Starostové měst Pelhřimovska se ale vesměs shodují, že dosavadní pětistovku zvednou jen na skutečné uplatnitelné náklady na likvidaci odpadu, rozpočtené na obyvatele. Část nákladů nelze do poplatku uplatnit, takže by obce i tak část peněz  doplácely.

Z toho, co uplatnit lze, dnes třeba Pelhřimov doplácí 2,4 milionu korun ročně. V přepočtu na obyvatele to letos podle předloňských nákladů dělá 641 korun.

„Osobně bych pro zvýšení poplatků na tuto částku byl. Nemůžeme neustále doplácet. Máme nejen město, ale i řadu místních částí," uvedl pelhřimovský starosta Leopold Bambula.

„Donesla se mi spekulace, že by snad měla částka stoupnout až na tisíc korun. Pokud to bude méně, dá se to snad ještě zvládnout, ale jsme v rodině čtyři, a to se pak poplatky nasčítají," uvedla Jana Paulíková z Pelhřimova.

Ještě větší rozdíl než v Pelhřimově vyčíslili v Humpolci. Podle starosty Jiřího Kučery město doplácí přes tři miliony, na obyvatele je to asi 750 korun ročně. „Muselo by se to propočítat a do ledna je čas na úpravu vyhlášky, kterou pak musí schválit zastupitelstvo," řekl Kučera. I on osobně by navýšení poplatku považoval za spravedlivé.

Zbude na chodník

Naopak v Pacově o zvyšování poplatku za komunální odpad zatím neuvažují. Informoval o tom starosta Lukáš Vlček. „Občané platí pět set korun na osobu a náklady máme přibližně 560 korun," dodal s tím, že město ročně na svoz odpadů doplácí zhruba 300 tisíc korun.

V Černovicích je podle starosty Jana Brožka stejná reálná cena odvozu na hlavu jako v Pacově. „Předpokládám, že bychom poplatek zvedli na těch 560 korun. Nevidím důvod, proč bychom měli za občany hradit náklady za svoz odpadů. Myslím, že to není až tak velké navýšení," řekl starosta.

Černovice ročně doplácejí 120 tisíc korun. „Za to bychom mohli zbudovat pěkných pár metrů chodníků nebo udělat jiné věci," dodal Brožek.

Náskok před ostatními městy mají v Kamenici nad Lipou, kde už teď vybírají 600 korun, což jim umožňuje zákon o svozu komunálního odpadu.

„Tato výše poplatku se nám osvědčila," sdělil kamenický starosta Ivan Pfaur. Při platbě za popelnice ve městě navíc nehraje tak důležitou roli trvalé bydliště.

„Za svoz odpadu u nás platí lidé, kteří ho skutečně produkují," doplnil Pfaur. Nevyloučil ale, že by možnosti vybírat od nového roku vyšší částku nevyužili.

„Skutečné náklady na svoz odpadu za jednoho člověka se pohybují mezi 800 až 850 korunami ročně. Do konce roku tuto možnost určitě projednáme a zvážíme, zda poplatky navýšíme," nastínil Ivan Pfaur s tím, že Kameničtí se žádného drastického zdražení bát nemusí, podle něj by mělo jít ročně nanejvýš o padesát až sto korun.

Chataři odjinud

Podle novely by nově poplatek měli platit i cizinci, kteří v Česku pobývají déle než tři měsíce. A také chataři a chalupáři, ti ale pouze jeden poplatek za celou chatu. Jde ale jen o ty, kteří mají trvalé bydliště v jiné obci než chatu, takže se to netýká třeba obyvatele Pelhřimova, který má chatu u Stráže.

Důvodem „přitvrzení" vůči chatařům je opět ekonomický důvod, protože vývoz jejich popelnic je daleko dražší než třeba obyvatel sídliště. „U chatařů si zatím placení nedokážu dost dobře představit. Celou věc budeme projednávat na zastupitelstvu," uvedl starosta Černovic Jan Brožek.

V menších obcích se i doteď vešli do limitu 500 korun. O zvýšení poplatků tak zatím neuvažují třeba v Mnichu, kde lidé ročně zaplatí 450 korun. „Navýšení poplatků jsme zatím neřešili. Budeme se tím zabývat až koncem roku," řekl starosta Mnichu František Medek.

„Za osobu v naší vesnici zatím platíme tři stovky a něco přispívá obec. Jak to bude do budoucna, zatím nevíme, nikdo nám k tomu ještě nic neřekl. Zdražení by se dalo unést, kdyby šlo jenom o popelnice, ale zdražuje všechno a jako důchodci nemáme peněz nazbyt," postěžovala si důchodkyně z Proseče pod Křemešníkem, která si nepřála být jmenována.