VYBERTE SI REGION

Světelský patriot a sportovec se s ledem nerozloučil ani v důchodu

Světlá nad Sázavou - Jiří Krupička pracuje jako ledař a rolbař na zimním stadionu ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Sám o sobě říká, že je ortodoxní Světelák. Je také celoživotním sportovcem, v letech 1969 až 1970 hrál dokonce za Duklu Pardubice třetí nejvyšší hokejovou soutěž v tehdejším Československu.

17.2.2013
SDÍLEJ:

Rolba. Úprava ledu se ve Sportovním centru Pěšinky při větším provozu provádí i desetkrát denně. Rolba seřízne milimetr vrchní vrstvy ledu poškrábaného od bruslí a pomocí vody vytvoří novou hladkou vrstvu, který je tím připraven pro další návštěvníky.Foto: Petr Stránský

Své lásky k ledu se nevzdává ani v důchodu, a tak od roku 1996 pracuje na zimním stadionu ve Světlé nad Sázavou, který byl před třemi lety přebudován na multifunkční Sportovní centrum Pěšinky.

„Na původním zimním stadionu byla chladicí kapalinou solanka, tu ve strojovně ochlazoval čpavek. Po rekonstrukci slouží čpavek přímo jako chladicí kapalina pod ledem. Je to mnohem výkonnější způsob výroby ledu," říká Krupička.

Devět měsíců „pod ledem"

Led začínají na Pěšinkách vyrábět už koncem července a zůstává tam až do konce dubna. „Čpavek je výkonný, takže i v červencových vedrech má led velmi slušnou kvalitu, kropením vody z hadice se vytvoří asi čtyři až pět centimetrů vysoká vrstva ledu, která se pak denně upravuje," vysvětluje Jiří Krupička.

Na Pěšinkách zastává funkci ledaře, rolbaře, ale během našeho rozhovoru jej několikrát povolají i jako obsluhu do kantýny. V provozu sportovního centra se střídají dvě dvoučlenné party.

Strojovna. Hlučné srdce Sportovního centra Pěšinky tvoří strojovna, kde chladicí agregáty ochlazují čpavek, který je trubkami veden v podlahové ploše stadionu. Led v Pěšinkách díky výkonnému zařízení vydrží od července do dubna.Led v Pěšinkách bývá denně vytížený. „Dopoledne chodí hlavně školy, pak jsou tu pronajaté jednotky na tréninky žáků, dorostenců, juniorů, áčka a pak je tu místní hokejová liga. V létě v Pěšinkách hostuje Hokejová akademie HTA, jsou tu samozřejmě i volné hodiny pro veřejnost," vypočítává Krupička.

Není proto divu, že péče o led zabere většinu jeho pracovní doby. Rolba na led vyjede až desetkrát za den.

Co to vlastně taková rolba je? Zjednodušeně řečeno, je to stroj na úpravu ledu. Led se nejprve speciálním nožem seřízne, obvykle do hloubky jednoho milimetru, a pak se vodou vytvoří nová vrstva ledu, kterou stroj zároveň uhladí. Na rolbě se dá nastavit hloubka řezu od jedné desetiny až do tří milimetrů.

Zajímá mě, jestli rolba zvládne opravit i nějaký hlubší důlek, který třeba někdo vysekne bruslí. „Takové poškození ledu už by rolba opravit nezvládla, to by se muselo ručně hadicí zalít vodou a nechat důkladně promrznout. Naštěstí se to nestává," říká Krupička.

S rolbou na rybník? Tu by led neunesl

V několika filmech jsem například viděl scénu, kdy zamilovaný mladík vyjede s rolbou za svojí milou, která bruslí na rybníku a vytvoří jí tam dokonale hladký led. Ptám se proto Jiřího Krupičky, do jaké míry je tato filmová fikce reálná.

„Jezdit venku se s rolbou dá, ale horší by to bylo na tom rybníku," odpovídá se smíchem Krupička. Rolba totiž váží čtyři tuny, a v našich klimatických podmínkách si proto rolbování rybníku nedovede představit. „Tam by musel být led možná i více než metr silný, aby unesl váhu stroje," namítá Krupička.

Ten kromě rolbování zajde občas i do hlučné strojovny, která tvoří srdce zimního stadionu, aby zkontroloval, zda chlazení pracuje tak, jak má.

Rekonstrukce starého zimního stadionu na nové multifunkční sportovní centrum  byla prý významnou záležitostí pro světelský sport. „Starý a nový stadion se vůbec nedají srovnat. Nejen z hlediska technologie chlazení, která se zlepšila, ale zásadně se zlepšilo také zázemí pro sportovce i veřejnost a pomohli jsme si i k nové rolbě," poukazuje Krupička.

Nová rolba je totiž elektrická, na baterii. Dobíjejí ji většinou přes noc, v případě většího vytížení ještě jednou přes den.

Rychlost práce je obdobná jako u staré naftové, na které Jiří Krupička rolboval na dřívějším zimním stadionu, ale z hlediska ovládání je podle něj ta nová nesrovnatelně lepší. „U staré rolby byl problém s doléváním nafty, slézat se muselo, když se vysypával sníh nebo při nandavání hadru a podobně," dodal Krupička.

Mantinely měly pravoúhlé rohy

Rekordman. Jiří Krupička stál u zrodu fotbalového mužstva pánů dříve narozených, které se zapsalo i do České knihy rekordů. V roce 2007 byli s věkovým průměrem 52,5 roku nejstarším aktivně hrajícím fotbalovým týmem.Krupička také zavzpomínal na začátky světelského hokeje. „Když mi bylo pět let, chodili jsme buď na Bohušický rybník, nebo na rybníky v zámeckém parku. Tehdy se veškerá úprava musela dělat ručně. Museli jsme odhrabat sníh, na saních jsme měli soudek s vodou a hadr a jezdilo se s tím po rybníku," vzpomíná Krupička.

„Na základní škole jsme měli výborného tělocvikáře Ladislava Kurteje, který nás vedl ke sportu. Tenkrát za fotbalovým hřištěm bylo škvárové hřiště, ale byly tam pravoúhlé rohy, udělali tam tehdy malý oblouček, to byla v té době taková vymoženost, že se puk nezasekával v rohu," usmívá se při vzpomínce na šedesátá léta Jiří Krupička.

„Na vojně jsem se dostal do hokejového týmu Dukla Pardubice, za kterou jsem v letech 1969 až 1970 hrál třetí nejvyšší hokejovou soutěž v republice. Po vojně jsem hrál hokej v Čáslavi a pak chvilku ve Světlé, ale to už byly nižší soutěže. Kromě hokeje jsem ale měl rád i fotbal. Začal jsem tady ve čtvrté třídě v béčku, postoupili jsme do třetí třídy, pak jsme hráli áčko, hráli jsme okres, postoupili jsme do I. B třídy, dva roky jsme hráli v I. A třídě a postoupili jsme do krajského přeboru. Je to rarita," povídá Krupička.

Rekord pánů dříve narozených

„Když mi bylo padesát, založili jsme ve Světlé céčko, fotbalový tým starších pánů. Říkali jsme si, že budeme hrát tak dva nebo tři roky, nakonec jsme hráli třináct let! Napadlo mě proto, že by to mohl být rekord, zavolal jsem do Pelhřimova Miroslavu Markovi z Agentury Dobrý den, a pozvali jsme ho na utkání. Mně už tehdy bylo 58 let, měli jsme v týmu věkový průměr skoro 53 let a utkání jsme dokonce vyhráli. Nakonec z toho vznikl zápis do České knihy rekordů," uzavírá Jiří Krupička.

Ten spojil život se Světlou nad Sázavou. „Jsem ortodoxní Světelák a konzervativec, těžko bych si jinde zvykal. Když jedu navštívit děti do Prahy, už po dvou dnech mám nutkání se vrátit," dodává.

Jiří Krupička

Narozen: 4. dubna 1949
Bydliště: Světlá nad Sázavou
Vzdělání: vyučený automechanik a následně Strojní průmyslová škola v Čáslavi
Praxe: pracoval jako automechanik a mistr odborného výcviku na učilišti, údržbář ve světelských sklárnách a ve sklárnách Josefodol a ve světelských technických službách, nyní v důchodu
Rodina: je ženatý, má dvě děti
Záliby: hlavně sport

Petr Stránský

Autor: Redakce

17.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies