoj sporu vedoucí Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Spor se vleče

Nejvyšší správní soud dal i tentokrát za pravdu argumentům Správy CHKO Žďárské vrchy a kasační stížnost zamítl.

Vedení Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy trvá i nadále na odstranění stavby, která podle jejich názoru nemá v krajině co dělat. Stavební odbor v Novém Městě na Moravě už vydal nařízení o odstranění stavby, které bylo ale na základě odvolání EGÚ prozatím přerušeno. Celá kauza se tak může táhnout ještě měsíce, ale třeba i roky.

Pro zachování studnických stožárů jsou, stejně jako místní obyvatelé, i někteří pravidelní turisté. „Je to pro nás významný a z mnoha míst viditelný orientační bod. Už jsme si na stožáry natolik zvykli, že si nedovedeme tuto část Žďárských vrchů představit bez nich. Navíc v krajině vyrůstá spousta staveb, které do ní rozhodně nezapadají, a podle všeho ty povoleny byly a nikdo je ani nechce odstranit," vyjádřili se k existenci stožárů manželé Kociánovi z Brna, kteří tuto lokalitu navštěvují poměrně pravidelně.

Jiným turistům se kovové konstrukce na vrcholových partiích Žďárských vrchů naopak nelíbí. „Je to v krajině jako pěst na oko, už aby to zmizelo," nechal se slyšet další z pravidelných návštěvníků Jan Skopeček.

Rozhledna?

Studnické stožáry plní ale ještě další funkci. Jsou využívány profesionálními hasiči i policisty k nárazovým cvičením zaměřeným na záchranu života a zdraví osob.

Před několika málo lety se v Novém Městě na Moravě projednávala také možnost využít jeden ze stožárů a vybudovat na něm bezobslužnou rozhlednu, která by byla z důvodu bezpečnosti v zimě uzavřená. Tento nápad ale nebyl nikdy zrealizován, i když možnost rozhledny v této lokalitě tamní radnice ani nyní neodmítá.

Autor: Redakce

17.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
5 8

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Adam Sebastian Helcelet
5

Desetibojař Helcelet: Atmosféra v Londýně? Lepší jsem nezažil

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka v jižních Čechách: domácnosti bez proudu, nejezdí vlaky

Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani Jindřichohradecko. Několik tisícovek domácností v jižních Čechách je stále bez elektřiny. Mimo provoz také stále zůstávají některé železniční tratě.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

Vyšetří nenarozené dítě a rodičům ukážou, jak bude vypadat třeba ve třech letech. Prozatím neuvěřitelnou představu se snaží přivést do reality brněnští vědci.

Teror ve finském Turku: policie podnikla noční razii, zatkla pět osob

Finská policie při noční razii ve městě Turku zatkla pět osob. Zároveň oznámila, že motivem včerejšího činu, při němž osmnáctiletý Maročan pobodal nožem deset lidí, byl terorismus. Agresora střelila do nohy a zadržela. Dvě oběti na následky zranění zemřely.

Jiří Kajínek nazul kopačky a hrál fotbal za rodné Prachovice

Páteční přátelské utkání prachovických fotbalistů s třemošnickým týmem recesistů vzbudilo rozruch. Proč? V prachovickém dresu nastoupil na stadion asi nejznámější rodák této obce – Jiří Kajínek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení