VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Strategický plán je vize, kudy by Pelhřimov měl jít dál

Pelhřimov – Strategický plán jako klíčový dokument rozvoje města se posunul do další fáze, tento týden ho projednalo zastupitelstvo.

31.5.2013
SDÍLEJ:

Stanislav KropáčekFoto: Deník/Jan Mazanec

V čem je jeho význam, jak se do něj zapojila veřejnost a v čem jsou přednosti města, o tom hovoří vedoucí hospodářského odboru města Stanislav Kropáček, který se podílel i na tvorbě minulého plánu (2004-05).

Řadě obyvatel může název dokumentu připadat abstraktní. V čem je jeho hlavní přínos?
Strategický plán je vizí města na sedm let a jeho podmnožinou je akční plán na každý jednotlivý rok. Například chci-li podporovat cyklistiku, mám na to sedm let, ale chci-li postavit cyklostezku z místa A do místa B, je to věc jednoho roku. Název „plán" může budit rozpaky, protože někomu se vybaví minulý režim a má hned vůči plánování odpor. Přitom to není nic špatného. A pokud za plánování nadáváme na EU, je to nepochopení. EU k plánování přikročila poté, co se usilovalo o dotace na nepotřebné projekty. A plány mají korigovat právě tyto živelné aktivity. Bohužel někdy plánům hrozí formálnost a snaží se pokrýt jen to, na co lze použít dotace. A přitom jejich náplň by měla být výsledkem brainstormingu, kdy se zjistí většinový názor a z deseti nápadů se třeba jen jeden ujme. Každý by se od individuálního uvažování o tom, co chce sám, měl dostat o úroveň výš – tedy k tomu, co je dobré pro Pelhřimov. Nejprve se bavme o tom, co město žádá, a teprve pak to, jestli na to bude dotace, i když přirozeně na svět půjdou dříve ty nápady, které šanci na dotaci mají.



Na dokumentu se mohla podílet i veřejnost, ale moc podnětů nepřišlo. Jak to hodnotíte?
Nejsem překvapený tím, že míra zapojení byla velmi malá. Kromě už zmíněné nedůvěry vůči plánování je podle mě důvodem i to, že lidé mají negativní zkušenost s prosazováním svých zájmů. Ideálně existuje Havlova občanská společnost, kdy lidé bez politických stran a podobných mechanismů mají nápady a o něco se snaží – ale to u nás chybí. Předchozí strategický plán po dvou letech upadl v zapomnění a neříkám, že to bylo dobře, či špatně. Je to jen doklad toho, že chybí občanská společnost, takže dokument nemá přirozenou váhu. 



Dá se to nějak změnit?
Mám pocit, že v naší společnosti je nedostatek tolerantní komunikace a zvlášť v politice nám chybí neformální lídři. Najdeme je ve sportu, kultuře, neziskovém sektoru a podnikání, ale z politiky se tak trochu vytratili. Hledání kompromisů je totiž v politice někdy až příliš dlouhý proces a málokdo má tu trpělivost a vůli prosazovat správné věci po malých kouscích. Chybí nám někdo, kdo by přirozenou, nejlépe neformální, cestou trvale přitahoval lidi k zájmu o ovlivňování veřejných věcí kolem sebe.



Pojďme konkrétně k Pelhřimovu. V čem jsou jeho plusy a mínusy v dalším rozvoji?
Kladem je určitě výborná geografická poloha, která by se dala využít třeba pro kongresovou turistiku. Potřebujeme zde návštěvníky města udržet přes noc a tady se dostáváme třeba až k diskusi, zda by město mělo ve spolupráci s jiným subjektem odkoupit hotel Rekrea. Ale zdaleka nejde jen o polohu města a turistický ruch. Pelhřimov má velmi dobré předpoklady být i nadále přirozeným centrem regionu. Problémem města naopak je dle mého názoru zatím malá mobilita lidí a jejich přirozená konzervativnost, ale to zřejmě souvisí s otázkou oné občanské společnosti. 



V jaké fázi teď plán je a může se do něj ještě zapojit veřejnost?
Je odsouhlasena jeho analytická část (zjednodušeně řečeno to, kolik čeho kde máme k dispozici) a proběhla oponentura druhé, tedy návrhové části. Plán se probral v komisích a projednalo ho i pracovní zastupitelstvo. Veřejnost se ještě může zapojit tím, že bude vznášet dotazy a předkládat připomínky do doby, než zastupitelstvo schválí konečné znění, což bude zřejmě v září. I potom je však možné plán výjimečně měnit či pravidelně upřesňovat akčními plány.



Měl na podobu strategického plánu také loňský kulatý stůl pro veřejnost o největších problémech města?
Částečně ano, i když tam šlo hlavně o konkrétní návrhy, které mají místo v ročních akčních plánech. Potenciální slabinou výstupů je malá účast veřejnosti. Činnost komisí města ovlivnila současnou podobu plánu podstatně více, ale v souhrnu mě trochu překvapila nevyváženost počtu aktivit – třeba v cestovním ruchu jich bylo pětkrát víc než v podnikání – a trochu mě mrzelo, že na rozdíl od dopravy a kultury je tam malý akcent na sport.

Autor: Jan Mazanec

31.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies