VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Strategický plán je vize, kudy by Pelhřimov měl jít dál

Pelhřimov – Strategický plán jako klíčový dokument rozvoje města se posunul do další fáze, tento týden ho projednalo zastupitelstvo.

31.5.2013
SDÍLEJ:

Stanislav KropáčekFoto: Deník/Jan Mazanec

V čem je jeho význam, jak se do něj zapojila veřejnost a v čem jsou přednosti města, o tom hovoří vedoucí hospodářského odboru města Stanislav Kropáček, který se podílel i na tvorbě minulého plánu (2004-05).

Řadě obyvatel může název dokumentu připadat abstraktní. V čem je jeho hlavní přínos?
Strategický plán je vizí města na sedm let a jeho podmnožinou je akční plán na každý jednotlivý rok. Například chci-li podporovat cyklistiku, mám na to sedm let, ale chci-li postavit cyklostezku z místa A do místa B, je to věc jednoho roku. Název „plán" může budit rozpaky, protože někomu se vybaví minulý režim a má hned vůči plánování odpor. Přitom to není nic špatného. A pokud za plánování nadáváme na EU, je to nepochopení. EU k plánování přikročila poté, co se usilovalo o dotace na nepotřebné projekty. A plány mají korigovat právě tyto živelné aktivity. Bohužel někdy plánům hrozí formálnost a snaží se pokrýt jen to, na co lze použít dotace. A přitom jejich náplň by měla být výsledkem brainstormingu, kdy se zjistí většinový názor a z deseti nápadů se třeba jen jeden ujme. Každý by se od individuálního uvažování o tom, co chce sám, měl dostat o úroveň výš – tedy k tomu, co je dobré pro Pelhřimov. Nejprve se bavme o tom, co město žádá, a teprve pak to, jestli na to bude dotace, i když přirozeně na svět půjdou dříve ty nápady, které šanci na dotaci mají.



Na dokumentu se mohla podílet i veřejnost, ale moc podnětů nepřišlo. Jak to hodnotíte?
Nejsem překvapený tím, že míra zapojení byla velmi malá. Kromě už zmíněné nedůvěry vůči plánování je podle mě důvodem i to, že lidé mají negativní zkušenost s prosazováním svých zájmů. Ideálně existuje Havlova občanská společnost, kdy lidé bez politických stran a podobných mechanismů mají nápady a o něco se snaží – ale to u nás chybí. Předchozí strategický plán po dvou letech upadl v zapomnění a neříkám, že to bylo dobře, či špatně. Je to jen doklad toho, že chybí občanská společnost, takže dokument nemá přirozenou váhu. 



Dá se to nějak změnit?
Mám pocit, že v naší společnosti je nedostatek tolerantní komunikace a zvlášť v politice nám chybí neformální lídři. Najdeme je ve sportu, kultuře, neziskovém sektoru a podnikání, ale z politiky se tak trochu vytratili. Hledání kompromisů je totiž v politice někdy až příliš dlouhý proces a málokdo má tu trpělivost a vůli prosazovat správné věci po malých kouscích. Chybí nám někdo, kdo by přirozenou, nejlépe neformální, cestou trvale přitahoval lidi k zájmu o ovlivňování veřejných věcí kolem sebe.



Pojďme konkrétně k Pelhřimovu. V čem jsou jeho plusy a mínusy v dalším rozvoji?
Kladem je určitě výborná geografická poloha, která by se dala využít třeba pro kongresovou turistiku. Potřebujeme zde návštěvníky města udržet přes noc a tady se dostáváme třeba až k diskusi, zda by město mělo ve spolupráci s jiným subjektem odkoupit hotel Rekrea. Ale zdaleka nejde jen o polohu města a turistický ruch. Pelhřimov má velmi dobré předpoklady být i nadále přirozeným centrem regionu. Problémem města naopak je dle mého názoru zatím malá mobilita lidí a jejich přirozená konzervativnost, ale to zřejmě souvisí s otázkou oné občanské společnosti. 



V jaké fázi teď plán je a může se do něj ještě zapojit veřejnost?
Je odsouhlasena jeho analytická část (zjednodušeně řečeno to, kolik čeho kde máme k dispozici) a proběhla oponentura druhé, tedy návrhové části. Plán se probral v komisích a projednalo ho i pracovní zastupitelstvo. Veřejnost se ještě může zapojit tím, že bude vznášet dotazy a předkládat připomínky do doby, než zastupitelstvo schválí konečné znění, což bude zřejmě v září. I potom je však možné plán výjimečně měnit či pravidelně upřesňovat akčními plány.



Měl na podobu strategického plánu také loňský kulatý stůl pro veřejnost o největších problémech města?
Částečně ano, i když tam šlo hlavně o konkrétní návrhy, které mají místo v ročních akčních plánech. Potenciální slabinou výstupů je malá účast veřejnosti. Činnost komisí města ovlivnila současnou podobu plánu podstatně více, ale v souhrnu mě trochu překvapila nevyváženost počtu aktivit – třeba v cestovním ruchu jich bylo pětkrát víc než v podnikání – a trochu mě mrzelo, že na rozdíl od dopravy a kultury je tam malý akcent na sport.

Autor: Jan Mazanec

31.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministryně školství Kateřina Valachová
AKTUALIZOVÁNO
7 5

Valachová se pře s gymnázii o termín maturity z matematiky

K vraždě došlo na ubytovně v Jevíčku, kde oběť i  vrah bydleli ve stejném pokoji.
AKTUALIZOVÁNO

Vražda na ubytovně otřásla Malou Hanou, muži hrozí až 18 let vězení

Vodojemy v Brně se podobají istanbulské památce, říká znalec podzemí

Brno /FOTOGALERIE/ – Již zanedlouho se Brňané i přespolní vyřádí na adrenalinových prohlídkách brněnského podzemí. Lidé při nich vstoupí na dosud nepřístupná, ale zato zajímavá místa, jen s helmami a čelovkami. Úzkými štolami a žebříky do podzemí, které návštěvníci zakusí, již nespočetněkrát prošel znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. Právě on se velkou měrou na zpřístupnění nových tras podílí.

Co je dobré stihnout, než odejdete do důchodu

Praha - V České republice žijí téměř tři miliony důchodců a jejich počet trvale roste. I na tuto životní etapu by se měl člověk připravit.

Babiš chce zdanit firemní dluhopisy, "ušetřené" peníze pošle na charitu

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) dnes ve Sněmovně podal pozměňovací návrh, podle něhož by byly zdaněny korunové dluhopisy, které majitelé nakoupili od svých firem. Opatření se podle něj dotkne desítek lidí, nevztahuje se na státní dluhopisy. Bude se týkat i Babiše, který nakoupil v roce 2013 dluhopisy své tehdejší společnosti Agrofert za 1,482 miliardy korun.

EET? Prázdné výlohy a strach

Po restauracích, barech a hotelech, které už mají za sebou skoro tři měsíce zkušeností, míří elektronická evidence tržeb (EET) do dalších provozoven. Od začátku letošního března čeká živnostníky podnikající v maloobchodě i velkoobchodě. Někteří jsou už teď dokonale připraveni, jiní podlehli strachu a s podnikáním raději končí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies